1.) Zájem o kryptoměny se postupně rozšiřuje do různých odvětví společnosti. Důkazem je i fakt, že některé z největších univerzitních nadačních fondů v USA za poslední rok v tichosti nakupovali kryptoměny prostřednictvím účtů vedených na Coinbase či jiných burzách. Konkrétně se jedná o univerzity Harvard, Yale, Brown a University of Michigan, které mají velmi zvučná jména, jakož i několik dalších méně známých univerzit. Univerzitní nadace jsou sdružením kapitálu akumulovaného akademickými institucemi, často ve formě charitativních darů, které slouží primárně na podporu výuky a výskumu. Pro představu, výška fondu Harvardu se pohybuje na úrovni 40 miliard dolarů.
2.) Blockchain jako budoucnost sociálních sítí? I to nás možná čeká. Po incidentu, při kterém sociální sítě zrušily profily kontroverzního politika Donalda Trumpa, začalo mnoho jeho příznivců přecházet na alternativní sociální sítě jako LBRY, Minds či Sessions, které mají jednu věc společnou - všechny se inspirovali designem bitcoinu. Důvodem je snaha o snížení kontroly ze strany technologických gigantů jako je Facebook či Google. Takové sociální sítě by byly decentralizované a znemožnila by se kumulace moci, která se naplno projevila právě v souvislosti s bývalým prezidentem USA.
3.) Kontroverzní postavička krypto světa - Craig Wright - opět nepřímo pomohl zvýšit povědomí o Bitcoinu. Svět už si zvykl na jeho příběh o tom, že on je pravý Satoshi Nakamoto, vynálezce nejznámější kryptoměny současnosti, avšak jeho nedávné kroky pobouřily značnou část podporovatelů digitálního zlata. Wright totiž upozornil informační weby Bitcoin.org a Bitcoincore.org, že protizákonně na stránkách vystavují "jeho" white paper Bitcoinu, čímž porušují autorský zákon. Krátce na to se strhla velká vlna odporu veřejnosti - dnes si mnozí odborníci i laici white paper vystavují na svém webu jako znak vzdoru, protože tvrdí, že takový důležitý dokument má být veřejnosti přístupný. Podobně dokonce zareagovali i státy Estonsko a Kolumbie, které vystavili dokument na vládních webových stránkách.
4.) Nizozemská krypto burza Bitonic se postavila proti AML nařízením nizozemské centrální banky, která podle Bitonicu vyžaduje porušování soukromí uživatelů burzy. Věc je aktuálně podaná na místním soudu. Centrální banka totiž vyžaduje (kromě dnes již standardních AML a KYC praktik sloužících k identifikaci klientů) přesné spárování klienta s kryptomenovými peněženkami a všemi použitými adresami. Burza měla zajistit ověření tohoto vlastnictví a detailní skenování každé příchozí či odchozí transakce, což je podle mnohých zbytečně přes čáru.
Váš tým VirtualProperty