22.06.2021 10 minut čtení

Nabídnou digitální měny nový způsob platby v mezinárodním obchodě?

Digitální měny v uplynulém roce byly a stále jsou horkým tématem, zejména v kontextu pandemie covid-19, kdy hotovostní transakce rychle ubývají. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i po opadnutí pandemie.

Země a firmy zavádějí digitální měny

Digitální měny v uplynulém roce byly a stále jsou horkým tématem, zejména v kontextu pandemie covid-19, kdy hotovostní transakce rychle ubývají. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i po opadnutí pandemie. Digitální měny se dostaly do popředí jako potenciální alternativní způsob plateb, i když od spuštění první digitální měny v roce 2009 - kryptoměny Bitcoin -  uplynulo již více než deset let a od té doby následovaly tisíce dalších. Zajímavé je, že kryptoměnám daly vzniknout především soukromé společnosti, nikoli jednotlivé státy. Jedinou zemí, která k dnešnímu dni kryptoměnu spustila, byla v roce 2018 Venezuela se svým „petro“. Do oblasti digitálních měn se ale pomalu pouštějí i další země. V roce 2019 přibližně 80 % centrálních bank zvažovalo vydání vlastní digitální měny, ale spíše ve formě digitálních měn centrální banky (Central bank digital currency - CBDC) než v kryptoměně. Za pozornost stojí příklad Evropské centrální banky, která doufá, že svou digitální měnu uvede na trh v roce 2025. Přibližně polovina centrálních bank již dokonce pokročila v koncepčním výzkumu směrem k experimentům a pilotním projektům. Čína chce zavést digitální státem podporovanou měnu „e-jüan“ v únoru 2022, kdy se v Pekingu konají zimní olympijské hry. Bahamy zavedly ke konci roku svůj „pískový dolar“, což je v tomto směru činí jednou z nejpokrokovějších zemí na světě.  Co přesně jsou digitální měny? A mohou v budoucnu pro mezinárodní obchod představovat nový způsob plateb?

Ne všechny digitální měny jsou stejné

Existuje mnoho forem a dílčích forem digitálních měn. V tomto článku se zaměříme na klíčový rozdíl mezi kryptoměnami a CBDC - digitální měnou garantovanou centrální bankou. 
Kryptoměna je měna, která není podporována centrální bankou nebo jinou veřejnou institucí, která chrání její hodnotu. Tím se liší od CBDC, což je digitální ekvivalent hotovosti, a stejně jako hotovost představuje formu dluhu v centrální bance. Přijímání kryptoměn je tedy zcela založeno na důvěře uživatelů v technologii a - pokud je vázaná - v soukromé společnosti zajišťující fixaci. Na rozdíl od hotovosti nebo CBDC je přijetí měny nezávislé na důvěře v centrální banku. Jak si tedy může kryptoměna vydobýt důvěru mezi uživateli? Kryptoměny se spoléhají na technologii sdílené virtuální účetní knihy, jako je blockchain, která vytváří hlavní knihu (vlastně sdílenou databázi) v síti. Aby bylo zajištěno, že stejná kryptoměna nebude utracena dvakrát, autorizují jakoukoli transakci všechny počítače v systému. Jakmile se mezi členy sítě dosáhne decentralizovaného konsensu, transakce se přidá do hlavní knihy, která poskytuje kompletní historii transakcí. Na rozdíl od CBDC tedy s kryptoměnami nemůže manipulovat centrální banka ani veřejná instituce, ale nelze je považovat ani za dluh veřejné instituce.

Jak již bylo řečeno, v kategoriích kryptoměn i CBDC existuje mnoho různých dílčích forem. CBDC se mohou lišit v základních technologiích (např. použití blockchainu) a v tom, co je jejich cílem (např. mohou sloužit jako bezpečné útočiště v případě bankovní krize, jako nástroj měnové politiky atd.). Podobné je to i u kryptoměn, které také mohou využívat různé technologie a mít řadu využití (např. prostředek směny, způsob spekulace, způsob ochrany před inflací atd.).

