11.12.2020 7 minut čtení

5 největších rizik, kterým bude americký akciový trh čelit v roce 2021

Již za 20 dní skončí jeden z nejdivočejších roků, jaký akciový trh pamatuje. Máme za sebou řadu rekordů včetně nejrychlejšího více než 30% medvědího trendu a zároveň nejrychlejší zotavení ode dna medvědího trendu v historii. Co přinese rok 2021?

Navzdory všem těmto bláznivým turbulencím dnešní pohled na index S&P 500 hlásí roční přírůstek ve výši 13,68 %, index Dow Jones sedí na 30 000 bodech (YTD 5,12 %) a technologický Nasdaq ladí historická maxima a YTD zhodnocení přes 38 %. 

Pokud by nějaký dlouhodobý investor žil někde daleko ve Vesmíru a viděl pouze nyní na konci roku tato čísla, zřejmě by si řekl: "Hmm, hezký nadprůměrný rok pro mé S&P 500 a technologické ETF," aniž by tušil, jaké tržní rodeo zahrnující třeba propad americké ropy WTI až do záporných hodnot jsme letos prožili.

Na obzoru je nyní hned několik zajímavých vakcín, centrální banky napříč světem slibují, že nás příští rok rozhodně i nadále čekají rekordně nízké úrokové sazby, masivní tištění peněz a zadlužování. Takto z dálky to tedy vypadá na další rok, v němž by se akciím mělo dařit náramně. Jako vždy by ale investor měl brát v potaz všechna možná rizika - tady je pětice, před kterou je potřeba mít se na pozoru už od 1. ledna:

1. Vakcíny nepřinesou kýžené zpomalení pandemie

Asi největšími potenciálními viníky většího tržního propadu v příštím roce by mohli být nedávní zachránci Wall Street: vakcíny. Zatím vše vypadá relativně růžově a efektivita vakcín od společností Pfizer/BioNTech a Moderna dokonce překonala očekávání. Místo 50-60 %, na které jsme zvyklí u sezónní chřipky by tyto vakcíny měly vykazovat efektivitu 95, respektive 94,5 %.

Okolo vakcín však stále zůstává několik klíčových nezodpovězených otázek. Nevíme například, na jak dlouho vakcinace poskytne účinnou imunitu proti COVID-19. Zároveň stále není jasné, zda vakcinace očkovanému zabrání v tomu, aby nemocí nemohl infikovat někoho druhého. Odpovědi na tyto otázky mohou mít zásadní dopad na to, jak budeme tuto pandemii nadále vnímat, a pokud by v obou případech nebyla optimistická, mohlo by to znamenat, že se akciový trh z očekávané záchrany radoval předčasně.

2. Odpor populace znemožní dostatečnou plošnou vakcinaci

K prvnímu bodu se vztahuje ještě jedna věc: Vakcíny budou pouze tak efektivní, jako ochota veřejnosti nechat se jimi naočkovat. A ta se aktuálně nezdá být nijak zásadně na výši. Zatímco na jaře během první vlny měla o případnou vakcínu zájem většina české populace, říjnový průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že 66 % všech dotázaných by se vakcínou proti COVID-19 naočkovat nenechalo.

Pro investory ještě důležitější je však vývoj veřejného mínění ve velkých ekonomikách. Konkrétně v USA je však sentiment velmi podobný - zatímco květnový průzkum Pew Research Center ukázal, že vakcinaci "určitě" nebo "pravděpodobně" podstoupí 72 % dospělé populace, identický zářijový průzkum již ukázal, že pouze 51 % populace ji podstoupí "určitě" nebo "pravděpodobně", přičemž poměr lidí, kteří odpověděli "určitě" klesl během 4 měsíců o polovinu ze 42 na 21 %. A počet těch, kteří se "určitě" naočkovat nenechají, se mezitím více než zdvojnásobil z 11 na 24 %.

Tady čeká velká výzva na politiky. Veřejnost ani tak neděsí nějaké konspirace okolo čipů a Billa Gatese, jakožto obavy, že jsou vakcíny uspěchané a příliš rychle získávají i povolení pro použití napříč celou populací. Odhady přitom hovoří o tom, že abychom mohli hovořit o efektivní skupinové imunitě, musí být naočkováno aspoň 75 % celé populace. Což upřímně v tuto chvíli nevypadá jako hodnota, které dosáhneme my nebo zbytek západního světa nějak snadno či samozřejmě...

