07.12.2021 7 minut čtení

Jak si 34letý self-made milionář z ničeho za 5 let, 3 měsíce a 6 dní našetřil na odchod do důchodu

Extrémní příběh o mladém člověku, který narazil do finanční zdi a rozhodl se pro tak zásadní změnu v přístupu k penězům, že se za pět a něco let vypracoval až k dolarového milionáře. Dnes po své zkušenosti tvrdí, že to může zvládnout úplně každý.

Psal se rok 2010 a tehdy čtyřiadvacetiletý Grant Sabatier se zrovna nastěhoval zpět ke svým rodičům poté, co pár let střídal jednu práci za druhou, až byl kvůli ekonomické recesi ze své poslední práce propuštěn, na žádnou novou nedokázal narazit a jednoduše neměl na bydlení.

Po návratu do svého staronového dětského pokoje měl na účtu posledních asi 5 dolarů a rodiče mu navíc dali ultimátům - může u nich bydlet, postarají se o něj, ale během tří měsíců si najde novou práci a nové bydlení.

Sabatier si dodnes pamatuje den, kdy se v něm cosi zlomilo. Psal se 24. srpen 2010 a on se snažil koupit si oběd ve fastfoodovém řetězci Chipotle: "Měl jsem na účtu přesně 2,26 dolaru - takže jsem ani neměl dost na to, abych si jako přílohu koupil guacamole."

Mladý kluk se rozhodl, že je potřeba postavit se zpět na nohy a začít s penězi nakládat chytřeji, aby se už nikdy nedostal do situace, kdy bude zcela na mizině a neschopen se o sebe postarat. Dal si proto jasný cíl: Najít co nejefektivnější způsob, jak vydělat milion dolarů a vybudovat si bezpečnou finanční rezervu. Zároveň si řekl, že pokud bude ochoten pár let dřít a omezit své utrácení, rád by se za to posléze vydal do předčasného důchodu.

A tak se Grant pustil do práce - začal se věnovat téměř čemukoliv, z čeho koukal nějaký příjem. Věnoval se všemu od obchodování s internetovými doménami až po předprodávání vozů Volkswagen Camper. "V jednu chvíli jsem měl celkem 13 různých zdrojů příjmu," vzpomíná Sabatier na to, s jakou vervou se do zlepšení své finanční situace pustil.

Nechce se tomu věřit, ale postupně se mu podařilo dostat svůj roční příjem až na 300 000 dolarů, přičemž se mu zároveň dařilo šetřit až 80 %(!) všeho, co vydělal. A ano, hádáte správně - tyto peníze zamířily na investice do akciových trhů. A přesně 5 let, 3 měsíce a 6 dní od onoho 24. srpna, kdy Grant narazil v pobočce Chipotle na zeď jménem finanční realita, se mu v roce 2015 na účtu objevilo ušetřených 1,2 milionu dolarů.

Byť jeho příběh může znít poněkud extrémně, dnes čtyřiatřicetiletý Sabatier věří, že téměř každý, kdo vydělává ročně aspoň jím stanovenou částku, může s klidem následovat jeho kroky: "Myslím si, že drtivá většina Američanů může odejít do důchodu za 10 let, pokud vydělávají aspoň 70 000 dolarů ročně."

Druhým krokem je podle něj být ochoten a moci konzistentně spořit 50 až 70 % veškerých příjmů, což může znamenat zásadní přestavbu vašeho životního stylu. Nejde ale o to udělat si život mizerným zlým snem. Grant věří, že vše je o přístupu a umění zaměřit se na konečný cíl: 

"Zásadní věc, kterou si lidé při prvním pohledu na tento návrh neuvědomují, je skutečnost, že nejde o žádnou oběť. Je to naopak obrovská příležitost. Ano, budete pravděpodobně muset žít trochu jinak než většina ostatních lidí. A můžete si pomyslet ‘proboha, jak mám ročně vyžít s polovičním platem? Skutečnost ale je, že pokud vyděláváte aspoň mnou zmíněnou částku, jde to ve skutečnosti poměrně bez problémů."

