Je to černé na bílém. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu umožní ještě dvakrát kandidovat do nejvyšší státní funkce. Putin bude moci zůstat v úřadě (po svém formálním zvolení) až do roku 2036. V té době však bude neomezenému vládci Kremlu již 84 let a je vůbec otázkou, zda zdravotně vydrží. Již před několika lety se vyrojily zprávy například v britském tisku, že Putin je vážně nemocný.
Na podzim minulého roku pak obletělo svět video, na němž je Putin, který má skoro celou dobu opřenou pravou ruku a používá jen levou. A média si zaspekulovala: Trpí snad Putin Parkinsonovou chorobou, či nějakou jinou nemocí? Je jeho zdraví v pořádku, neomezuje ho během jeho mandátu? A od té doby občas probleskávají médii zprávy, že Putinův zdravotní stav (příští rok mu bude 70 let) není dobrý.
Umělé prodlužování volebních prezidentských období šitá na míru Putinovi je nutno vnímat především v praktické mocenskopolitické rovině. Putin totiž nemá nástupce jeho kalibru. Sám nynější prezident vyjádřil již před časem obavy, že náhrada za něho prostě není.
Kreml se tak snaží ,,Den D" zmíněným prodlužováním prezidentských období získat dostatek času na to, aby byl vybrán adekvátní kandidát. Teoreticky by se Putinovým nástupcem mohl stát technokraticky smýšlející Michail Mišustin, současný ruský premiér, který vyznává podobné metody či způsoby vládnutí jako Putin. Téměř jisté je to, že Putinovým nástupcem nebude Dmitrij Medveděv, který byl ruským prezidentem v krátkém intermezzu 2008-2012. Donedávna ještě premiérovi země Rusové zkrátka nepřišli na chuť a jeho popularita je obecně nízká.
Na druhou stranu klesá také Putinovi a zdaleka již není to, co bývala. V souvislosti s novou důchodovou reformou, která zvyšuje věkovou hranici pro odchod do penze o pět let, spadla Putinova popularita svého času za necelý rok o 20%. Návrh důchodové reformy dokonce vyhnal řadu Rusů do ulic, kteří protestovali nejen proti samotné reformě, ale také proti Putinovi. Nedá se předpokládat, že by Putinova popularita v následujících letech vyletěla raketovým tempem nahoru, přece jen v mocenských strukturách Kremlu je již velmi dlouho, 31. prosince 1999 se stal po Jelcinově abdikaci prezidentem. I přes svůj nimbus obnovitele, který dokázal Rusko vyvést z doby ,,Jelcinova temna" na počátku 90. let, jsou přece jen Rusové Putinovou vládou poněkud unaveni. Nicméně stále ještě hovoříme o silné době putinovské.
Od Putinova nástupce, ať už to bude kdokoli, se rozhodně nebude dát čekat žádná revoluce jak směrem do vnitřní politiky, tak navenek. Ale bude se muset popasovat s velmi silným putinovským dědictvím, a vymanit se ze ze stínu kremelského vůdce bude pro každého nástupce těžké. Všechno však může být jinak, pokud se Putinovy zdravotní problémy budou zhoršovat a úřadující prezident nevydrží do roku 2036. Pak bude Kreml nucen už třeba brzo najít natolik schopného politika, který rychle naskočí do rozjetého vlaku.