3. Spojené státy nedají včas dohromady nový stimulační balíček

I přes vakcínovou euforii Wall Street rozhodně nervózně pokukuje i po zákonodárcích ve Washingtonu, kteří se ne a ne dohodnout na dalším fiskálním stimulu. Existuje totiž reálné riziko, že pokud brzy nedorazí, mohla by americká ekonomika pod tíhou pandemie začít opět výrazně klesat. Nezaměstnanost a lockdowny se přímo negativně odráží na spotřebě, která dnes tvoří 70 % amerického HDP. Netřeba proto připomínat, že bez dalšího stimulu by trhy mohly značně znervóznět. Zvlášť pokud se k tomu přidají obavy z možné 3. vlny a opakování letošního jara.

Pesimistické odhady hovoří o tom, že pokud žádná vládní pomoc nedorazí a COVID-19 bude nadále v USA řádit jako dnes, mohlo by dojít k situaci, kdy hromada nájemníků nebude schopna platit nadále za bydlení a dlužníci již nadále nebudou schopni platit věřitelům. Takový zásah finančního sektoru by velmi snadno mohl zasáhnout i zbytek akciového trhu.

4. Nenápadné volby s potenciálně velkým dopadem na Wall Street

Zatímco americké prezidentské volby už jsou asi jasné, hned 5. ledna nás čekají ještě jedny na první pohled pidi-volby, jejichž dopad ale může být obrovský. Republikáni po listopadových volbách zatím drží 50 křesel v senátu, Demokraté 48. A právě 5. ledna se ve státě Georgia budou rozdávat ještě poslední dvě senátní křesla. Pokud aspoň jedno získají demokraté, budou mít garantovanou senátní většinu až do roku 2023, zatímco Bílý dům a Sněmovnu obsadí Demokraté. Rozdělený Kongres nepochybně investory potěší, protože bude garantovat, že minimálně do roku 2023 nedojde k žádným zásadním politickým změnám, jako je například navýšení korporátní daně.

Demokratická výhra by ale Senát dostala do patové situace 50 vs 50 křesel. A všechna senátní rozhodnutí, jež skončí patem, rozhoduje viceprezident, respektive v tomto případě viceprezidentka Kamala Harrisová z tábora Joe Bidena. To by mohlo znamenat potenciální velké změny daňového systému a vyšší odvody pro velké společnosti. Wall Street odhaduje, že pokud by horní hranice korporátní daně stoupla na Bidenem plánovaných 28 % ze současných 21 %, znamenalo by to snížení příjmů pro korporace o 10 %, na což by akcie nepochybně zareagovaly negativně.

5. Černá labuť? Nabízí se třeba Írán

Nikde není řečeno, že když jsme Černou labuť v podobě pandemie zažili letos, nemůže se druhá ukázat už příští rok. Analytici očekávající korekci trhů se shodují na tom, že důvodů může být celá řada (viz předchozí čtyři body), ale pokud bychom měli vybírat z méně očekávaných "pohrom", nabízí se současné napjaté vztahy mezi Íránem a USA, resp. i Izraelem. Joe Biden rozhodně není žádný pacifista, kterému by vojenské intervence byly cizí. Během své poslední štace v Bílém domě s Barackem Obamou ostatně drony nad Střední východ posílali více než ochotně.

A další věcí, která by lobbování pro vojenský zásah vůči neposlušnému Íránu a jeho jadernému programu mohla hrát do karet, je skutečnost, že další válka by samozřejmě mohla výrazně prospět americké ekonomice a jejímu zotavení z pandemické deprese.

Hlavní charakteristikou Černé labutě je samozřejmě to, že příchod této zásadní události nikdo vůbec nečeká, což se zrovna o nevraživých vztazích mezi USA/Izraelem a Íránem říci nedá. Ozbrojený konflikt však aktuálně rozhodně není u veřejnosti zaměstnané pandemií na pořadu dne a byl by nepochybně pro globální ekonomiku šokem.

#investovani #akcie #usa #2021 #pandemie #vakcina #ekonomika #volby #kongres #urokovesazby #riziko #cernalabut #wallstreet #joebiden #valka #iran

Hodnocení: +14
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
Doporučené příspěvky
6 minut
7 minut
8 minut
4 minuty
4 minuty
7 minut
6 minut
6 minut
8 minut
3 minuty
4 minuty
5 minut
Doporučené příspěvky
6 minut
7 minut
8 minut
4 minuty
4 minuty
7 minut
6 minut
6 minut
8 minut
3 minuty
4 minuty
5 minut