Proč centrální banky uvažují spíše o využití CBDC než o kryptoměnách?

V roce 2018 se Rusko a Írán dohodly, že pro vzájemné obchodní vztahy budou používat kryptoměny, neboť nabízejí řešení pro země, které chtějí obejít americké sankce. Protože prakticky všechny transakce v amerických dolarech procházejí přes USA, transakce zahrnující subjekty sankcionované americkými úřady mohou být blokovány nebo odmítnuty. A to i v případě smluv mezi Ruskem a Íránem. Na rozdíl od jiných měn se navíc při převodu kryptoměn obchází platební systém SWIFT - největší systém elektronických platebních zpráv na světě. SWIFT přitom v minulosti s USA spolupracoval, aby byly sankce efektivnější. V poslední době začínají přijímat nebo nabízet produkty spojené s kryptoměnami také významné společnosti, jako jsou velcí poskytovatelé plateb (Visa a Mastercard) a PayPal. 9. června se navíc plně dolarizovaný Salvador stal první zemí, která schválila zákon, díky němuž se bitcoin stane vedle USD zákonným platidlem. Zavedení nových CBDC se tedy může zdát nadbytečné. Přesto mají CBDC, na rozdíl od kryptoměn, větší šanci na to být využívané jako platební metoda, a to hned z několika důvodů.  

Zaprvé, navzdory nedávnému zájmu o kryptoměny je celková tržní kapitalizace stále pod úrovní velkých společností a ve srovnání s velikostí globálních kapitálových trhů je malá. Poměrně omezená akceptace plateb navíc omezuje použití kryptoměny jako prostředku směny. Zadruhé, stále existuje mnoho problémů souvisejících s přijetím kryptoměn jako způsobu platby – např. ochrana zákazníků (soukromí a bezpečnost), dodržování zákonů a předpisů zemí (např. daně) a jejich používání k praní peněz a financování terorismu (kvůli pseudoanonymitě mnoha kryptoměn). Tyto problémy dokonce v některých zemích vedly k zákazu kryptoměn. Zatřetí, kryptoměny nejsou efektivní pro použití ve velkých objemech, protože jsou relativně pomalé a kvůli využívané technologii potřebují vysokou výpočetní kapacitu. Proto jsou také enormně energeticky náročné. Existují odhady, že síť nejoblíbenější kryptoměny bitcoinu spotřebuje ročně víc energie než země, jako například Švédsko nebo Ukrajina. A největší výzvou je nakonec pravděpodobně volatilita samotných kryptoměn. V současné době jsou málo obchodované a méně likvidní, což vede k velkým výkyvům hodnoty. To je činí zajímavými pro spekulanty, ovšem méně zajímavými pro obchod. Graf 1 ukazuje roční fluktuaci bitcoinu - nejznámější a nejpopulárnější kryptoměny na světě - vůči USD (poslední aktualizace: 25. května 2021). Roční fluktuace jsou obrovské, měna může měsíčně získat nebo ztratit 50 % své hodnoty. Kryptoměny neustále inovují a takzvané „stablecoiny“ se snaží řešit divoké výkyvy navázáním na aktiva z reálného světa, jako například zlato. 

Vzhledem k tomu, že se kryptoměny neustále vyvíjejí, je zavedení veřejně podporovaných digitálních měn v zájmu vlád. S CBDC by se riziko finanční nestability způsobené závislostí na čistě soukromých platebních systémech snížilo a navíc by CBDC teoreticky mohlo centrální bance také umožnit pevněji uchopit měnovou politiku. V současné době centrální banka obvykle zvyšuje úrokovou sazbu v naději, že se dostupnost úvěrů z bank sníží a ovlivní tak reálnou ekonomiku. Podle formy, kterou si centrální banka zvolí, by CBDC mohlo reálnou ekonomiku ovlivnit přímo. Například zápornými úrokovými sazbami na účtech centrální banky. Vláda by se dokonce mohla rozhodnout ovlivnit činnost svých občanů – pozitivní chování odměňovat digitálními měnami navíc a špatné chování naopak trestat okamžitým odejmutím digitálních měn.

