1. Potřebujete mít zaměstnání s nadstandardně vysokým platem
Četl jsem si nedávno o sociologickém průzkumu experta na osobní finance Chrise Hogana, který společně se společnosti Ramsey Solutions, pro kterou pracuje, provedl interview s více než 10 000 milionáři neboli osobami se jměním minimálně 1 milion dolarů.
Zajímalo ho, jak tito lidé své peníze utrácejí, spoří a rozmnožují. A jedním z nejčastějších povolání, které tito lidé vykonávali, byl školní učitel. Tím není řečeno, že chcete-li být jednoho dne milionářem, měli byste se vrhnout na kariéru pedagoga. Ale ukazuje to, že i práce ve veskrze standardním povolání dokáže produkovat dostatečný příjem na to, abyste konzistentním spořením a investováním mohli naplno a efektivně využít všechny benefity složeného úročení.
2. Musíte konat rizikové investice
Ne, nemusíte. V žádném případě není jedinou cestou k titulu milionáře nutnost investovat do volatilních, rizikových či módních aktiv, do nichž se zrovna hrnou úplně všichni. Tajemství zpovídaných self-made milionářů bylo ve skutečnosti poměrně nudné - pravidelné investování do nízkonákladového indexového fondu po mnoho let.
Ten časový aspekt je mimochodem zdaleka nejdůležitější. Když se Warrena Buffetta, jednoho z nejbohatších lidí na světě, ptali, proč si myslí, že jeho investiční strategii nekopíruje víc lidí, suše odvětil, že je to proto, že drtivá většina lidí jednoduše odmítá bohatnout postupně a pomalu. Místo toho hledají způsoby, jak zbohatnout co nejrychleji a většinou na to nemile doplatí. Hoganův průzkum mimochodem zjistil, že průměrný milionář se k tomuto titulu dostal ve svých 49 letech.
3. Musíte mít špičkové a prestižní vzdělání
Vysokoškolské vzdělání může být v celé řadě povolání a kariérních cest zcela klíčové. A fakt, že 88 % všech dotázaných mělo minimálně bakalářský titul, o tom leccos vypovídá. Avšak více než 60 % dotazovaných milionářů vystudovalo "jen" veřejnou vysokou školu a 8 % si udělalo pouze nadstavbu.
Tato data jsou mnohem důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát, jelikož pomáhají ve společnosti bořit mentální bariéry a předsudky, jež mohou třeba i vám samotným bránit stanovit si ambiciózní finanční cíl a nebát se ho dosáhnout. Zas a znovu se tady bavíme o tom, že školství není tím hlavním zdrojem finančního vzdělání a gramotnosti, takže pro vydání se na cestu racionálního zhodnocování úspor a budování bohatství žádný doktorát opravdu nepotřebujete.
4. Musíte nějaké větší jmění zdědit
Budování bohatství má samozřejmě mnohem víc společného s vašim chováním a činy než s vaší DNA. Z 10 000 milionářů, které Hogan a další v rámci jeho průzkumu vyzpovídali, získalo během svého života nějakou formu dědictví jen 21 %, zatímco asi 80 % naopak pocházelo z rodin, jež se příjmově nacházely ve nebo dokonce pod střední třídou. A 79 % všech self-made milionářů od svých předků neobdrželo ani cent.
Samozřejmě, že případné rodinné jmění vám může v budování vlastního bohatství významně pomoci a vše urychlit. Pokud ale nemáte potřebné znalosti a schopnosti využívat dostupných finančních nástrojů, nepomůže vám žádné zděděné jmění a naopak se může stát, že vám jednoho dne vaši stříbrnou lžičku, s kterou jste se již narodili, z úst vytáhne někdo, kdo se sice narodil v mnohem chudších poměrech, ale s penězi to umí a řadu let na jejich rozmnožování neúnavně pracuje.
Pojem "milionář" je u nás dodnes spojován s někým, kdo musí určitě být lump, zloděj nebo podvodník. Zčásti za to možná mohou divoká 90. léta, kdy si nelegálními způsoby nepochybně hromada lidí nahrabala velké peníze, zčásti možná jistý sklon našinců závidět druhým.
Když ale člověk opustí předsudky a podívá se na realitu self-made milionářů, dojde mu, že milionářem může být třeba i jeho soused žijící již léta zcela obyčejným, skromným životem, do kterého by to možná nikdy neřekl.