Terap.io je online platforma pro psychoterapii sloužící jak klientům, tak terapeutům. Její největší hodnotou je její univerzálnost a dostupnost.
Zakladatelé Honza Sasínek i Chadi El-Moussawi neměli v oblasti podnikání dříve žádné zkušenosti. Honza se věnoval programování a IT na živnost a Chadi byl finanční ředitel ve výrobní firmě, a potom investiční bankéř ve velkém korporátu.
Jak vzniklo Terap.io?
Životní trable. To byl asi úplně prvotní impuls, jelikož jsme se s kamarádem nacházeli v nefunkčních manželstvích. Měli jsme najednou starosti, které jsme do té doby neznali a nevěděli jsme, co s nimi. To postupně vedlo spirálou k psychickým problémům, díky čemuž jsme se dostali až na psychoterapii. Oběma nám pomohla až do té míry, že jsme si po několika měsících říkali, proč jsme do toho nešli dřív.
Proč jsme dávno nevyzkoušeli terapii místo všeho toho otáčení myšlenek ve vlastní hlavě?
Jednoho dne Chadi, se kterým teď Terap.io máme – nadhodil otázku: „Co takhle zkusit terapii zprostředkovat jako službu na internetu?“ My jsme sice v Praze, kde není problém terapeuta najít, ale většina lidí žije na místech, kde to tak jednoduché není. Zaprvé ho vůbec sehnat a zadruhé se k němu dostat.
Tohle celé se stalo 4–5 let zpátky. Od té doby jsme postupně převalovali myšlenky a rozpracovávali je až do okamžiku, kdy jsme se rozhodli do toho jít naplno.
Jakým způsobem ovlivnila celá COVID situace poptávku po vaší službě
COVID pro nás byl jedním z přínosných aspektů
Samozřejmě situace, která je všeobecně velice nepříjemná a pro spoustu lidí tragická, je naopak z pohledu platformy, která se zaměřuje na psychickou pomoc, vlastně obchodně dobrá. Je to něco, co nás hodně nakoplo v loni na jaře ve chvíli, kdy spousta lidí s prvním lockdownem potřebovala minimálně nějakou krizovou intervenci, prostě si popovídat s někým, kdo umí i něco víc než jenom říct „to bude dobrý“. Loni na jaře jsme zaznamenali velký nárůst poptávky. Byl to takový první velký impulz, kdy jsme dokázali oslovit nejen větší množství klientů, ale i investory, kteří viděli, že je tady platforma, která je technicky připravená na něco, co by mohlo být do budoucna i obchodně zajímavé.
Jak jste vyřešili finanční stránku projektu?
Když jsme začínali s prototypem a úplně prvním MVP Terap.io, financovali jsme projekt z vlastních zdrojů. V téhle podobě jsme ho spustili v září 2019 a provozovali asi půl roku. Po půl roce přišla první vlna COVIDu, při které jsme celou dobu jednali s různými investory, kteří všichni říkali to samé:
Vypadá to zajímavě, až budete mít něco měřitelného, tak se můžeme bavit dál.
A přesně tohle COVID přinesl – příliv klientů a trakci, která začala mít silně vzestupnou tendenci. Najednou se role otočily a investoři, se kterými jsme se bavili předtím, nás sami kontaktovali s upřímným zájmem o spolupráci
O pár měsíců později jsme si plácli s Mitonem a začali jsme Terap.io rozvíjet trošku ve větším. Opustili jsme prototyp a začali stavět službu, která se pomalu přibližuje podobě, jakou jsme si vysnili v roce 2017.
Co byste poradili podnikatelům při hledání a získávání investorů?
Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že do toho hodně mluví štěstí. Jinak asi trpělivost. To je něco, bez čeho to určitě nejde. Na cestě na vás čeká spousta odmítnutí a zpochybnění. A s každým takovým člověk zjistí, jak špatně například prezentuje svůj nápad, jak o něm neumí mluvit, jak nezvládá vypíchnout nejdůležitější body, které jsou pro daného investora zajímavé. Samozřejmě je dobré se seznámit předem s tím, co daný investor hledá a předložit mu právě ten správný důvod, proč by zrovna do vás měl investovat. Tohle všechno jsme se učili za pochodu. Taky to pro nás oba byl takový první pokus – do startupu jsme přeskočili z korporátních prostředí.
S jakými technickými vyzvami jste se v průběhu projektu potkali?
Od začátku jsme stavěli velmi bezpečnou platformu – rozhodli jsme se nepoužívat žádné komunikační nástroje třetích stran, neposíláme lidi si povídat na Skype a podobně. To obnáší spoustu technické komplexity, kterou jsme ze začátku asi mohli malinko předpokládat, ale realita nám hodněkrát odhalila, jak málo člověk tušil, do čeho jde.
Postupně jsme spolupracovali s různými dodavateli a partnery, kteří se ukazovali být více či méně vhodní pro tento druh projektu. Někdy jsme museli udělat pár kroků zpět a udělat to jinak. V jisté fázi jsme přešli na úplně novou platformu, kterou jsme museli přizpůsobit, a to za plného provozu – nemohli jsme klienty nechat bez nástroje, který poskytujeme, ale zároveň jsme na něm potřebovali udělat celkem zásadní změny.
