5 minut čtení

Umíte si ještě představit naši společnost bez dluhů? Jak by se měl investor dívat na zadlužený podnik?

Zadlužují se jednotlivci, firmy a především vlády. Nezadlužená společnost je jehlou v kupce sena. Je však nutné a záhodné, aby hledal investor pouze nezadlužené firmy? Není někdy bezdlužnost dokonce na škodu?

Kořeny dluhů sahají až do doby před 5 000 lety do daleké Mezopotámie, kde se tehdy vzniklé dlužní úpisy nakonec staly předlohou pro peníze, které používáme dnes. Už od samého vzniku pak dluhy psaly dějiny. V dobách Římské republiky vedla dluhová krize až k prosazení moci diktatury. Během té doby neměl Řím centrální banku, která by mohla financovat válku, a tak používal k financování válečných tažení své občany. Neúměrně vysoké daně však vedly k občanské válce a převzetí kontroly nad republikou diktátorem Sullou.

Posuňme se však do novějších dob. Na počátku 17. století vládli světu Nizozemci. Místní ekonomika byla centrem veškerého financování v západním světě, přičemž Holanďané vytvořili jednu z prvních centrálních bank a dluh využívali k financování mnoha svých rostoucích odvětví.

V polovině 18. století však začala nizozemská ekonomika ochabovat. Jakmile jim začal přerůstat státní dluh přes hlavu, začali ztrácet svůj vliv nad Angličany. Anglie následně zahájila svůj dlouhý vzestup a dominovala světu, přičemž opět využívala moc peněz – stala se hlavním finančním uzlem světa. Po poražení Napoleona se nakonec stala hlavní námořní a imperiální mocí 19. století.

Ještě v 18. století začaly bojovat o svou nezávislost na Anglii nově vznikající Spojené státy americké, které se rozhodly válku opět financovat, jak jinak než dluhem. Vypůjčily si v roce 1781 75 milionů dolarů od Nizozemska a Francie a pustily se do války. O rok později dluh vzrostl o dalších 43 milionů dolarů. Místní vláda se tak uvolila ke zvyšování daní na pokrytí vládních výdajů…Zajímavé je, že válka o nezávislost byla rozpoutaná právě kvůli pocitu Američanů, že podléhají nespravedlivému zdanění ze strany Anglie.

Takto se tedy zrodil první americký rozpočtový deficit, který zvládla vláda USA ještě splatit a až do roku 1812 vykazovala rozpočtové přebytky. Což bylo také naposled, od té doby americký státní dluh pouze roste…

Co byste si měli odnést z krátké exkurze do historie?

Na první pohled je zřejmé, že dluh nezmizí. Je nezbytnou součástí našeho světa. Zároveň je zásadní, jakým způsobem tento dluh řídíme. Až do relativně nedávné doby by dlužníci fyzicky trpěli, pokud by nebyli schopní splácet své dluhy. Vznikaly speciální věznice pro dlužníky, lidé se prodávali do otroctví. Dnes už to není možné, ale v dřívějších dobách to byl jeden ze způsobů, jak uspokojit věřitele.

Jak ukazují příběhy Římské republiky, Nizozemska i běžných lidí, kontrola nad dluhem by měla být v životě i v podnikání prvořadá, ačkoliv nám už dnes prodej do otroctví nehrozí…

Jelikož se primárně zaměřujeme na investování, podívejme se blíže také na podnikatelský dluh.

Jak nahlížet na zadlužené společnosti?

Když analyzujete jakoukoliv společnost, jedním z klíčových prvků, který je třeba vzít v úvahu, jsou potenciální rizika. A jedním z klíčových rizik je bankrot společnosti.

Bankroty obvykle přicházejí jako důsledek příliš velkého zadlužení a neschopnosti společnosti pokrýt své závazky. Existuje mnoho poměrů a vzorců, které vám pomohou odhalit, zda je zadlužení společnosti přiměřené nebo ohrožuje její podnikání, přičemž jedno je jisté, nezadluženou společnost téměř jistě nenajdete. Kromě těchto poměrů je však třeba vzít v úvahu také zásadnější otázku:

Jak tento dluh ovlivňuje podnikání a jaké z něj plyne riziko pro společnosti?

Ne všechny dluhy jsou špatné – často pomáhají podnikům v růstu, kterého by prostřednictvím financování z vlastní kapsy nebyly schopné dosáhnout. Zvažte například banky – velká část jejich dluhů pochází z vkladů, které jejich klienti provádějí na své účty. Banky tyto vklady posléze používají k financování půjček na automobily, hypotéky a spotřebitelské úvěry, které všechny zvyšují zisk banky.

Další faktory, které přesahují poměrové ukazatele a vzorce je, výše úrokových sazeb a jejich dopad na zisk společnosti. #Apple například využívá aktuální situace velmi levných úrokových sazeb a úvěrem financuje odkup vlastních akcií, ačkoliv disponuje na firemním účtu značnou hotovostí… Stejně tak je důležité sledovat splatnost jednotlivých závazků.

Oba tyto faktory mají obrovský dopad na pokračující růst společnosti, což má posléze dopad i na její zisky a rozhodnutí o budoucím směřování. Pusťte se hluboce do studia struktury zadlužení jednotlivých společností. Jenom tak si dovedete odpovědět na otázku, jak budou tyto dluhy dopadat na dlouhodobý výkon či rizikový potenciál společnosti. Mnohem pravděpodobněji se tak vyhnete ztrátám.

Koneckonců, tušíte, jak zní dvě základní investiční pravidla Warrena Buffetta? Pravidlo číslo jedna: „Nikdy nepřicházejte o peníze.“ A pravidlo číslo dvě: „Nikdy nezapomínejte na pravidlo číslo jedna.“

#akcie #jakinvestovat #investovani #akcioveinvestice #vyberakcie #dluh #historiedluhu #dluhovefinancovani #urokovesazby

Hodnocení: +14
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Použití dluhu k odkupu vlastních akcií je stejně super využití současných nízkých sazeb.

    Když si půjčím za +/- 1 % a odkupuju akcie s vyšším dividendovým výnosem, tak vlastně ušetřím a nenaštvu investory snížením dividend ?

    0
  • Pěknej průlet historií. ?

    0
    • Na historii dluhu by se dala napsat nějaká bakalářská práce ? to byl opravdu hodně rychlý průlet... 

      +1