Nevíte, jakou částku byste měli odkládat na důchod? Využijte tohle jednoduché pravidlo

Už víte, že spoření na důchod je něco, co byste měli dělat, ale je těžké začít. Ještě těžší začít je, pokud neznáte odpovědi na důležité otázky, jako třeba kolik byste měli stranou odkládat. Ovládne vás rozhodovací paralýza a než se nadějete, roky uběhnou a zjistíte, že jste si na důchod odložili nedostatečnou částku.

Pokud jste se rozhodli, že začnete, ale přešlapujete na místě, toto inteligentní pravidlo pro rozdělení vašeho příjmu by vám mohlo pomoci se rozhýbat. Proč je inteligentní? Je až triviálně jednoduché, a proto je taky velmi oblíbené. Platí zde často opakované: „V jednoduchosti je síla.“

Seznamte se s pravidlem 50/30/20

Díky tomuto pravidlu se stane sestavování vašeho osobního rozpočtu velmi jednoduché. Namísto zaznamenávání každé utracené koruny do tabulky (což může být volba lidí, kteří mají rádi více exaktní řešení), tento proces představuje rozškatulkování výdajů do tří kategorií: potřeby, přání a spoření.

Aplikací tohoto pravidla se zavazujete k tomu, že bude 50 % vašich příjmů použito na nezbytné výdaje, které potřebujete k přežití – platba za bydlení (hypotéka/nájem), energie, strava. Dalších 30 % příjmů můžete utratit za požitky, které si přejete – večeře v restauracích, cestování. Zbývajících 20 % je vyhrazeno na spoření a investování na důchod (nebo splácení dluhů s vysokým úrokem). Velmi jednoduché, jak jsem psal v úvodu.

Jak funguje pravidlo 50/30/20?

Jako příklad si můžeme vzít příjem průměrného Čecha. Ten v čistém vydělá ročně přibližně 300 000 Kč. S aplikací zmíněného pravidla by tak mělo padnout 150 000 Kč na bydlení a další nezbytné výdaje a 90 000 Kč na požitky. Zbýt by mu tak mělo pěkných 60 000 Kč ročně, které může nechat pracovat prostřednictvím vhodně zvolených investic.

Jejich rizikovost by se měla odvíjet od věku střadatele, pokud byste takto odkládali po dobu 25 let a roční návratností 7 %, váš důchodový fond by za tuto dobu vyrostl na 1,9 milionu Kč.

Výhody, které vám pravidlo přináší…

Implementace a používání tohoto pravidla je velmi snadné. Nemusíte si se sestavováním rozpočtu dělat příliš těžkou hlavu a když vám například přidají, také nebudete muset dlouze dumat, co s penězi navíc provedete.

Pokud se na vás usměje štěstí a čistou mzdu vám zvýší na 30 000 měsíčně (ostatně nějaké to zvýšení čisté mzdy nás pravděpodobně čeká díky snížení daňových odvodů), nemusíte si příliš lámat hlavu s tím, jak velkou částku byste měli přiřadit konkrétní kategorii. Prostě ji rozdělíte v duchu pravidla 50/30/20 a máte po dilema.

Kladem rovněž je, že vám dává také prostor pro flexibilitu. Pokud se v daném roce rozhodnete utratit celý svůj rozpočet na požitky za cestování, oblečení nebo třeba skvělé jídlo, můžete. Pokud se rozhodnete žít v malém domě, ale budete splácet půjčku za luxusní auto, je to naprosto v pořádku. Peníze můžete utratit prakticky jakýmkoliv způsobem, pokud se budete držet v rámci mezí jednotlivých kategorií.

…a co nevýhody?

Jedním z hlavních nedostatků tohoto systému je, že předpokládá, že situace každého jednotlivce je podobná. Pokud však žijete v Praze, Brně nebo Hradci Králové, může být udržení 50% podílu rozpočtu na základní potřeby těžší, než kdybyste žili v levnější lokalitě (mohl bych jmenovat, ale nechci nikoho urazit). Samotný váš nájem nebo hypotéka mohou v některých dražších lokalitách představovat 50 % vašich příjmů.

Toto pravidlo je také zaměřeno spíše na lidi s průměrným až nadprůměrným příjmem. Pokud je váš příjem 15 000 Kč mělo by vám postačit na základní životní potřeby 7 500 Kč a třeba zjistíte, že toto omezení nelze dodržovat, a nakonec vyplníte mezery ve vlastních potřebách ukrojením částky z vašich přání či úspor.

Je tak možné, že budete muset své rozdělení výdajů poupravit a spořit na důchod déle než 25 let, nebo snížit svá konečná očekávání směrem dolů.

Jedno je jisté, pokud jste osoba, která neodkládá peníze na důchod stranou, protože neví, s jakou částkou má začít, pravidlo 50/30/20 na vás může vytvořit potřebný tlak. Jeho aplikace je jednoduchá a pomůže vám vytvořit zdravé rozpočtové návyky.

Možností, jak si sestavit rozpočet je samozřejmě bezpočet. Některé jsou více sofistikované, jiné jednodušší. Na tomto pravidle mě zaujala právě jeho jednoduchost a srozumitelnost a do budoucna doufám, že se jím budu moci řídit. Dnes jsem ke svým osobním financím ještě přísnější, ale uvědomuji si, že s dětmi přijdou další výrazné náklady.

Neznamená to, že se tímto pravidlem musí řídit každý, a ne každému musí vyhovovat, líbí se mi však myšlenka, že sestavení osobního rozpočtu může být i celkem hračka. Osobně třeba používám za podobným účelem rozdělení příjmů na více bankovních účtů.