Vůbec první indexový fond představil svým klientům i celému investičnímu světu zakladatel Vanguard Group Jack Bogle. Psal se rok 1976 a spíš než potlesku se Bogle zpočátku od svých kolegů ze světa burzovního investování dočkal posměšků. Profesionální investoři tehdy indexový fond považovali kvůli jeho hlavnímu účelu - poskytnout jednotlivcům cenově dostupný způsob, jak investovat do širšího spektra akciového trhu - za něco "neamerického". Portfolio fondu totiž nevybíralo jednotlivé akcie, ale pouze koupilo ty, které se zrovna nacházely v indexu S&P 500.
Hlavní myšlenkou za vytvořením tohoto produktu bylo to, že investování do reprezentativního vzorku celého akciového trhu by dlouhodobě přinášelo vyšší zisky, než snaha "porazit trh" a najít na něm největší individuální vítěze.
I přes prvotní opovržení ze strany profesionálních investorů se koncept uchytil. Dnes již na světě existují stovky indexových fondů, které patří mezi samozřejmou součást portfolií řady retailových investorů. V roce 2019 celková aktiva spravovaná indexovými fondy přesáhla 4 biliony dolarů, čímž poprvé v historii překonala celková aktiva tradičních, aktivně spravovaných fondů.
Investory na indexových fondech láká zejména jejich silná výkonnost, nízké poplatky a relativně nízké riziko. Absolutní volbou číslo jedna jsou pak tyto fondy pro příznivce pasivní investiční strategie, kteří nechtějí podstupovat žádné konkrétní investiční rozhodnutí, ale pouze své peníze někam poslat a nechat je bez jakýchkoliv nutných zásahů postupně růst "na autopilota".
Co je to indexový fond?
Jak už bylo řečeno, indexový fond je typem finančního produktu, který používá peníze investorů k tomu, aby - podobně jako tradiční aktivně spravovaný fond - sestavil a nakoupil portfolio akcií, dluhopisů či jiných cenných papírů. Toto portfolio je však designováno tak, aby napodobovalo konkrétní tržní index, jež se zaměřuje na vybranou skupinu cenných papírů.
Indexový fond může mít buď strukturu podílového fondu, nebo burzovně obchodovaného fondu (ETF). Pod termín "indexový fond" spadají obě tyto kategorie, ale nejčastěji je zpravidla používán pro označení ETF, jelikož velké množství ETF svým portfoliem sledují některý z akciových indexů.
Pokud se rozhodnete investovat do indexového fondu, připravte se na to, že výběr toho vhodného by vám mohl nějakou chvíli zabrat. Nejenže je jich opravdu hromada, ale vzhledem k jejich podstatě si přirozeně musíte zvolit, který reálný index by měl ten váš indexový index sledovat. Mimo S&P 500 to může být třeba:
- Dow Jones Industrial Average (DJIA), jež pod sebou zastřešuje 30 large-cap společností.
- Russell 2000 (RUT), jež pod sebou zastřešuje 2000 small-cap akcií.
- Bloomberg Barclays US Aggregate Bond Index (LBUSTRUU), jenž je pro změnu složen pouze z dluhopisů.
- MSCI EAFE (MXEA), který pro změnu tvoří akcie prakticky z celého zbytku světa mimo USA (primárně Evropa a Asie).
- Financial Times Stock Exchange 100 (FTSE 100), v němž najdete 100 společností s nejvyšší tržní valuací a sídlem ve Velké Británii
- Anebo takový New York Stock Exchange Composite Index (NYA), jež zahrnuje všechny kmenové akcie obchodované na burze NYSE.
Jak funguje indexový fond?
Když si vyberete vhodný burzovní index a pořídíte si indexový fond, který jej sleduje, de facto si kupujete akcie ve všech společnostech, které tento index tvoří. Většina indexových fondů se zároveň při nákupu akcií řídí tím, jak velký poměr celkové valuace daného indexu konkrétní akcie zabírá. To znamená, že indexové fondy zpravidla nakupují více akcií největších společností daného akciového indexu než akcií nejmenších společností daného indexu.
Skutečné, seriózní indexové fondy musí do puntíku následovat své předlohy. To znamená, že zde neexistuje žádný prostor pro manažera fondu, který by konal nějaká vlastní obchodní rozhodnutí a určoval, které akcie je potřeba nakoupit/prodat. Místo aktivního výběru akcií musí manažeři indexových fondů praktikovat pasivní management.
Proto se indexovým fondům někdy říká také "pasivní fondy" nebo "pasivně spravované fondy".
Existují však také "aktivně spravované indexové fondy". Ty svůj předem zvolený index následují pouze z větší části. Z dlouhodobého pohledu se však jejich portfolio může od původního indexu začít výrazně odlišovat.
