18.11.2021 7 minut čtení

5 finančních principů, díky kterým dokázal Henry Ford navždy změnit výrobní průmysl

Kdo by neznal revolučního průmyslníka a průkopníka masivního rozkvětu automobilismu Henryho Forda. Už málokdo ale ví, že Ford je zároveň 5. nejbohatším člověkem historie. V době svého úmrtí měl při započtení inflace jmění necelých 200 miliard dolarů.

Zatímco dnes obdivujeme Jobse, Muska či Gatese, na začátku minulého století byl za famózního a revolučního vizionáře považován Henry Ford, malý klučina z Michiganu, který to od talentovaného hodináře dotáhl až ke tvůrci metody tzv. "Fordismu", tedy masivní výrobě levného a dostupného zboží, za níž byli jeho pracovníci na svou dobu nadstandardně placeni. Stejný přístup posléze v našich podmínkách asi nejúspěšněji aplikoval Tomáš Baťa.

A stejně, jako nás Steve Jobs dokázal přesvědčit, že potřebujeme chytré telefony, Bill Gates, že potřebujeme na svůj PC zrovna jeho operační systém a Elon Musk nás zrovna nyní přesvědčuje o tom, že potřebujeme jeho elektromobil, dokázal svého času Ford společnost přesvědčit, že potřebuje motorové vozidlo.

Jeho metody a přístup k byznysu a vydělávání peněz byly na svou dobu tak revoluční a efektivní, že ve formě inspirace rezonují a fascinují dodnes. Tady je výčet těch nejdůležitějších principů. na nichž Ford stavěl:

1. Mějte svůj trh přečtený jako knihu

"Kdybych se lidí pouze zeptal na to, co chtějí, poprosili by mě o rychlejší koně!"

Znalost vašeho cílového trhu není jenom o to znát všechny jeho potřeby. Ford vždy věřil tomu, že klíčem k masivnímu úspěchu je nabídnout zákazníkům řešení problému, o němž doposud ani nevěděli, že ho mají.

Henry Ford měl od začátku jasno, jakým způsobem chce v byznysu prorazit - postaví automobil. Ovšem ještě než se do toho pustil, velmi důkladným průzkumem trhu si zjistil, kdo by si jeho automobil případně koupil, kolik by si za něj reálně mohl dovolit zaplatit a co všechno by takové auto pro běžného člověka mělo splňovat a obsahovat.

Ve chvíli, kdy na trh uvedl slavný Model T, Ford již velmi přesně věděl nejen to, že tam venku existuje obrovské množství potenciálních kupců, ale také na jaké konkrétní vlastnosti vozu je nejlépe naláká i kolik od nich za své auto může chtít peněz.

2. Efektivita nakonec vždy zvítězí

"Z mé vlastní zkušenosti usuzuji, že nad konkurencí většinou získáte náskok ve chvíli, kdy plýtvá časem."

Jak postupně procházím jednotlivými finančními velikány moderní lidské historie, začínám pozorovat některé opakující se znaky. A jedním z nich je rozhodně až "nezdravá" posedlost maximální možnou efektivitou. Jeho posedlost maximální dosažitelnou efektivitou nakonec vyústila v revoluční výrobní proces zvaný montážní linka.

Masová produkce prostřednictvím neustále zdokonalované montážní linky udělaly z Forda a jeho společnosti ve své době krále efektivity. Vozy byly produkovány do té doby nevídanou rychlostí a Fordův přístup k zaměstnancům zároveň zaručoval, že u něj rádi zůstávali, stávali se stále zkušenějšími a pomáhali tak neustále zvyšovat kvalitu finálního produktu. Mix těchto dvou faktorů zaručil automobilce do té doby nevídanou efektivitu.

Jen pro představu: Když Ford ve svém závodu v Michiganu v roce 1913 představil první montážní linku, tamní produkce Modelu T se instantně zdvojnásobila. Bez toho, aniž by musel najímat další lidi nebo oželet kvalitu. Tento masivní úspěch mu následně umožnil drasticky zvýšit dostupnost jeho vozů skrz snížení jejich maloobchodní ceny z 800 na 350 dolarů! Zároveň si mohl dovolit zvýšit plat svých zaměstnanců z 2,34 na 5 dolarů denně, aniž by jeho ziskovost jakkoliv zásadně utrpěla!