Grant zdůrazňuje, že schopnost krátkodobého uskromnění nyní vám může dovolit svobodu v podobě finanční nezávislosti později: "Možná si říkáte ‘Ježiši, to bych se musel/a přestěhovat do nějakého hrozného bytu a a řídit nějaké staré auto.‘ A mou odpovědí je ano, dost možná něco takového budete muset chvíli dělat. Ale nikdo neříká, že takhle musíte žít navždy. Mluvíme tady o pár letech, které vám dají prostor ušetřit a investovat dostatečnou sumu. Mně stačilo pět let..."

---

Ještě než se opět spustí diskuze o tom, že americké poměry nemá smysl řešit a vydělat u nás 70 000 dolarů ročně neboli 1,5 milionu Kč je nereálné, poprosil bych vás, abyste neskákali k ukvapeným názorům a zamysleli se, zda by i z tohoto příkladu matematika nemohla udělat použitelný příklad. Pokud je 1,5 milionu Kč ročně nereálných, tak co polovina - 750 000 Kč? Anebo třetina - 500 000 Kč? Za polovinu téhle sumy dnes rozhodně člověk u nás dokáže vcelku pohodlně rok vyžít. Plus můžeme předpokládat, že abyste se cítili finančně nezávislí, nepotřebujete k tomu v Čechách nutně 1,2 milionu dolarů, ale opět třeba polovinu/třetinu téhle sumy neboli vyšší jednotky milionů korun.

Druhou klíčovou lekcí, kterou tento příběh ukazuje, jsou možnosti mladých lidí. Mladý člověk žijící studentským způsobem života toho opravdu zas tolik ke štěstí nepotřebuje, a pokud mu nevadí dřina, může se vskutku dostat na spoření 50-70 % všech příjmů. Bavíme se tady o klukovi, kterému ještě ani nebylo třicet a žádné závazky očividně nemá. Tak proč toho nevyužít?

Sabatier vidí pro běžného člověka, který si se svým příjmem může nějaké slušnější spoření reálně dovolit, tři hlavní překážky:

1. Výdaje na bydlení - Nájem nebo splácení hypotéky patří standardně k nejvyšším měsíčním výdajům. Proto byste se tuto částku měli pokusit dostat na absolutní únosné minimum. "Pořiďte si levné bydlení, žijte se spolubydlícími, nebo si pořiďte dvoupokojový byt a jeden pokoj pronajměte, abyste snížili své výdaje na bydlení. Zásadně tím snížíte počet let, které budete k vybudování dostatečného bohatství i pro předčasný odchod do penze potřebovat."

2. Více než jeden příjem - Pravidelné výdaje se dají snižovat jen do určité míry a níž už to reálně prostě nejde. Avšak možné příjmy jsou čistě teoreticky bez stropu. "Vyrazte a pokuste se vydělat nějaké peníze navíc. Nemusíte mít zrovna dvě zaměstnání. Ale každých pár tisíc navíc, které měsíčně vyděláte a investujete, vám z času, které zbývá k vašemu odchodu do důchodu, může useknout doslova celé měsíce." 

3. Motivace vydržet - "Vidím dnes všude hromady lidí, kteří se pro tohle obrovsky nadchnou a říkají: ‘Ty jo, tohle je super přístup, chci se taky stát finančně nezávislým. Chci odejít do důchodu dříve.‘ A pak se s nimi potkáte za tři měsíce a jsou zpět u svého starého nakládání s penězi." Jak pro někoho pravděpodobně vražedné spořící tempo Sabatier po celých pět let vydržet? Odpovědí je jediné slovo - gamifikace. "Tohle je jedna z těch věcí, z které si můžete udělat vážně návykovou zábavu. Jakmile se rozjedete, koukejte se každý den chvíli na svůj bankovní účet. Začnete sledovat, jak vaše jmění roste a věřte mi, že lepší motivace pokračovat neexistuje. A pokud budete potřebovat více než 10 let, vůbec nic se neděje. I kdyby vám to zabralo 12 nebo 15 let, stále s vysokou pravděpodobností půjdete do důchodu mnohem dřív než ostatní a rozhodně dřív, než byste šli bez spoření a investování."

