07.06.2021 7 minut čtení

Česká republika, Polsko a Slovensko: Jaká rizika mohou ovlivnit ekonomický růst v roce 2021?

Dopad pandemie covid-19 na ekonomiku je obrovský. Roční globální HDP kleslo v roce 2020 ve srovnání s předchozím rokem o 3,3 %[i], světový obchod se propadl v průměru o 5 %. Česká republika patřila mezi nejvíce zasažené středoevropské země.

Úvod

Dopad pandemie covid-19 na ekonomiku je obrovský. Roční globální HDP kleslo v roce 2020 ve srovnání s předchozím rokem o 3,3 %[i], světový obchod se propadl v průměru o 5 %. Na úrovni Evropské unie pokleslo reálné HDP o 6,2 % (pro eurozónu 6,6  % podle Eurostatu).

Česká republika patřila mezi nejvíce zasažené středoevropské země. Reálné HDP bylo v roce 2020 o 5,6 % nižší než v roce 2019, zatímco na Slovensku kleslo o 5,2 %, Maďarsku o 5 %, Německu o 4,9 % a Polsku jen o 2,7 %. Česká republika je stejně jako Slovensko a do značné míry i Polsko silně závislá na vývozu do Německa, které v roce 2020 vykázalo růst reálného HDP -4,9%.

 

Jaký vývoj lze očekávat v roce 2021?

Navzdory dopadům covid-19 by se měla evropská produkce a poptávka letos vyvíjet příznivě, což by podpořilo růst reálného HDP (viz graf výše). Tomuto pozitivnímu ?čekávání nahrává hned několik důvodů. Prvním a nejvýznamnějším z nich je obrovský pokles v roce 2020. Pokles byl tak rozsáhlý, že následující rok už může být jen lepší. Dalším příčinou k optimismu je očekávaný pokrok v očkování, který by měl postupně umožnit obnovení předkrizového životního stylu. Pokud se to podaří, významně se sníží nejistota a některé domácnosti a podniky budou schopné utratit hotovost ušetřenou během pandemie (viz graf níže). Tyto spotřebitelské výdaje by pak spolu s podpůrnými opatřeními měly v Evropě podpořit hospodářské oživení. V neposlední řadě by měla investice a spotřebitelskou poptávku pohánět fiskální podpora vyhlášená některými zeměmi a Evropskou komisí pro rok 2021. Očekávané oživení ekonomické aktivity přesto zatím neznamená návrat na úroveň roku 2019. Evropa si (společně s Velkou Británií) na návrat k předkrizové úrovni počká ještě přinejmenším do roku 2022. Výhled je navíc kvůli pandemii covid-19 stále spojen s velkou nejistotou. Je třeba zdůraznit, že doposud se velké vlně bankrotů předcházelo jen díky rozsáhlým vládním podpůrným opatřením.

 

Dalším klíčovým prvkem pro pochopení budoucího vývoje a možných rizik je interakce mezi různými zeměmi (a sektory) a zejména jejich závislost na vývozu do Německa (viz grafy níže). To platí především pro Českou republiku, jejíž ekonomický růst silně koreluje s vývozem, do menší míry pak pro polský a slovenský export, přestože i zde zůstává Německo významným obchodním partnerem. Proto bude poptávka z Německa domácí produkci (např. výrobu automobilů) v těchto třech zemích silně ovlivňovat, zatímco mimoevropská poptávka po německém zboží tyto země ovlivní nepřímo. Kromě toho je jejich významným ekonomickým partnerem spolu s Německem Evropská unie, která představuje přibližně 70–80% jejich exportu. Očekávané oživení reálného HDP v Německu (3,5% v roce 2021, 3,1% v roce 2022) a v eurozóně (4,2% a 3,6%) je dobrou zprávou, i když nejistota zůstává vysoká. Jak se loni ukázalo, závislost malých otevřených ekonomik na EU je v době hospodářského rozmachu silnou stránkou, zatímco v době globální recese tato výhoda naopak představuje problém.

