Vystřelte své investice ke hvězdám!

Staňte se členem komunity Warengo a naučte se pracovat se svými financemi jako Warren Buffett. Je nás už 20 704.

Zaregistrovat se

19.06.2019 5 minut čtení

Svěřenský fond může propadnout státu

Lidé, kteří se rozhodli převést svůj majetek do svěřenského fondu, riskují, že o něj v některých případech mohou přijít

Vyšší cena založení a správy svěřenského fondu, velmi omezená flexibilita fondu, jeho náročné řízení a stále ještě do jisté míry trvající daňová neukotvenost – to jsou hlavní důvody, proč svěřenský fond nezakládat. Přesto jejich obliba roste nejen u politiků, ale i u běžných podnikatelů. Mnozí z nich si ale neuvědomují všechna úskalí, která na ně čekají.

Svěřenský fond je lákavý díky možnosti vyčlenit majetek odděleně a nezávisle od osoby vlastníka. Moc se však již nemluví o tom, že v běžném životě může být komplikovaná třeba i zamýšlená výplata plnění z fondu obmyšlené osobě. Obmyšlený je ten, komu má plynout prospěch ze svěřenského fondu, ale vyplatit ho je možné jen za předem stanovených podmínek. Tyto podmínky určuje zakladatel v tzv. statutu svěřenského fondu.

Na některé změny nemusí notář přistoupit

Při založení svěřenského fondu by měl jeho zakladatel předvídat daleko do budoucna a se slušnou dávkou představivosti. Zejména je potřeba velmi citlivě a vhodně vymezit účel svěřenského fondu a podmínky pro výplatu plnění obmyšlené osobě ve statutu svěřenského fondu.

V opačném případě čelí klient velkým problémům s výplatou peněz a s fungováním svěřenského fondu obecně, neboť dle většinového názoru nelze statut fondu měnit právním jednáním u notáře, pouze ve výjimečných případech rozhodnutím soudu. V extrémních případech pak může majetek propadnout státu. Tím se tak zcela absurdně může svěřenský fond stát prostředkem, jak o majetek přijít, namísto posílení jeho ochrany,“ vysvětluje Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

Pozor na „odklánění“

Začátkem roku 2018 došlo k jedné důležité změně – zavedení evidence svěřenských fondů fakticky narušilo obecný princip anonymity zakladatelů a obmyšlených osob. V praxi to znamená, že již nelze vyloučit, že se veřejnost může dostat k informacím o těchto osobách, případně o jejich majetku.

Pokud by svěřenský správce záměrně nezapsal obmyšleného do rejstříku, nakonec by tím nic nevyřešil. Obmyšlenému nebude možné vydat vůbec žádné plnění, a to až do doby, dokud jej nezapíše,“ říká Pavel Strnad.

Věřitelé mohou rovněž napadnout tzv. „odkláněcí“ převody majetku do fondu a namítat u soudu relativní neúčinnost těchto převodů.

Jak danit svěřenský fond? Nikdo s jistotou neví

Mít svěřenský fond nemusí být ani s ohledem na daňové povinnosti žádná výhra. Byť se svěřenské fondy řídí obdobnými pravidly jako obchodní korporace, mohou osoby spojené s fondem čelit riziku kvůli chybějícímu výkladu nové právní úpravy. Jednou z otázek je, zda fyzická osoba má danit příjem nabytý za dobu existence svěřenského fondu, který by ale byl v případě dědictví od daně zcela osvobozen.

„Svěřenský fond je mladý právní institut v českém právním prostředí s velmi nízkou mírou předvídatelnosti. Týká se to zejména neurčité právní a daňové úpravy, která bude interpretována soudy teprve v průběhu budoucích let až desetiletí,“ tvrdí Pavel Strnad.

Svěřenský fond jako ochrana majetku?

Svěřenský fond může za určitých okolností sloužit i jako investiční nástroj, pokud jej jeho zakladatel bude chtít využít k aktivnímu investování.

„Pokud bude majetek ve svěřenském fondu od počátku oddělen od osobního vlastnictví klienta, odpadá v případě neúspěchu investice obava, že by věřitelé mohli získat zbývající majetek klienta,“ dodává Pavel Strnad.

Příklady z praxe – nezřízený život a smrt zakladatele

Velkým rizikem zůstává rigidní znění statutu svěřenského fondu. Zákon obecně nepřipouští provedení změn ve statutu, případně jen za velmi výjimečných okolností, a navíc rozhodnutím soudu.

„Proto když zakladatel zvolil jmenný výčet svých blízkých jako obmyšlených osob a posléze si své rozhodnutí rozmyslel, protože jeden z nich vedl trvale nezřízený život, nebylo již prakticky cesty zpět. Plnění ze svěřenského fondu muselo být tomuto obmyšlenému vypláceno navzdory nevůli zakladatele,“ informuje Pavel Strnad.

„Riziko hrozí i v případech, kdy nelze vydat majetek obmyšlenému, ať už z důvodu jeho fyzické neexistence nebo jako důsledek nevhodně sepsaného statutu, a zároveň již není ani zakladatel, kterému by se mohl při zániku svěřenského fondu majetek vrátit. V tomto případě, pokud nebude statut vhodně formulován, by veškerý majetek ze svěřenského fondu připadl do vlastnictví státu,“ uzavírá Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

Svěřenské fondy byly z počátku vyhledávané především jako nástroj anonymního vlastnictví majetku. Prakticky nebylo možno dopátrat osobu zakladatele, neboť povinnost evidence údajů o těchto entitách chyběla. Po nedávné novele občanského zákoníku však svěřenské fondy tuto „konkurenční“ výhodu víceméně ztratily. Dnes jsou tyto údaje o osobách spojených se svěřenským fondem povinně zveřejňovány v evidenci svěřenských fondů. Přesto však je i nadále možné, za předpokladu chytré vhodné formulace ve statutu, dostatečnou míru anonymity po dostatečně dlouhou dobu zachovat.

Hodnocení: +5
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • S tímto článkem plně souhlasím. Znám osobně tři vlastníky svěřenských fondů, přičemž všichni tři si shodně stěžují na skutečnost, že se jim majetek ve svěřenském fondu vůbec nezhodnocuje. Je to prostě jen "správa" svěřeného majetku, navíc s mnoha nevýhodami uvedenými ve výše uvedeném článku.

    2