01.11.2021 6 minut čtení

Jak se nejúspěšnějším investorům historie podařilo vybudovat jejich bohatství? Tady jsou příběhy 5 z nich

Příběhy jsou jedním z nejsilnějších motorů lidstva. Inspirují, ukazují základní zákonitosti a principy či základní typy osobností a lidský mozek z nich dokáže načerpat více poučného než ze sebelepší učebnice plné teorie. Zvlášť když jsou skutečné.

V případě inspirujících příběhů ze světa investování to není jiné, a tak jsem zastáncem toho, že lidé tíhnoucí směrem k financím, byznysu či investování by neměli velké příběhy, které tyto obory za dobu své existence napsaly, ignorovat.

Nejenže jsou velmi dobrým zdrojem věcí, kterým je rozhodně dobré se vyhýbat, protože už v minulosti spálily nespočet lidí a stály je nepředstavitelné množství peněz. V příbězích těch nejúspěšnějších se rovněž skrývají zákonitosti, bez nichž naopak dosáhnout na úspěch nemáte šanci.

Filmy, seriály, knihy, dokumenty, články,... forma je na každém, ale seznámit se s velikány vámi oblíbeného oboru a s tím, proč jsou zrovna oni těmi velikány, rozhodně patří k základům sebevzdělávání - v tomto případě investičního sebevzdělávání. 

Níže najdete pět jmen, z nichž některá (anebo všechna) už jste někdy dost možná slyšeli. Kromě toho se ale také dozvíte, proč jste již o nich slyšeli, anebo dodnes stále slýcháte a pravděpodobně budete slýchat i nadále:

1) Jim Tisch

Foto: Loews

Bylo by logické hned na prvním místě čekat někoho jako Warrena Buffetta. Ten je však v tomto případě až jako druhý. Proč? Protože pokud se podíváme na zhodnocení od roku 2000, dokázal Jim Tisch Warrena Buffetta v jeho vlastní hře ve skutečnosti výrazně porazit.

Zatímco Buffettova Berkshire Hathaway ($BRK-B) vyrostla o více než 100 %, holdingová společnost Loews Corporation, které velí právě Tisch, vyrostla za stejnou dobu o téměř 400 %.

Jim Tisch svou první veleúspěšnou investici provedl v 80. letech 20. století, kdy energetický segment zažíval velkou krizi a ropný tanker v hodnotě 50 milionů dolarů jste si mohli pořídit za 5 milionů dolarů. Lodě se na trhu ve skutečnosti prodávaly za méně, než kolik byla jejich hodnota jakožto kovového šrotu.

Tisch proto zmobilizoval maximum volného kapitálu a pořídil tolik lodí, kolik si mohl reálně dovolit. O méně než dekádu později, když se trh opět stabilizoval, svou investici prodal za téměř 10násobek původní nákupní ceny.

2) Warren Buffett

---

Když bylo Buffettovi 11 let, koupil si společně se svou sestrou 3 akcie společnosti Cities Service Preferred. Během následujících měsíců akcie z 38,25 dolaru spadla na 27 dolarů. Jakmile se cena vzpamatovala a vyrostla na 40 dolarů, Warren své akcie prodal a odnesl si zisk 5 dolarů. 

Po jeho prodeji však akcie dál rostla a dosáhla až na cenu 200 dolarů za akcii. Kdyby svůj long tak zbrkle nezlikvidoval a držel jej déle, mohl si odnést zisk přes 500 dolarů. Je možné, že právě ze své první akciové investice si odnesl poučení nezbavovat se pozic příliš zbrkle, když se jim daří a rostou.

Buffett je znám tím, že když si vybírá společnost, do jejichž akcii by mohl investovat (nebo které by rovnou mohl koupit celé), zajímá jej několik klíčových faktorů:

  • Vysoká predikovatelnost budoucího vývoje, tedy firma, která je schopna konzistentně navyšovat své příjmy a zisky (nemusí přitom jít o žádný raketový růst, konzistence je důležitější).
  • Jasná konkurenční výhoda a schopnost byznys plánu udržet, nebo ideálně navyšovat ziskovou marži, zatímco samotná společnost zároveň roste.
  • Minimální nutnost byznys modelu se během rozvoje firmy zadlužovat.
  • Férová valuace, nebo ideálně aktuální tržní podhodnocení společnosti.

