Vaše mysl vás může zkoušet mnoha způsoby, zvlášť ve stresu. Behaviorální ekonomové nazývají triky vaší mysli jako kognitivní zkreslení. Vzorce chování, které narušují to, jak lidé posuzují a zpracovávají informace. Je velmi užitečné pochopit, jak tato zkreslení fungují a jak mohou ovlivnit vaše finanční rozhodnutí, zejména ve chvíli, kdy můžete pociťovat stres a nepříjemné pocity z probíhající pandemie.
Možná se to může zdát v současné době jako náročný úkol – odkládat peníze stranou na budoucí časy – když je jedinou momentální jistotou neustálá nejistota. Je však zásadní, abyste se o sebe i své finance obezřetně starali a činili správná rozhodnutí. Váš bankovní účet i vy tak budete připraveni na cokoliv, co se může v budoucnu stát.
Pojďme si projít 3 běžná kognitivní zkreslení a mentální hacky, které slouží k tomu, abyste se nenechali svou myslí zmást.
1. Efekt nedostatku
Existuje v nás přirozeně zakořeněné nutkání přeceňovat hodnotu věcí, kterou jsou, nebo se mohou zdát vzácné. V klasickém experimentu behaviorální vědy z roku 1975 postavil výzkumník Stephen Worchel před dvě skupiny studentů sklenice s identickými cookies. Jedna skupina dostala sklenici s 10 sušenkami a druhá pouze se dvěma. Ze zkoumání vyšlo najevo, že studenti byli ochotní zaplatit za sušenku o 11 % více, pokud měli ve sklenici pouze 2 sušenky a dali těmto pochoutkám i vyšší hodnocení.
Nedostatek vyvolává nutkání hromadit, což vede k potřebě panických nákupů. Dávejte si proto pozor. Pokud vidíte na produktu, že zbývají poslední dva kusy, skutečně na vás tento štítek funguje, neboť ve vás vyvolává efekt nedostatku.
Mentální hack: Dejte si pauzu
Chcete-li se zbavit iracionálního tlaku vaší mysli, který je vyvolaný efektem nedostatku, zkrátka si dejte pauzu, než provedete jakékoliv významné nákupní rozhodnutí. Dejte vašemu mozku potřebný prostor pro odpočinek a udělejte si z přemýšlení zvyk. Ponechte například položky v nákupním košíku až do rána a nedovolte, aby si e-shopy ukládaly informace o vaší kreditní kartě, což dělá impulsivní nákupy pod vlivem nedostatku ještě snazší.
Tato rada samozřejmě neplatí, pokud je nedostatek, kterému čelíte, reálný. Zkuste si dát ale vždycky chvilku na rozhodnutí, abyste si rozmysleli, zda opravdu čelíte skutečnému nedostatku. Pokud si vzpomínáte na jaro, řada lidí vzala obchody s potravinami útokem a vykupovalo cokoliv jim přišlo pod ruce. Bylo však jejich chování opravdu racionální?
2. Hyperbolické diskontování
Hyperbolické diskontování v praxi funguje tak, že snižujeme důležitost toho, co nemůžeme získat hned, na úkor momentálních potřeb. Mnoho lidí přitom obtížně porovnává současnou hodnotu konkrétního statku vůči jeho hodnotě v budoucnosti. Naše zaujatost současností nás vede k tomu, že raději utratíme poslední stokorunu, než abychom z této každé stokoruny v důchodu čerpali například 2 000 korun. Máme tendenci snižovat význam hodnoty budoucích odměn.
V životě přitom neustále dáváme přednost současným odměnám na úkor těch budoucích, přičemž se jedná o velmi choulostivý matematický problém. Během pandemie, kdy je budoucnost velmi nejistá, přitom může být velmi obtížné odložit momentální uspokojení ve prospěch vyšší odměny v budoucnu. Zaměřujte se ještě více na to, co právě teď potřebujete pro vaši bezpečnost, pohodu a zdraví. Lidé mají tendenci momentálně za své nákupy přeplácet, protože je budoucnost nejistější a je mnohem těžší si představit, co příští měsíce přinesou.
Mentální hack: Promluvte si se svým budoucím já
Behaviorální ekonomové dlouho obhajují přístup, kterým lze obejít problém hyperbolického diskontování: Představte si rozhovor s vaším budoucím já a diskutujte s ním o tom, co dnes děláte. Tato technika může znít poměrně zvláštně, ale existují důkazy o tom, že vám propojení s vaším budoucím já pomůže dnes dělat lepší rozhodnutí.
Hal Hershfield, profesor na newyorské Stern School of Business, ukázal zkoumaným osobám obrazy sebe samých, které byly pozměny, aby odpovídaly cca důchodovému věku. Tito lidé pak byli schopní provádět zodpovědnější finanční rozhodnutí.
Není to snadné, nevíme, co bude příští týden, natož za 10 let. Přesto je důležité zkusit si promluvit se svým budoucím já. A pokud je 10 let příliš velký skok, udělejte mentální skok alespoň o rok nebo 6 měsíců dopředu, vždy když přijde na řadu důležité rozhodování o vašich úsporách nebo větších nákupech.
3. Efekt hadího uštknutí
Pokud jste se někdy spálily, pak vám tato vzpomínka může zůstat na mysli opravdu dlouho a nemusí jít hned o skutečné spálení. Nováčci na investičním trhu často platí „školné“ když začnou investovat bez zkušeností a dostatečných znalostí a přijdou o všechny zainvestované peníze. Zmíněná zkušenost přitom může zůstat v myslích lidí neúměrně dlouhou dobu.
Výkyvy na akciovém trhu během pandemie – prudký pokles následovaný rekordním oživením – mohly zanechat rovněž řadu jizev na duších drobných investorů. Ti, kteří v dubnu a březnu prodávali americké akcie v panice, by už nikdy nemuseli věřit akciovému trhu a mohli by zůstat v pokušení nechat si své peníze v hotovosti nebo je prostě utratit, čímž by si významně uškodili.
Mentální hack: Zaměřte se spíše na rozhodovací proces než výsledek
Život je plný velkých i malých rizikových událostí. To znamená, že i když provádíte správné volby, můžete se prostě dočkat špatného výsledku. Možná jste si právě koupili nové auto, ale je vám k ničemu, protože jste na home office a do práce nedojíždíte. To ale hned neznamená, že se jedná o vyhozené peníze. Nebo jste konečně v únoru investovali na akciovém trhu a během jara jste přišli o podstatnou část svých finančních prostředků.
Stále se však jednalo o správné volby a v budoucnu byste měli postupovat podobně. Že se na vás nalepí smůla, ještě neznamená, že byste se měli vzdát správných a opodstatněných rozhodnutí.
Pokud byl rozhodovací proces logický a racionální, zachovali jste se správně. Připomeňte si, že jste prostě měli smůlu, to se občas stává. Místo toho, abyste se příliš soustředili na neuspokojivý výsledek vašeho rozhodnutí, koncentrujte se na fakt, že jste se rozhodli správě na základě informací, které jste měli v té době k dispozici.
#hack #mentalnihack #zkresleni #behavioralnifinance #kognitivnizkresleni #osobnifinance #efektnedostatku #hyperbolickediskontovani #efekthadihoustknuti #mentalnihacky #pandemie