Tak jak je to s tou elektřinou? Experti na těžbu bitcoinu vyvracejí nesmysly o jeho "masivní" spotřebě

Když je řeč o "těžbě" kryptoměn, v zásadě se bavíme spíš pouze o potvrzování balíku transakcí, kterém use říká "blok", na síti blockchain. Toto potvrzování probíhá bez nutnosti spoléhat se na nějakou centrální autoritu, jelikož kryptoměny jsou decentralizovanými měnami. Při vytěžení nebo spíš přesněji verifikaci jednoho bloku obdrží těžař jako odměnu 6,25 BTC. Tato odměna se zhruba každé 4 roky snižuje na polovinu.

Hlavní komplikací je, že aby mohly být nové transakce ověřeny, "těžební" počítače musí skrz hashovací funkci rozluštit prostřednictvím zcela náhodného zkoušení přesné znění 32 náhodných znaků číslic a malých písmen, kterým se říká hashe. Což samozřejmě znamená obrovský objem možných kombinací, na které počítače potřebují obrovské množství energie. Zároveň jde de facto o takovou soutěž, protože jakmile se někomu jako prvnímu podaří rozluštit hash daného bloku, rozešle jej všem ostatním a po ověření správnosti získává zmíněnou odměnu, přičemž se těžba resp. proces verifikace přesouvá na další blok.

Pokud vás zajímá, kolik přesně energie bitcoinová síť spotřebuje, je to vzhledem k její decentralizaci opět maličko problém a tak trochu záleží, koho se zeptáte. Odhady britské University of Cambridge nicméně tvrdí, že celková roční spotřeba energie je u bitcoinu 128,77 terawatthodin, zatímco třeba web Digiconomist, jež publikuje tzv. Bitcoin Energy Consumption Index, spotřebu odhaduje na asi 80 terawatthodin, což je dle webu srovnatelné s energetickou spotřebou jihoamerického státu Chile.

Technologie, jež je schopná zkonzumovat tolik energie jako celý stát, zní takto mimo kontext maličko podezřele. Nicméně Dan Held, jež se v rámci kryptoměnové burzy Kraken stará o její růst, argumentuje tím, že bitcoinová síť se stala cílem neférového osočování ze strany lidí, kteří o spotřebě energie uvádějí zavádějící informace vytržené z kontextu:

"Celé je to o tom, že když někdo tvrdí, že mu strašně vadí energetická náročnost bitcoinu, ve skutečnosti říká, že mu vadí bitcoin jako takový. Takže lidé, kteří kritizují kryptoměny jako celek, si zpravidla zároveň myslí, že energií, kterou spotřebovávána provoz bitcoinu, je vlastně plýtváno."

Co dnes nespotřebovává energii?

Held pokládá jednoduchý argument - vše na celém světě vyžaduje nějakou formu energie a jak se technologie neustále rozvíjejí, je zcela logické, že společně s tím poroste i množství potřebné energie. Dle jeho osobního odhadu dnes celý současný bankovní systém spotřebuje každoročně přes 650 terawatthodin. 

Ani v případě tradičního bankovního systému to ale s dopočítáním se konkrétní energetické spotřeby není jen tak. Je totiž obtížné zahrnout/nezahrnout do takového odhadu skutečně všechny faktory, které v bitcoinové i bankovní síti hrají roli. Když do spotřeby bankovního systému započítáme i energii, kterou spotřebovává klimatizace na pobočce banky, můžeme na straně bitcoinu započítat například i energii, kterou spotřebovává telefon bitcoinového obchodníka.

Dalším problémem je, že každý větší těžař bitcoinu se logicky snaží provozovat svou těžbu za co nejlevnější možnou elektřinu. Což může někdy znamenat, že pro svůj provoz používá energii, která by jinak přišla vniveč. Jeden takový příklad dává Mason Jappa, výkonný ředitel jednoho z největších kryptoměnových těžařů v USA Blockware Solutions.

Některé americké těžební počítače dnes dle Jappy pohání například proces zvaný "gas-flare recapturing". Stručně řečeno, při těžbě zemního plynu se ho část bezúčelně spálí a tím vypustí do vzduchu. Těžaři bitcoinu však právě tento spalovaný plyn zachytávají a využívají k těžbě, čímž zároveň zamezují jeho zbytečnému úniku do ovzduší.

Poptávka po co nejlevnější energii však na druhou stranu znamená, že řada krypto-těžařů se dnes stále spoléhá na uhlí, jež je v řadě částí světa stále nejlevnějším zdrojem energie. Tuto praxi popisuje Aroosh Thillainathan, CEO společnosti Northern Data, jež vyvíjí a provozuje infrastrukturu pro těžbu bitcoinu či další procesy náročné na výpočetní výkon.

"Špinavým" těžařům brzy nezbyde nic jiného, než přejít na OZE

Stejně problematické je dobrat se jasných dat o tom, jak velkou část bitcoinové sítě dnes napájí obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie. Thillainathan odhaduje, že zhruba 50 % veškeré těžby probíhá v Číně a významná část celkové globální těžby běží na uhlí.

Jak bitcoinová síť roste a spolu s ní i ziskovost těžby, je logické, že bude vyžadovat víc energie. Aroosh sám jakožto provozovatel těžebních počítačů nicméně zastává názor, že všichni těžaři na celém svět by měli přistupovat k životnímu prostředí. Jeho Northern Data provozuje svá těžební centra plná počítačů v Norsku, Švédsku a Kanadě a používá v nich pouze obnovitelnou energii.

Jeho nadějí je, že růst ceny bitcoinu udělá z těžby natolik ziskovou záležitost, aby si mnohem víc těžařů mohlo dovolit nespoléhat jen na nejlevnější možnou energii, ale vybrat si raději udržitelnější zdroje elektrického proudu.

"Osobně v bitcoin samotný obrovsky věřím. Je to skvělý způsob, jak si uložit bohatství... jakožto provozovatel infrastruktury se však musím snažit o to, abych byl k životnímu prostředí co nejšetrnější," říká Thillainathan, podle kterého těžba kryptoměn za pomoci "špinavé energie" tak jako tak nebude dlouhodobě udržitelná, jelikož vlády na celém světě dříve či později provozování uhelných elektráren buď výrazně omezí, nebo zcela zakážou.

#bitcoin #kryptomeny #tezba #energie #spotreba #bankovnisystem #banky #zivotniprostredi #ekologie #udrzitelnost #uhli #obnovitelnezdrojeenergie #oze #fakenews #zavadejiciinformace