Co znamenala pandemie pro pojištění pohledávek?
Naše společnost za více než sto let zažila i řadu krizí. Covidová ale byla mimořádná, především svým globálním rozsahem. Hlavně díky státním podporám a dluhovým moratoriím v celé Evropě byl ale nakonec její dopad na problémy se splácením výrazně omezený.
Pro nás je samozřejmě důležité, co se děje u nás, ale i za hranicemi. Zatímco v USA škody z nesplácení narostly, v první polovině loňského roku dokonce o padesát procent, tak v Evropě naopak poklesly. Otázkou je, co se stane po ukončení státních podpor.
Změnil se trh jako takový?
Po nástupu pandemie začali všichni modelovat, co bude dál, ovšem na základě zkušeností z minulých krizí. V ten okamžik jsme očekávali především růst insolvencí, který ale nepřišel díky zmíněným podporám. Že nakonec v řadě zemí počty insolvencí dokonce klesly, bylo pozitivním překvapením.
Pořád se ale pohybujeme v prostředí vysoké nejistoty. Jak, pokud jde o další vývoj pandemie, tak pokud jde o situaci po ukončení státních podpůrných programů.
Zastavil Covid váš byznys?
Ne. Ve srovnání s minulou krizí po roce 2008, která přišla i s vlnou insolvencí, tentokrát nenastaly zásadnější změny. V souvislosti se zvýšenou nejistotou jsme ale museli někdy zvyšovat cenu či měnit některé další parametry pojištění.
V řadě oborů pandemie nastartovala nové nebo akcelerovala některé starší trendy. Jak je to u vás?
Vidíme to především u digitalizace a zaměření na udržitelnost. Obě oblasti se přitom pojištění pohledávek významně dotýkají. Samozřejmě jsme přešli na digitální způsob komunikace a do budoucna bychom rádi byli aktivnější i v online prodeji. Především jsme ale loni jako skupina přišli se zeleným produktem, green to green. Zaměřuje se na spolupráci se společnostmi orientovanými na udržitelnost. Pojišťujeme zelené transakce a vybrané peníze investujeme do zelených bondů.
Je to novinka, nicméně jde o směr, kterým se hodláme posouvat. Také jsme do hodnocení rizik zanesli takzvané ESG faktory, tedy vztah hodnoceného subjektu k životnímu prostředí, společnosti a zaměstnancům a její kulturu. Učinili jsme tak jako první úvěrová pojišťovna, přičemž vnímáme nejen danou firmu, ale i prostředí země, v níž podniká.
Je to výraz vašeho postoje, nebo mají tyto parametry vliv na riziko?
Ukazuje se, že společnosti, které sledují cíle v oblasti udržitelného podnikání, skutečně prosperují lépe. Totéž lze říct o firmách, které jsou pružné a adaptabilní třeba právě v digitalizaci. Analýza, která to konstatovala, probíhala na úrovni celé mezinárodní skupiny Euler Hermes. U nás zatím tento trend není tak viditelný, ale jsem přesvědčena, že brzy přijde.
Šest kritérií z této oblasti navíc zahrnujeme do hodnocení zemí. Mimo jiné jde třeba o podíl výroby s emisemi CO2 na hrubém domácím produktu. Postupně se snažíme hodnocení přiřazovat i jednotlivým sektorům a společnostem.
Proč se během pandemie zvýšil právě tlak na udržitelnost?
Tuto otázku si kladu také. Mám ale pocit, že lidé získali prostor přemýšlet i o jiných věcech než jen materiálních. Takže se rozhodli hodnoty, o kterých léta mluví, přetavit v něco konkrétního.
My to bereme vážně a vidíme, že udržitelnost a digitalizace umožnují firmám v době krizí rychle se adaptovat a přežít.
Jednoznačně se ukázalo, že schopnost se digitalizovat ovlivnila i schopnost rychle měnit obchodní procesy, odběratele a podobně. Takové korporace prosperují mnohem lépe než ty, které trvají na starých modelech podnikání. Z nich po odeznění státních podpor část odpadne. Ne nadarmo se jim říká zombie firmy. Měly problémy už před covidem a bez dotací by tu zřejmě už nebyly.
Jak se tedy v této nejistotě připravujete na další vývoj?
Dnes už víme víc než před rokem. Vidíme adaptabilitu v jednotlivých sektorech a máme k dispozici i hodnocení zemí. Stále pracujeme s nejistotou, ale je mnohem menší než loni v březnu. Očekáváme přitom, že dopad pandemie do insolvencí nebude vidět jednorázově, ale rozloženě až do příštího roku, možná i do roku 2023. Na tomto horizontu také očekáváme návrat na předcovidovou úroveň HDP.