#osobnifinance #penize #predcasnyduchod #sporeni #investovani #grantsabatier #drina #disciplina #prijem #skromnost #zivotnistyl #financnigramotnost #financnicile #budoucnost

Hodnocení: +78
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Smutné je, že je potřeba tohle lidem psát. Mam 33 let a ve 28 (po vystudování a našetření 20% z cílové ceny nemovitostí) jsem si koupil byt. Koupil jsem si velký 3+1 a vzal do každého pokoje jednoho studenta/studentku jako spolubydlící. Za 5 let spláceno a dokud nebudu mít děti, tak to můžu stále pronajímat. Mnoho vrstevníků si ale klepadlo na čelo, ale co bych sám dělal s takovým bytem?

    +12
    • Až na to, že tu hypotéku si neměl doplácet, ale peníze z pronájmu dal investovat. Je prostě blbost vracet peníze s 3% úrokem. Peníze dělají peníze. Tohle heslo platí vždy a vsude

      +2
    • @michalKobos  Fixace byla na 5 let a když doplatíš 25% z cílové částky, neplatíš žádný úrok. Díky tomu, že jsem ji zaplatil dřív, tak jsem mohl vzít  hypo na další byt a využít tak letošního zrušení z daně z nabytí nemovitostí. Druhou hypo by mi nikdo nedal k té stávající první. Člověk potřebuje znát souvislosti, pokud je nezná, tak jen spekuluje co měl a neměl ten druhý dělat 😉

      +9
    • Teď jsem si přečetl svůj komentář a omlouvám se, jak to vyznělo. Ta první hypo byl dobrý a promyšlený tah a ty další kroky.... 👍

      +1
    • @michalKobos Nic se neděje. Chápu i váš komentář, původně jsem chtěl jet pouze v nemovitostech, ale při koroně jsem začal řešit investování a zjistil o akciích, to jak fungují a taky jak je potřeba diverzifikovat a nebýt ponořen jen do nemovitostí ☺️

      +4
    • Moc pěkné, mne tohle napadlo až o 5 let později :-D máte náskok!

      +2
    • Vyborna doba, obavam se vsak, ze z mnoha duvodu se tohohle nemuze ucastnit vetsina lidi a ocekavat stejny vysledek. Kazda hra o penize ma sve porazene. Gratuluji ke spravnemu kroku, dokud byla vhodna doba. Dnesni vstupujici invedtori museji pocitat, ze to bude ahoru dolu a vysledek jen ve velmi dlouhem obdobi.

      +1
  • Tenhle článek je krásnou ukázkou toho, jak nesmírně cenný je čas. Zvláště pak v době, kdy člověk nemá žádné finanční, nebo osobní závazky.

    +2
  • Pekný článok . Ďakujeme.

    +2
  • "Myslím si, že drtivá většina Američanů může odejít do důchodu za 10 let, pokud vydělávají aspoň 70 000 dolarů ročně." 70 tisíc dolarů je na koruny 1.577.800. Děleno dvanácti, 133 tisíc měsíčně. Takže holt do důchodu půjdu trochu pomaleji :D

    0
  • Dobrý článek s univerzálně použitelnými postupy. ALE: počítá s poměrně slušným příjmem a hlavně s nulovou ztrátovostí investic, což v běžném životě málokdy stoprocentně zafunguje - zvláště pak u začínajících investorů.

    Jinými slovy: lze si takto zajistit finanční nezávislost, zpravidla to ale trvá déle než deklarovaných pět let!

    0
Doporučené příspěvky
9 minut
8 minut
9 minut
6 minut
5 minut
5 minut
7 minut
7 minut
6 minut
10 minut
9 minut
7 minut
Doporučené příspěvky
9 minut
8 minut
9 minut
6 minut
5 minut
5 minut
7 minut
7 minut
6 minut
10 minut
9 minut
7 minut