Když společnost Tesla Motors (TSLA) v roce 2008 představila světu svůj první produkční model Roadster, náš kolektivní pohled na elektromobily se okamžitě změnil. Pryč byla hubená kola, nešikovně navržené karoserie, směšný výkon - a s tím i myšlenka, že elektromobily nemohou být vzrušující. Tento nový dvoumístný Roadster vůz zvládl 0-60 km/h za méně než čtyři sekundy, dosáhl rychlosti 150 km/h. To byl dárek, který společnost Tesla dala světu - sexy předefinování konceptu automobilu zaměřeného na výkon.
Trh rychle následoval.
Dnes je faktem, že elektromobily mohou být rychlé, elegantní a vyloženě cool. Dokonce i Ferrari, samotné ztělesnění automobilového sexappealu, nyní do svých produktů vkládá elektromotory. Takže ano, můžeme Tesle poděkovat za tuto revoluci , ale co teď? Skončí to tady? Přechází svět plošně z ropy na dobíjecí baterie a začíná nová éra?
No, ne tak úplně.
Elektromobily - ty, které zapojíte do zdi nebo do nabíjecí stanice - stále ještě velmi přispívají k základnímu problému, který započal cestu k regulaci uhlíku na planetě. Ale každý watt, který vložíte do své Tesly, musí pocházet odněkud a v této zemi i ve většině národů po celém světě to je zatím stále častěji elektrárna na fosilní paliva. Téměř dvě třetiny naší elektřiny pocházejí buď z uhlí nebo ze zemního plynu, takže i když máte v garáži zdánlivě ekologickou Teslu, vaše ruce stále nejsou uhlíkově čisté.
Revoluce v osobní dopravě, aby byla skutečně revoluční, by vyžadovala úplnou nezávislost na fosilních palivech - skutečný, škálovatelný, cenově dostupný, bezpečný zdroj energie s nulovými emisemi. Tato technologie není daleko. Ve skutečnosti dnes existuje. Na silnici jsou vozidla, která to již používají. Jedná se o vodíkový palivový článek, který skutečně splňuje falešný slib každého moderního elektromobilu. Je to bezpečné, je to čisté, ekologické. Je to prokázáno. Lze jej přizpůsobit mnoha stávajícím vozidlům. Jak název napovídá, vychází z nejhojnějšího prvku ve vesmíru - z vodíku. Jediným vedlejším produktem, který vytvoříte, je vodní pára dostatečně čistá k pití.
Vodíkové palivové články existují už léta. Jsou např. v městských autobusech. A co třeba takový elegantní osobní automobil na vodíkový pohon? Co kdyby obraz, který mi přišel na mysl, když jste slyšeli „vodíkový palivový článek“, vypadal takto:
Seznamte se s osobním automobilem HYPERION XP-1 poháněným vodíkovými články:
Představený byl světu toto léto, udělá 0-60 za 2,2 sekundy. Vyvrcholí rychlostí 221 mp/h. Na jedno naplnění může ujet více než 1 000 mil. Design dveří je navíc vypůjčen od McLarenu. Jeho tvar evokuje Bugatti. Jeho exkluzivita konkuruje jakémukoli Ferrari.
Hyperion je pro trh s vodíkovými palivovými články tím, čím byla první Tesla Roadster pro elektrická vozidla. Nyní vím, co byste mohli říct - toto je jednorázové superauto; z dlouhodobého hlediska to nic nezmění.
Špatně. V roce 2022 bude XP-1 debutovat jako spotřebitelský produkt - vyrobí se 300 kusů. Zní to jako nepatrná kapka v kbelíku, ale Tesla vydala v prvním roce výroby pouze 500 svých Roadsterů... A s těmito čísly výkonu je velmi pravděpodobné, že XP-1 bude schopen udělat totéž pro vodíkové palivové články. Jakmile k tomu dojde, budeme o krok blíže ke skutečně ekologickému transformačnímu momentu v historii osobní dopravy.
To by mohl být konec pro konvenční elektromobily!
Protože věci, jako jsou stanice na vodíkové palivo, představují stejné problémy jako elektrické nabíjecí stanice pro elektrická vozidla, nebude tento přechod probíhat přes noc, ale jeho konečný úspěch je v tomto bodě téměř zajištěn. Tato technologie se rychle vyvíjí, vylepšuje, zefektivňuje. Dokonce se hovoří o montážních zařízeních těchto automobilů, která budou schopna tahat molekuly vodíku z vody a pohánět tak budoucí automobily vodou prostřednictvím vodíkových palivových článků.
Ať má řešení jakoukoli formu, bude to určitě hřebík do rakve nejen pro spalovací motory, ale také pro konvenční elektrická vozidla. To znamená, že to může být nejdůležitější technologický a průmyslový trend v druhé polovině 21. století.
Automobilky nespí. Vozidla na vodík vyvíjí Toyota, GM a Hyundai. Na obrázku vidíte autobus Toyota poháněný vodíkovými palivovými články. Toyota očekává desetinásobný růst této technologie.
Takto vypadá vodíkový palivový článek Toyoty:
Hyundai vyvíjí nákladní automobil HDC-6 NEPTUNE, jedná se o koncept elektricky poháněného nákladního vozidla s palivovými články na vodík:
Hyundai zveřejnil dlouhodobý plán rozvoje, nazvaný „FCEV Vision 2030“. Plánuje vyrábět statisíce vodíkových palivových článků ročně.