 

 

 

 

Jaká jsou hlavní rizika?

Hlavní rizika vyplývají nejen z koncentrace exportních trhů (Evropa, Německo), ale také z koncentrace exportního sektoru (automotive, elektrické a mechanické stroje atd.). Silná závislost na automobilovém průmyslu představuje riziko v krátkodobém a střednědobém i v dlouhodobém horizontu, protože automotive se kromě následků pandemie aktuálně potýká s nedostatkem polovodičů, což brzdí nebo dokonce někde i zcela zastavuje výrobu. Očekává se, že tento pokles výroby dále zpomalí oživení automobilového sektoru. Ale jsou tu i další výzvy jako je Brexit, cíle v oblasti emisí CO2 a nárůst prodeje elektromobilů.

Krátkodobý výhled závisí také na rychlosti proočkování evropské populace. Očkování zatím postupuje pomalu, a tím se návrat k normálu zpožďuje. Mezitím se objevují nové mutace, které by mohly účinnost vakcinace snížit, a tak prodloužit pandemii a prohloubit její dopad na ekonomickou činnost. Kvůli tomu může být ve výsledku ekonomické oživení slabší, než se v současné době předpokládá a může tak dojít ke ztrátě pracovních míst a bankrotu více společností. Jak již bylo zmíněno, doposud se velké vlně bankrotů předcházelo jen díky rozsáhlým vládním podpůrným opatřením. Podle odhadů MMF byla výše této podpory 27,8 % HDP v Německu, 5,4 % v Polsku, 4,4 % na Slovensku a 15,4  % v České republice (duben 2021).

K získání ucelené představy o rizicích těchto zemí je třeba pečlivě prozkoumat další faktory. Jedním z nich je Brexit. I když k němu již došlo, jeho dopady jsou stále v raných fázích. Velká Británie je důležitým ekonomickým partnerem Polska, České republiky a Slovenska. Podniky se teprve musí přizpůsobit novým omezením, a proto je pravděpodobné, že v první polovině roku dojde k poklesu obchodu.  Pro ilustraci, britský dovoz z Evropské unie se v únoru 2021 podle Eurostatu meziročně propadl o 34 %. Předpokládá se, že část tohoto poklesu je způsobena krizí covid-19.

Dalším potenciálním rizikem jsou tenze mezi USA a EU a v menší míře také mezi USA a Čínou.  Přestože se napětí mezi EU a USA s nástupem nového prezidenta zmírnilo, některé palčivé problémy přetrvávají. Jedním z příkladů je nová „digitální daň“, kterou řeší evropská komise a která by mohla napětí oživit. USA a Čína navíc patří mezi top desítku exportních trhů Polska, České republiky i Slovenska.

Pro méně silné společnosti by pak mohly představovat problém vysoké ceny komodit, které by zvýšily vstupní náklady a další nepříjemnosti mohou plynout ze zpřísnění finančních podmínek v kombinaci s postupným ukončováním státní podpory.  Přísnější finanční podmínky by nejen zvýšily náklady na financování, ale také ztížily přístup k úvěrům, což je pro subjekty zasažené krizí covid-19 často zásadní. Malé a střední podniky jsou vůči zpřísnění finančních podmínek obzvláště citlivé, což je dáno tím, že se spoléhají nejen na bankovní sektor, ale také na své obvykle slabé kapitálové polštáře, nízké rezervy likvidity a nediverzifikované příjmy. A konečně, předčasné stažení politické podpory by mohlo nejen vést k prudkému zpřísnění finančních podmínek, ale také narušit rodící se ekonomické oživení.

Z dlouhodobého hlediska mezi významná rizika patří ve srovnání s jejich regionálními protějšky nárůst nákladů na pracovní sílu v České republice, na Slovensku a v menší míře i v Polsku. I když je to pozitivní pro domácí spotřebu, narušuje to konkurenceschopnost těchto zemí.

Analytik: Matthieu Depreter – m.depreter@credendo.com

 

[i] WEO April 2021

Hodnocení: +1
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
Doporučené příspěvky