Jak ukazuje graf, průměrný nominální výnos do doby splatnosti těchto nejrizikovějších korporátních dluhopisů (po očištění o aktuální míru inflace v eurozóně, která byla v srpnu 3,0 % meziročně) se nyní pohybuje kolem -0,7 %.
Proto tedy platí, že tzv. finanční represe, tedy záporné reálné inflačně očištěné dluhopisové výnosy do doby splatnosti, nejsou přítomny už zdaleka jen na vládních dluhopisech a bezpečnějších korporátních dluhopisem investičního stupně, ale rovněž v nejrizikovější skupině dluhopisů, tzv. korporátních high-yieldů. Jde samozřejmě o důsledek bezprecedentního tištění nekrytých peněz Evropskou centrální bankou v řádu desítek miliard eur měsíčně v rámci programu kvantitativního uvolňování, kdy evropská měnová autorita na sekundárním trhu neustále nakupuje dluhové cenné papíry, čímž zároveň udržuje jejich tržní ceny na historických maximech, resp. výnosy do doby splatnosti na historických minimech. Na druhém břehu Atlantiku v USA je přitom situace naprosto stejná.
Dluhopisoví investoři to tak mají v dnešním období nesmírně složité. My se snažíme tomuto nepříznivému trendu čelit tím, že se v rámci evropských high-yieldů orientujeme především na menší emitenty bez externího ratingu od některé z velkých ratingových agentur (S&P, Moody’s, Fitch). Tyto dluhopisy dnes v průměru nesou 2,5-3,0 % výnosovou prémii nad index eurových korporátních high-yieldů s externím ratingem. Domnívám se proto, že i v následujícím období budeme schopni klientům dodávat mírně kladnou reálnou inflačně očištěnou výkonnost. Druhá věc je, zda je ovšem celková aktuální situace na globálním dluhopisovém trhu dlouhodobě udržitelná, kdy průměrný nominální globální dluhopisový výnos do doby splatnosti činí pouze 1 %.
Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a. s.