Hyundai NEXO s vodíkovými palivovými články
Hyundai chce zkoumat nové možnosti podnikání, zaměřeného na dodávky systémů palivových článků výrobcům automobilů, dronů, plavidel, kolejových vozidel, vysokozdvižných vozíků a generátorů elektrické energie. Do roku 2030 plánuje vyrábět 700 000 systémů palivových článků ročně včetně 500 000 jednotek pro elektromobily s palivovými články (FCEV). V rámci plánu „FCEV Vision 2030“ investuje koncern Hyundai Motor Group společně se svými dodavateli cca 7,6 bilionu KRW (153 miliard CZK) do výzkumu a vývoje i do rozšiřování výrobních kapacit. Podle prognóz by v rámci tohoto procesu mělo do roku 2030 vzniknout cca 51 000 pracovních míst.
Americká automobilka General Motors a japonská Honda oznámily společný podnik na výrobu pokročilých palivových článků v Michiganu. Výroba tam má začít v roce 2020.
Už čtvrtá generace vodíkových aut Honda bude poháněna palivovým článkem vyvíjeným společně s GM. Komerční vodíková auta připravuje pochopitelně také GM, které je už dříve testovalo. Honda si dala za cíl mít 2/3 prodejů do roku 2030 v elektrifikovaných vozech. Vodíková auta jsou součástí tohoto plánu, což potvrdil na aktuální tiskové konferenci i Toshiaki Mikoshiba, prezident Honda North America.
Společnost BMW, Suzuki a Honda vyvíjí vodíkové palivové články pro motocykly,
Jedním z výrobců vodíkových palivových článků je i americká společnost PLUG POWER ($PLUG).
Vodíkový článek vyrábí elektřinu tiše, efektivně a bez znečištění ovzduší. Vedlejší produkty z palivových článků jsou pouze voda (pára) a teplo. Fungují na principu exotermní elektrochemické reakce stlačeného nebo zkapalněného vodíku, nebo vodíku chemicky vyvinutého. Při této reakci se vodík s kyslíkem (ze vzduchu) přeměňují na vodu a při tom vzniká elektrická energie. Jakmile chemikálie proudí skrz palivový článek vyrábí se tím elektřina. Na rozdíl od dobíjecích baterií, kde jsou chemikálie pouze uloženy uvnitř (elektrolyt) a musí se dobíjet, má palivový článek prakticky neomezenou životnost.
#investovani #vodik #automobilovyprumysl #ekologie #technologie #akcie #spolecnosti
Vodíkové palivové články jsou známy už od roku 1839! Ne není to překlep, opravdu už 181 let. ? Konečně se začíná tato technologie prosazovat a doufám, že brzy nahradí mnohdy velmi neekologické elektromobily.
Ano vodíkové články nejsou nové, dokonce i česká Škoda experimentovala s vodíkovými články pro autobusy. Technologie ale byla tehdy poměrně složitá a drahá, teprve v posledních letech se daří snižovat náklady a zdokonalovat tyto palivové články.
DĚKUJI za tento článek! Sám jsem přesně z popsaných důvodů odpůrcem elektrifikace vozidel, protože v tom vidím pouze a jenom lobby ekoteroristů a výrobců energií. A finální produkt - elektromobil - mi fakt pro běžného občana smysl nedává stejně tak jako “čistota”, kdy ekořidiči nemají potuchy, kde se vyrábí většina energie pro jejich neekoauta...
Nulové emise... výroba elektřiny z vodíkových článků má nulové emise, ale výroba vodíku už nulové emise nemá, jelikož je na to potřeba elektřina, takže narážíme na stejný problém, který jste popisoval i u klasických EV. Jsem také fanouškem vodíkových pohonů, ale má to stejný momentální problém jako EV, který jste jaksi zapomněl zmínit.
Pokud uvažujete takto, tak samozřejmě nemůže existovat vůbec žádná čistá energie - i na větrnou turbínu potřebujete ocel, opracováváte ji na elektrických strojích, které získávají elektřinu různé povahy. Stejné je to s jadernou energií a výrobou reaktorů, vodní elektrárny potřebují také turbíny a také spoustu cementu, aby mohli vůbec takovou elektrárnu postavit. Cement se také čistě nevyrábí. V podstatě dnes nejde čistě ekologicky vyrobit absolutně nic - vždy někde najdete nějakou uhlíkovou stopu, potřebu energie, paliv (vše se nějak dopravuje auty, těží bagry), vše se nějak opracovává... Takto ale svět čistou energii jako vy neposuzuje...
@Stan1000 já jenom nechápu proč v textu říkáte o klasických EV, že se na jejich pohonu podílí fosilní paliva a potom u vodíkových pohonů vůbec o tomto problému nehovoříte, přitom mají oba typy pohonů tento problém.
Já se s vámi nechci přít. Problém je v tom, že EV musíte dobíjet, čili musíte neustále dodávat další elektrickou energii, zatímco vodíkové palivové články si elektřinu vyrábějí samy. V tom je podstata problému..
@Stan1000 O výrobu vodíkových článků údajně projevili nově Norové. Nevíte kdo konkrétně, prosím ?
@ludekKucera1 Přesné informace nemám, situace kolem vodíkových palivových článcích se neustále vyvíjí. A jsou zde i další alternativní možnosti, o kterých jsem nedávno psal - třeba auta na čpavek - nejekologičtější palivo bez uhlíkové stopy...