Jaký vztah existuje mezi penězi a po všech stránkách kvalitním životem? Autor zmíněné studie Matthew Killingsworth, který se zabývá studiem lidského pocitu štěstí, uvádí, že v jeho oboru jde o nejintenzivněji studovanou otázku, která přirozeně velmi zajímá i jeho.
Aby se pokusil zase o kousek blíž přiblížit nalezení jednoznačné odpovědi, nasbíral 1,7 milionu datových bodů od 33 tisíc osob.
Úkolem účastníků během studie bylo během dne skrz aplikaci v telefonu zaznamenávat své emoce. Publikované výsledky studie dle jejího autora na rozdíl od předchozích vlivných studií potvrzují, že peníze ovlivňují pocit štěstí a na rozdíl od předchozích vlivných studií
V přímém rozporu jsou zejména s velmi dobře známou studií z roku 2010 od Daniela Kahnemana a Anguse Deatona z Princetonu. Ta přišla se zjištěním, že lidé se cítí s rostoucími příjmy šťastnější jen do určité mezní hranice, kterou výzkumníci odhadli na příjem asi 75 000 $ (cca 1,6 milionu Kč) ročně. Zhruba od této částky již dle vědců emoční pohoda, pocit štěstí a spokojenosti s životem bez ohledu na další růst bohatství zůstávají více méně stejné.
Killingsworth provádí většinu své vědecké práce pomocí metody známé jako "experience sampling". Ta účastníky studií žádá, aby opakovaně vyplňovali krátké dotazníky ve zcela náhodné momenty během dne. "Pomáhá nám to zjistit, co se doopravdy v životech lidí děje a jak jednotlivé momenty v danou chvíli prožívají, od práce přes chatování po jídlo a sledování televize."
Jiný přístup ke sbírání relevantních dat o pocitech a emocích
Většina dosavadních studií zabývajících se spojením mezi penězi a štěstím se zaměřovala primárně na hodnocení míry pohody, která v sobě zahrnuje celkový pocit spokojenosti s životem. V této studii se však autor zaměřil na to, aby získal nejen celkový, ale i momentální obraz o pohodě účastníků.
Využil k tomu aplikaci jménem Track Your Happines, do níž lidé několikrát denně tyto své pocity zaznamenávali, přičemž časy, kdy aplikace tyto informace vyžadovala, se mezi jednotlivými lidmi lišily a byly zcela náhodné. Aby šlo změřit prožívanou pohodou, aplikace se při každé žádosti o vyplnění dotazníků zeptala: "Jak se právě teď cítíte?" na škále od "velmi špatně" po "velmi dobře".
A minimálně jednou během tohoto procesu každý účastník také odpověděl na otázku "Jak jste celkově spokojeni se svým životem?" na škále od "ani trochu" po "extrémně".
Aplikace dále prováděla takzvané "sekundární měření míry pohody", v rámci kterých lidé na otázku "Jak se právě teď cítíte"?" vybírali z 12 specifických pocitů ten, který na jejich aktuální rozpoložení nejlépe seděl. 5 bylo pozitivních (sebevědomě, dobře, inspirovaně, zaujatě, pyšně) a 7 negativních (mám obavy, naštvaně, špatně, nudím se, smutně, vystresovaně a zklamaně).
"Tento proces nám poskytl opakované emoční momentky z života lidí, které dohromady tvoří složený obraz, který je takovým nepohyblivým filmem o jejich životech," popisuje výsledky auto studie. Do studie se nakonec zapojilo 33 391 lidí ve věku 18-65 let ze Spojených států, kteří dohromady odeslali 1 725 994 těchto krátkých dotazníků o svém aktuálním i celkovém rozpoložení.
"Vědci často hovoří o snaze získat reprezentativní vzorek populace. Já jsem se v tomto případě pokoušel získat reprezentativní vzorek momentů z lidských životů," dodává Killingsworth.
Žádná částka, od které už na penězích nezáleží, neexistuje
Autor následně z výsledků vypočítal průměrnou úroveň míry pohody pro každého účastníka a zanalyzoval její vztah k příjmům těchto jednotlivých lidí. Zčásti se pokoušel potvrdit výsledky zmíněné studie z roku 2010, která de facto tvrdila, že vydělávat více než 75 000 $ ročně již na míru pohody nemá žádný vliv.
"Je to poměrně přesvědčivá možnost... myšlenka, že na penězích od určité chvíle přestane záležet. Aspoň tedy z pohledu toho, jak se lidé v každý jednotlivý moment cítí a jaké mají pocity. Ale když jsem si prošel výsledky napříč širokou škálou různých příjmových skupin, zjistil jsem, že všechny aspekty pocitu životní pohody pokračovaly neustále v růstu s tím, jak neustále rostl příjem. Nevidím v té křivce žádnou bizarní odchylku na nějaké konkrétní částce, od které by na penězích přestalo záležet. Místo toho neustále roste," komentuje Killingsworth výsledky své zajímavé analýzy.
Mimo toto zjištění studie poskytuje cenné informace pro hlubší porozumění emoční linky mezi výší příjmu a pocitem štěstí.
Autor studie tvrdí, že lidé, kteří vydělávají víc peněz, jsou částečně šťastnější proto, že mají vyšší pocit kontroly nad svým životem: "Když máte víc peněz, máte logicky víc možnosti, jak svůj život žít. Zrovna dnes uprostřed pandemie můžeme tuto skutečnost sledovat v přímém přenosu. Lidé žijící od výplaty k výplatě, kteří přijdou o práci, jsou nuceni vzít jakoukoli práci, která se naskytne, aby se udrželi nad vodou, i když jde o něco, co vůbec dělat nechtějí. Naproti tomu lidé s finančním polštářem si mohou dovolit počkat, vše si promyslet a počkat si na lepší nabídku. Můžeme říct, že napříč všemi různými rozhodnutími od malých až po velké dává víc peněz člověku víc možností a tím pádem i větší pocit autonomie."
