Centralizace a decentralizace. Jin a jang, které můžou v každém oboru lidské činosti, v každém průmyslovém sektoru, znamenat něco jiného. Zjednodušeně řečeno - evoluce zavedla lidstvo z decentralizace k centralizaci. Dávno před tím, než byl vydán Chammurapiho zákoník, než vznikla první sídla na Blízkém východě, než se začaly používat první mince, se každý staral sám o sebe a své přežití. Následující tisíce let vývoje vše dovedly k centralizaci mnoha oblastí (kapitál, energetika, veřejná správa, ...), která dosáhla svého vrcholu na konci 20. století (snad:-). A z tohoto pomyslného vrcholu dojde k "reverznímu" vývoji zpět k decentralizaci, avšak s aspekty moderní doby a moderních technologií.
Politická a administrativní decentralizace
Koncentrace moci v rukou jedné osoby, či úzké skupiny osob je z dnešního pohledu historický relikt. V této oblasti je trend (celosvětově však nerovnoměrný), aby se moc a rozhodování o životě všech občanů posunuly na nižší úrovně řízení, popř. na lokální úrovně. Přenesení různých kompetencí na lokální úroveň a samotné regiony je též nazýváno dekoncentrace moci. Argumentací pro je fakt, že lidé více znají své problémy v místě, kde žijí, a tím pádem o nich dokáží rozhodovat lépe a efektivněji.
Je však otázkou jestli je to vždy ku prospěch věci. Vhodným příkladem, v souvislosti se současnou situací ohledně covid19 je např. situace v USA, kde každý stát má své vlastní lokální pravidla týkající se omezení pohybu a shromažďování lidí. Stejně tak v členských státech EU je situace podobná - každý stát si v oblasti zdravotnictví a boji proti pandemii mohl zavést vlastní opatření. Samozřejmě má to své výhody i nevýhody.
Na druhou stranu, decentralizace také může vést k posílení separatistických tendencí. Namátkou Baskicko, Katalánsko, Korsika, Podněstří, Padánie, Kosovo, Severokyperská turecká republika.. Takovéto drobení Evropy nikomu neprospěje. (pohledem někoho, kdo to nevidí optikou místních obyvatel)
Index decentralizace moci dle studie Světové Banky. (nejnižší míra decentralizace - červená, najvyšší míra decentralizace - zelená)
Energetika
V sektoru energetiky nás čekají v následujících 20 - 30 letech velké změny. Historický vývoj energetického sektoru po druhé světové válce nás dovedl k současnému modelu (který se pomalu, ale jistě začíná měnit):
- vybudování velkého a drahého konvenčního zdroje
- distribuční soustava, kde se ztrácí velké množství energie (přenosové ztráty)
- koncoví zákazníci
První malé vlaštovky přišly s tím, jak si lidé na své střechy začali instalovat fotovoltaické panely. Zde nás ovšem ještě čeká velká výzva v podobě levnějších baterií, které by měly dostatečnou kapacitu.
Jedním z hlavních trendů v oblasti elektrické energie jsou tzv SMR (small modular reactor) - malé jaderné reaktory - SMR. Různé státy a organizace používají rozdílné definice. Dle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ten reaktor, který má elektrický výkon maximálně 300 MWe na jeden modul.
Modularita zde přináší nespočet výhod. Jedním z hlavních kritérii je samozřejmě cena. U klasických jaderných elektráren je administrativně složitý a technologicky zdlouhavý (velké množství součástek je unikátních pro danou stavbu) proces samotné výstavby a zprovoznění. Stavba konvenční jaderné elektrárny se tak často velmi prodlužuje a prodražuje - projekt elektrárny Olkiluoto ve Finsku je typickým případem. Maďarská elektrárna Paks je podobně smutný příběh, byť s trochu odlišným průběhem.
Naproti modulární bloky jsou vyráběny sériově a tím pádem mají nižší cenu. Na místě se pak flexibilně sestaví dohromady dle toho, jak velký je požadavek na celkový výkon. Je možné je tedy provozovat v jednomodulovém či vícemodulovém zapojení. Predikce celkových nákladů je mnohem jistější a doba výstavby kratší. Některé SMR mají kontejnerové provedení a dají se jednoduše převážet kamionem nebo po železnici. Výměna paliva probíhá méně často a požadavky na obsluhu jsou navrženy s důrazem na menší počet kvalifikovaných zaměstnanců potřebných k obsluze (při zachování stejné nebo vyšší bezpečenosti). Stejně tak požadavky na rozvodnou síť v místě připojení jsou méně náročné.
Dalším fenoménem v této oblasti jsou smart grid sítě. Cílem je mít takovou přenosovou a disitribuční soustavu, která je inteligentní a dokáže v reálném čase monitorovat potřeby všech připojených uživatelů. Data jsou okamžitě vyhodnocována a díky tomu lze okamžitě upravit provoz sítě. Dokáže efektivně kombinovat velké centrální zdroje s malými alternativními zdroji elektrické energie. To povede k efektivnější spotřebě a s tím spojené úspoře financí. Tyto inteligentní sítě by také měly zajistit větší stabilitu celého systému a to díky chytrým spotřebičům a systému řízení spotřeby. Na trhu bude také působit mnohem větší množství subjektů, než je tomu dnes.
Smart grids jsou velkou ekonomickou, technologickou ale také legislativní výzvou. Trend je však nevyhnutelný.
Zemědělství
Zemedělství je jednou z oblastí, kterou čekají v 21. století obrovské výzvy. Současné pojetí zemědělství naráží na své limity. Intenzifikace v uplynulých desítkách let vedla k tomu, že v této oblasti pracuje ve vyspělých zemích minimum lidí a je zde velká míra mechanizace. Stroje obhospodařují velké plochy s použitím stále většího množství chemikálií. Těžké stroje zároveň udusávají půdu. Vše dohromady vede k tomu, že zemědělské lány jsou defacto mrtvé plochy, kde nežijí žádní živočichové a o nějaké biodoverzitě se nedá vůbec mluvit. Výnosy na hektar už vyšší nebudou, budou spíše klesat i přes masivní použití umělých hnojiv. Stejně tak výkyvy počasí jsou každý rok horší.
Výše uvedené spolu s faktem, že počet obyvatel planety stále stoupá, povede k tomu, že zemědělství se bude muset radikálně změnit, ať už chce nebo ne. Bude muset nasytit milardy lidí a zároveň neničit ekosystém planety Země. To vše při "rozumných" cenách. A co nás tedy čeká?
- přiblížení farmářů a spotřebitelů. Nebude již nadále společensky akceptovalné, aby k nám kamiony dovážely potraviny tisíce kilometrů, když si ty stejné plodiny můžeme vypěstovat "za plotem"
- masivní zavedení senzorů a technologií Internet of Things (IoT)
- nástup robotizace a "agribotů"
- větší využívání GPS a detailních mapových podkladů pro zvýšení efektivity
- použití dronů
- rozvoj "community supported agriculture" - lidé budou preferovat kvalitní lokální potraviny s ohledem na jejich sezónnost.
- práce s daty (data ze všech Iot senzorů, strojů, meteostanic.. atd. bude třeba analyzovat)
- rozvoj vertikálních farem a aquaponie
- ano, potraviny budou dražší
Finance
V tété oblasti vzniká celá řada zajímavých projektů a problematika je širší a zajímavější. Proto si toto téma nechám na samostatný článek:-)