3) Peter Lynch

Foto: Fidelity

Lynch byl v roce 1977 jmenován hlavou tehdy poměrně obskurního fondu Magellen, který měl pod svou správou v aktivech asi 20 milionů dolarů a spadal pod Fidelity. O jeho působivém čichu na kvalitní investice svědčí skutečnost, že když na svou pozici manažera tohoto fondu v roce 1990 rezignoval (13 let), měl již pod správou více než 14 miliard dolarů ve více než 1000 individuálních akciových pozicích.

Jinými slovy, v letech 1977 až 1990 dosáhl fond Magellan průměrného ročního zhodnocení 29,2 %, což je nejlepší průměrné zhodnocení, jakého kdy jakýkoli podílový fond napříč dvěma dekádami dokázal dosáhnout.

Peter Lynch je známý tím, že u akcií hledá něco, čemu sám říká "růst za přijatelnou cenu" (growth at a reasonable price / GARP). Jde o strategii, která jde jak po hodnotě, tak zároveň po růstovém potenciálu. Jeho metoda se snaží vyhledávat akcie s nadprůměrným tempem růstu oproti průměru zbytku trhu, ale zároveň valuacemi, jež jsou pod průměrem trhu. Získání této metriky dosahuje tak, že dělí P/E ratio historickým tempem růstu.

4) Jim Rogers

---

Jim Rogers v 70. letech spoluzaložil Quantum Fund s Georgem Sorosem. Během následujících 10 let dokázal Quantum Fund vykázat růst o 4200 %.

Sám Rogers o sobě říká, že by nikdy nemohl vydělávat skrz časování trhů, neboť je v tom přímo "příšerný". Proto se raději orientuje na zevrubné ekonomické modely, skrz které se snaží hledat dlouhodobé tržní trendy.

Při své analýze hledá jeden ze čtyř různých typů tržních změn, jež mohou ovlivňovat konkrétní zemi nebo segment:

a) Průmyslová odvětví v krizi

b) Nové spotřebitelské trendy

c) Vládní intervence

d) Překoupené akcie

Jakmile některou z těchto tržních změn najde, mobilizuje kapitál a vyráží se pokusit na této změně a jejich dopadech profitovat.

5) Joel Greenblatt

---

Psal se rok 1985, když Greenblatt založil svou privátní investiční společnost Gotham Capital, do níž se mu podařilo získat partnery s dostatkem kapitálu.

O deset let později jim s klidem veškerý kapitál zase vrátil, ale mezitím se mu během oné dekády podařilo dosáhnout průměrného ročního zhodnocení 50 %. Pokud byste tedy v roce 1985 do Gotham Capital investovali 1000 dolarů, o pouhých deset let později by vaše investice měla hodnotu 51 970 dolarů.

Tady je jeho strategie, na první pohled nic složitého:

  • Ujasněte si minimální tržní kapitalizace (zpravidla více než 50 milionů dolarů).
  • Vyřaďte ze seznamu segment utilit a finančnictví.
  • Určete ziskový výnos společností = EBIT / valuace.
  • Určete návratnost kapitálu společností  = EBIT / (dlouhodobý majetek + provozní kapitál)
  • Seřaďte všechny společnosti s valuací nad stanovenou hranicí od nejvyššího ziskového výnosu a nejvyšší návratnosti kapitálu (vyjádřeno procentuálně).
  • Investujte do 20-30 nejvýše umístěných společností.
  • Jednou ročně proveďte rebalanci portfolia, odprodejte ztrátové pozice týden před rokem od jejich nákupu a ziskové týden po roku od jejich nákupu.

Jak vidíte, každý úspěšný investor na to jde trochu jinak, ať už co se týče investiční strategie, nebo toho, jak dlouho své portfolio řídí před tím, než se rozhodne, že stačilo. Zároveň z toho plyne, že k investičnímu úspěchu neexistuje pouze jediná funkční cesta, ale že talentovaní jedinci si zpravidla dokáží najít svůj vlastní systém a strategii, která jim vyhovuje a funguje.

Hodnocení: +41
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.