Spoustu výzev s sebou nesou i obyčejné pravidelné updaty a fixy, které nesmí způsobit jakýkoliv downtime, protože sezení jsou poskytována prakticky 24 hodin denně.
Nemůžeme jen tak říct, že budeme o víkendu zavření, jako to dělají třeba banky.
Co by měl mít na paměti člověk, který se rozhodne podnikat s digitálním produktem
Zatímco ve fyzickém světě je nám obecně zřejmé, že na určité věci se určité nástroje hodí lépe než jiné, v tom digitálním to platí úplně stejně, ale zdaleka to není tak evidentní.
Stačí si vzít třeba jen základní otázky
- V jaké technologii aplikaci vyvíjet?
- Kde hostovat, pokud je co hostovat?
- Používat velké cloudové poskytovatele, nebo to hostovat někde sám?
- Připlácet si za to, že se někdo stará o vaši infrastrukturu, nebo si i to udělat sám?
Hned taková volba technologie má obrovský dopad na to, jaké lidi jste schopni najít, co budou s danou technologií schopni dělat a kolik si za svou práci řeknou, protože každá technologie je jinak poptávaná na trhu.
Jsou to věci, které člověka na začátku hned všechn nenapadnou, ale je nutné s nimi minimálně trochu počítat. Člověk zjistí, že nezvládne všechno sám z počítače, který mu běží doma ve spíži. Že programátor, který aplikaci zvládne napsat, si říká 200 tisíc na měsíc a na trhu je pomalu jediný, protože všichni ostatní už pracují v Googlu. Máloco jde udělat levně, pokud dotyčný většinu věcí nezvládá sám hned na začátku.
Už jen MVP vyžaduje velkou investici. Neříkám, že to musí být milióny, ale klidně do toho nějaké statisíce v korunách můžou spadnout. Přitom je to investice, která se nemusí vůbec vrátit, protože digitální svět je plný různých kopií vašich projektů, jen o tom možná nevíte, protože je provozují třeba někde ve východní Asii.
S digitálním produktem přichází rozhodnutí, která vám mohou změnit původní záměr ze dne na den – prostě proto, že se změnila nějaká část technologie, na které běží, nebo se změnila situace. Je ale skvělé, že tyhle změny jdou často dělat velmi rychle, aniž byste museli přestavět celou fabriku. Můžete prostě změnit směřování během pár týdnů. V tomhle je digitální svět vlastně výhodný.
Jaké faktory pro vás byly důležité při výběru vývojářské firmy
Pro mě byl zásadním faktorem pocit. Je těžké si z reklamních materiálů nebo z webové stránky udělat obrázek o tom, jakou službu skutečně dokáže daná firma přinést, když se každá prezentuje jako ta všemocná, co vyřeší každý problém a ani se u toho nezadýchá.
Bohužel vždy dojde na různé kritické scénáře a může být velký rozdíl, jestli se k situaci firma postaví jako k něčemu, za co sama cítí odpovědnost, nebo raději začne věnovat čas jednodušším projektům a najednou se začnou ukazovat potíže s nekomunikací.
Takovou zkušenost jsme už měli – jak s Terap.io, tak s dřívějšími projekty. Tím pádem byl pro mě důležitý „good feeling“, celkový pocit z komunikace s reprezentantem dané firmy. Pak tam samozřejmě hrála roli cena a ochota k osobnímu jednání.
Co byste doporučil lidem, kteří zrovna nově rozjíždějí svůj projekt?
Pořád jsme vlastně na začátku, takže je těžké se stavět do pozice, kdy bychom mohli dávat někomu rady. Měli jsme štěstí – jak my jako firma, tak i já jako osoba – protože jsme se obklopili skvělými lidmi. Terap.io se teď postupně ustálilo na osazení, které bylo pro mě dříve nepředstavitelné. Máme na každé pozici někoho, kdo je nejen skvělý v tom, co dělá, ale skvěle hraje i se zbytkem svého týmu. Někteří to hledají roky, ale nám se to podařilo sestavit relativně rychle.
Pak se samozřejmě se Chadim doplňujeme ve spoustě věcech. On je velice společenský a trpělivý, což já třeba ne. Absolutně si věříme a respektujeme si vzájemně názory na cokoliv. Díky tomu nevznikají žádné nepříjemné třenice a trapné situace, což zase považuji za štěstí, které není vůbec samozřejmé.
Asi těžko budu radit stylem: „Sežeňte si někoho, komu věříte, a seskládejte si důvěryhodný tým.“ Ano, je to dobrý začátek, ale není to něco, co se dá udělat prostě jen proto, že chcete.
Takže asi zase trpělivost.
___________________________________________________________________
S našimi rozhovory míříme na odlišná odvětví, ze kterých Vám přinášíme osobnosti a jejich pohled na svět podnikání a technologií. Pokud se Vám rozhovor s Honzou líbil, zkuste dál například “Průběh vývoje aplikace v KOALA42 krok za krokem“ nebo “Honza Emler: Technologie, které mi v Dolleru pomáhají“.