 

 

CBDC jako způsob platby v mezinárodním obchodě?

Mnoho dnešních pilotních projektů CBDC je primárně zaměřeno na domácí prostředí. Jakákoli CBDC tak bude navržena především pro domácí uživatele a domácí platební systém. Například nedávno spuštěný bahamský „pískový dolar“ je určen pouze pro místní použití. Různé právní a regulační rámce a platební systémy bohužel pro přeshraniční platby s CBDC představují významnou překážku. V případě mezinárodního využívání CBDC ovšem vyvstávají také další otázky týkající se bezpečného fungování mezinárodního měnového a finančního systému. CBDC jedné jurisdikce by mohlo ovlivnit měnovou politiku nebo finanční stabilitu jiné jurisdikce. Příkladem může být nežádoucí volatilita měnových kurzů. K „digitální dolarizaci“ může dojít také tehdy, když se digitální měna používá místo domácí měny jiné země. K tomu obvykle dochází, když vlastní měna země ztratí svůj účel jako prostředek směny kvůli hyperinflaci nebo nestabilitě. Podle toho jak jsou CBDC implementovány navíc existuje riziko, že by mohly být použity k obcházení zákonů a předpisů v přeshraničních platbách (např. vyhýbání se daňovým povinnostem nebo kontrole kapitálu). Centrální banky nicméně společně hledají způsoby, jak tyto problémy překonat.
Čína jde o krok dále a rozvíjí globální servisní síť založenou na blockchainu (BSN). V únoru 2021 bylo oznámeno, že společnost SWIFT založila společný podnik s čínským Výzkumným ústavem pro digitální měnu spadajícím pod Čínskou centrální banku. Ačkoli je BSN stále ve fázi návrhu, plánuje zavést univerzální síť digitálních plateb na podporu CBDC různých zemí. Cílem je vyvinout standardizovanou metodu digitálního převodu měny a platební postup, které by mohly získat ústřední roli v budoucích mezinárodních finančních transakcích. Pokud se to podaří a postup bude v praxi široce používán, může to vést k obrovskému posunu v geopolitickém prostředí. USA mají aktuálně kvůli rozsáhlému používání USD vysoký stupeň kontroly nad mezinárodními finančními transakcemi. V případě, že bude zaveden a běžně přijímán čínský BSN, může Čína získat podobný vliv. K tomu může dost dobře dojít, protože USA zdůraznily, že nemusí být první, kdo CBDC zavedou (ačkoli administrativa prezidenta Bidena nedávno uvedla, že CBDC je prioritou). 

Čínská CBDC by se mohla stát v mezinárodním měřítku významnou především v Africe, kde je dostatek prostoru pro digitální měnu, protože bankovnictví mnoha ekonomik je zde nedostatečné, ale prostřednictvím mobilních zařízení je stále více propojené směrem k digitálním platbám. Jak již bylo řečeno, bude hodně záležet na uspořádání CBDC a doprovodných opatřeních (např. jüan podléhá kapitálové kontrole).

Z krátkodobého hlediska bude CBDC zpočátku určena pro lokální účely, i když ve vzdálenější budoucnosti je stále pravděpodobnější i využití CBDC v mezinárodním obchodě. Země, které dokážou vydávat mezinárodně přijímanou digitální měnu, nebo které budou moci zavést univerzální digitální platební síť na podporu CBDC různých zemí, by mohly těžit ze svého prvenství (jestliže se podaří vyřešit řadu problémů na které CBDC v mezinárodním obchodě naráží). V případě, že USA nebude první zemí, která úspěšně zavede široce přijímanou CBDC, může to v konečném důsledku vést ke geopolitickému přesunu finanční síly z USA. 
 

Analytik: Jolyn Debuysscher – j.debuysscher@credendo.com

 

Další informace najdete na www.credendo.com

Hodnocení: +3
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.