3. Kvalita až na prvním místě

"Kvalita znamená dělat věci pořádně, i když se zrovna nikdo nedívá."

Když jste ze svého produktu naprosto nadšení, může se snadno stát, že jej mermomocí chcete vypustit na veřejnost, i když zatím není 100%. Opravdová vášeň pro váš produkt však vždy musí zahrnovat i důslednou péči o jeho kvalitu.

Henry Ford od začátku neoblomně trval na tom, že pokud bude na závodech jeho společnosti viset jeho vlastní jméno, značka musí bezpodmínečně vyjadřovat špičkovou kvalitu. Chtěl mít ve své automobily 100% důvěru ještě před tím, než bude první vůz prodán zákazníkovi.

Tady asi není potřeba nic sáhodlouhého dodávat - kvalita by měla být vždy základem jakéhokoliv dlouhodobějšího byznysu a historie to jednoznačně potvrzuje. I proto se Ford Motor Company během pár let od svého založení stala trojkou na globálním trhu s automobily.

4. Žádné velké, neřešitelné problémy neexistují

"Velké problémy neexistují; vždy jde pouze o velké množství malých problémů."

Velké, neřešitelné problémy si v první řadě vždy vytváříme sami ve svých hlavách. Ford ve svém podnikání odjakživa věřil tomu, že nic není tak složité, aby to nešlo nějak efektivně vyřešit. Žádnou překážku nepovažoval za tak náročnou, aby nešla rozložit na menší, schůdnější a snadněji řešitelné části.

A na této filozofii postupně budoval i svou automobilku. Místo toho, aby se rovnou vrhnul do celého automobilového byznysu, postupoval krok za krokem. Po úvodním průzkumu trhu se nějakou dobu věnoval pouze vývoji vozu. Až poté se soustředil na to, jak by měla vypadat cenová politika jeho prodeje. A až poté, když měl o produktu, jeho výrobě, prodejním potenciálu a cash flow celého byznysu jasno, vrhnul se na marketing a reklamu.

Byť je dnes Ford řazen k největším podnikatelům/vizionářům všech dob, jeho silnou stránkou byl pravý opak - neřešil, co bude v nějaké daleké budoucnosti, ale co je potřeba udělat teď, do zítřka nebo do příštího týdne, jak to efektivně rozkouskovat na dílčí úkoly a řešení a ideálně co největší část delegovat na své podřízené.

5. Nikdy v ničem nešetřete na svých zaměstnancích

"Pro každého průmyslníka existuje v tomto byznyse jedno zlaté pravidlo: vyrábět produkty nejvyšší možné kvality za nejnižší možné náklady a při vyplácení nejvyšších možných mezd."

A aby si Ford mohl dovolit ve velkém delegovat a spoléhat se na to, že jeho vozy budou za všech okolností vyráběny co nejrychleji, co nejkvalitněji a bez přestání, investoval obrovské úsilí a prostředky do toho, aby se jeho zaměstnanci na svou dobu měli jako v bavlnce.

Moc dobře totiž věděl, že pokud se mu podaří učinit své lidi šťastné a spokojené, bude pro něj naplnění principů 2. a 3. více méně hračkou. Místo tradičních poměrů té doby se Ford nesoustředil pouze na vyplácenou mzdu, ale snažil se v rámci možností zaměstnancům poskytnout i co nejkomfortnější pracoviště a vybudovat v nich pocit, že u Forda nejde pouze o práci pro nějakého bohatého magnáta, ale že jsou součástí velké úspěšné komunity a "rodiny" okolo značky.

Ford si velmi dobře uvědomoval, že práce v továrně není žádný med a není snadné udělat ji pro pracovníky příjemnější a lákavější. Proto přistoupil ke kroku, jež byl do té doby zcela neslýchaný: zdvojnásobil platy všech svých pracovníků na montáží lince.

Pozitivní efekt tohoto rozhodnutí byl dvojí. Zaměstnanci jednak logicky chodili do práce rádi jednoduše proto, že vydělávali víc peněz. Nadstandardní platy však zároveň většině zaměstnanců umožnily dovolit si do vlastní garáže pořídit vlastní vůz značky Ford, což následně jejich loajalitu vůči svému zaměstnavateli a své práci ještě umocnilo.

Hodnocení: +41
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.