I přesto by se však Killingsworth neuchyloval k definování životního úspěchu primárně skrz monetární pohled na věc: "Byť mohou mít peníze na pocti štěstí konstantní pozitivní dopad, zjistil jsem, že lidé, kteří si výrazně spojovali peníze se štěstím, byli v důsledku méně šťastní než ti, kteří tak aktivně nečinili. Zároveň jsem zjistil, že lidé, kteří vydělávali víc, zároveň v průměru pracovali více hodin a častěji se cítili být pod tlakem."
Byť tedy studie ukazuje, že na příjmu ve skutečnosti záleží i nad nějakou dosud považovanou hraniční cifru, autor ve svém komentáři zmiňuje, že by byl nerad, aby tento závěr podporoval v lidech ideu, že by se měli soustřeďovat pouze na peníze. Výsledky totiž zároveň ukazují, že peníze jsou také jen relativně malým hráčem v rozhodnutí vašeho nitra o tom, jak šťastní se budete cítit.
"Když nic jiného, je minimálně zřejmé, že lidé pravděpodobně penězům při hodnocení toho, jak se jim v životě daří, přikládají nereálně velkou roli. Ano, jde o faktor, na němž možná záleží způsobem, který jsme si doposud neuvědomovali, ale zároveň jde jen o jeden z řady faktorů, které lidé mohou plně kontrolovat a zrovna v případě peněz bych se nebál, že jim lidé všeobecně nepřikládají dostatečně velkou váhu," dodává autor s náznakem, že věnovat minimálně stejnou pozornost i ostatním faktorům, z nichž se skládá pocit životního štěstí a pohody, je stejně důležité jako věnovat pozornost penězům.
---
Osobně s výsledky studie nemohu nesouhlasit. A za nejdůležitější považuju to slovíčko "autonomie". Myslím si totiž, že finanční svoboda není primárně o tom, že je člověk šťastný, jelikož si konečně může koupit vše, po čem kdy toužil, "vyrabovat" obchody a utopit se v materiálních věcech. Největší pohoda plyne už jen z toho samotného vědomí, že si člověk může dovolit relativně cokoli, ovšem jen pokud by to náhodou opravdu chtěl/potřeboval. Jinými slovy, že má skutečně tu možnost říct si "co chci teď dělat?" s tím, že žádná odpověď pro něj v tu chvíli není nereálná a neproveditelná. A v tomto smyslu perfektně chápu, že s rostoucími příjmy je pocit autonomie a úplné kontroly nad svým životem stále vyšší a vyšší, což vám samo o sobě velmi pravděpodobně den nezkazí. ?
Jak vztah peněz a štěstí vnímáte vy? Kdybyste se dnes vaše současné celkové jmění lusknutím prstu zdvojnásobilo nebo zpětinásobilo, spalo by se vám lépe?
#osobnifinance #penize #bohatstvi #psychologie #emoce #pocitstesti #spokojenost #studie #stestisizapenizenekoupis #financnigramotnost #financnisvoboda
V dnešní době super drahých nemovitostí ani vyšší příjmy (násobky průměrných) nepomohou dostatečně.
Určitě by se mi spalo a žilo lépe.Jenze v ČR jsou stálé nízké platy a vysoké ceny na všechny výrobky i služby.Zaměstnavatelé jsou stálé lakomý myslí jen na sebe.Zanestnanci jsou otrávení a pak i odvádějí špatnou práci a tak to jde stále do kola ......
Takhle to funguje ve Vašem světě. Pokud neodvádíte dostatečně kvalitní práci, nemůžete si myslet, že bude kvalitně zaplacená a na druhé straně pokud lidem platíte málo, logicky nebudou odvádět kvalitní práci. Žijeme ve svobodné zemi, kde se každý může rozhodnout kde bude pracovat.
@jakubKominek
Už půl roku sháním do týmu člověka, může mít tak 70-80kKč a nedaří se mi. Už jsem se kvůli tomu obrátil i na HR agenturu. Jistě, v západní Evropě by ekvivalentní platy byly vyšší, ale myslím, že za toto se Už dá celkem dobře žít.
Všude platí mizerně i když děláte kvalitně taková je v ČR realita ,zaměstnavatelé prostě neumí lidí zaplatit......
A jaká je Vaše představa o ucházející mzdě? A za jakou práci?
Při dnešních cenách minimálně 60000 brutto.Z toho bych už ušetřil a mohl i investovat jak teď všichni doporučuji.Pracuji ve výrobě na lince ..
Asi si musíte položit otázku, jaká je vaše přidána hodnota. Jestli je větší šance, že vás nahradí sofistikovaný robot a nebo zda přinášíte takový vklad, který činí vaši práci výjimečnou. Pokud je to bod dva, jistě tu šanci máte . Pokud ale spíše spadate do prvého případů, tak to místo dříve či později zmizí. jak jsem psal výše, záleží to na vaší specializaci. Hledám člověka za víc peněz a nemůžu ho najít.
@MonteCristo Záleží taky o jakou práci jde. Ne každého ta daná práce bude bavit a bude jí dělat s radostí. Další úhel je, že dělník by se Vám na tuto pozici klidně přihlásil s vidinou 70k kč, ale jestli to má být pozice vysokého manažera, nebo třeba IT specialisty, tak tam taky nebude chtít dosadit dělníka, který danou práci nezvládne vykonávat dle Vašich představ :-)