Výhody indexových fondů:
- Diverzifikace vám zpravidla zajistí slušné zhodnocení. Až 90 % aktivně spravovaných fondů nedokáže dlouhodobě držet krok se svým benchmarkovým indexem (tzn. segmentem trhu, kterému se zhruba věnují nejvíce). A pokud v tomto selhávají profesionálové, jakou šanci má asi investor amatér? Řešením může být indexový fond, jež vám poskytne diverzifikované portfolio akcií, jež zpravidla dohromady jako skupina dlouhodobě dokáže slušně zhodnocovat. Například indexový fond Vanguard 500 Index Fund (onen úplně první indexový fond) má dlouhodobě průměrné pětileté zhodnocení ve výši 11 %.
- Jsou cenově dostupné. Dosáhnout diverzifikovaného portfolia vlastními silami a prostředky skrz nákup individuálních aktiv může být poměrně drahá záležitost. Indexové fondy vám naproti tomu i za tu nejnižší možnou investici nabízí identickou diverzifikaci jako někomu, kdo do nich vloží milion dolarů. Z pohledu nákladů na diverzifikaci se tak jednoznačně vyplatí. Některé fondy navíc umožňují minimální investici již od 1 dolaru.
- Pasivní spravování. Nemalé procento retailových investorů nemá zájem věnovat se pravidelně spravování svých investic. Jejich jediný zájem je, aby jejich peníze pomalu pasivně zhodnocovaly. Indexové fondy od svých klientů žádná obchodní rozhodnutí nepožadují, takže jsou pro tento typ investorů zcela ideální.
- Nejnižší poplatky. Manažeři indexových fondů nemusí provádět žádná náročná investiční rozhodnutí. To znamená, že zároveň nepotřebují žádnou armádu analytiků. A výrazně nižší náklady v důsledku znamenají, že i samotní investoři fondu nemusí platit tak vysoké komise a další poplatky. Průměrné ER (expense ratio - procentuální vyjádření toho, kolik % celkových aktiv fond používá na administrativu a další provozní náklady) indexového fondu je pouhých 0,49 % a některé tuto cifru dokáží srazit až na 0,03 %.
Nevýhody indexových fondů:
- Nevhodná investice pro krátkodobé zhodnocení. Strategie široké diverzifikace limituje vaši ztrátu v případě, že jedna z akcií indexu výrazně propadne. Zároveň však limituje vaše zisky z nejvíce rostoucích individuálních akcií. Proto od indexových fondů nikdy nemůžete čekat masivní výnosy ve vyšších desítkách procent. A už vůbec ne v krátkodobém horizontu.
- Zranitelnost vůči velkým tržním trendům. Indexové fondy jsou již ze své podstaty pevně navázány na svůj "mateřský" index. Pokud tento index silně klesá, klesá rovněž hodnota vaší investice v daném fondu. A ruce manažera tohoto fondu jsou svázané. Nemůže se od indexu odklonit a začít například ztrátu hedgovat jinými akciemi či jiným typem aktiva. Zároveň se nemůže od indexu odklonit, aby například využit trendu na jiné akcii a navýšil zisk. Pokud jsou součástí indexu nějaké nadhodnocené akcie zavádějící bublinou, nemůže s tím manažer indexového fondu rovněž nic dělat.
- Nemusí být ve skutečnosti tak diverzifikované, jak se na první pohled zdá. Pokud byste investovali 1 000 000 dolarů do indexu S&P 500 a chtěli dosáhnout co největší diverzifikace, logicky byste pravděpodobně vlastnili všech 500 akcií, čímž by se vaše portfolio teoreticky rovnalo indexovému fondu. Avšak většina indexových fondů určuje výše investic do jednotlivých akcií dle jejich tržní kapitalizace. To znamená, že například v případě S&P 500 bude skrz indexový fond 220 000 dolarů z vašeho kapitálu de facto investováno jen v jeho pěti největších společnostech. V tomto případě by navíc šlo o Apple, Microsoft, Amazon, Facebook a Alphabet, což jsou všechno členové technologického sektoru. Takže pokud tento sektor zažije výrazný výprodej...
3 kroky před tím, než do indexového fondu vložíte své peníze
Ještě před tím, než do jakéhokoliv indexového fondu pošlete své peníze, měli byste si o něm zjistit základní informace a mít jasnou odpověď na tyto tři otázky:
- Jaký index daný fond následuje?
- Jak přísně daný fond svůj vybraný index následuje?
- Jaké poplatky si fond účtuje a jaké je jeho ER?
----
Když to shrnu, indexové fondy se své dnešní popularitě těší zejména proto, že nabízejí nízké riziko, vysokou diverzifikaci, nízké náklady i poplatky, prakticky nulovou nutnost pravidelného managementu vaší investice a z dlouhodobého pohledu stabilní zhodnocení.
Pokud je tedy vaším cílem dlouhodobé (pravidelné) investování pro budoucnost, v němž chcete ideálně aktiva pouze nakupovat a po léta držet, přičemž vám budou pomalu a jistě zhodnocovat, mohl by být indexový fond pro vaše investiční portfolio ideálním řešením.