20.08.2021 6 minut čtení

Příčina vyhoření? Multitasking je mor produktivity, který mění přirozené fungování vašeho mozku

Řídíte automobil a při tom s někým telefonujete. Snažíte se pracovat v kanceláři, zatímco vám vyskakují notifikace na PC i na mobilu. Dnešní svět je z pohledu příležitostí vrhnout se na multitasking zcela výjimečný - a pro mozek výjimečně nebezpečný.

Na první pohled se přitom může zdát, že když děláte zároveň dvě věci, jste ve skutečnosti produktivnější a stihnete toho více. Například že dojedete autem do cíle a přitom vyřešíte dva potřebné hovory. Řada studií ovšem zjistila, že tato premisa je přinejmenším nejistá a zároveň je velmi pravděpodobné, že za multitasking zaplatíte poměrně vysokou cenu.

Nejde totiž jenom o to, že multitasking vás ve skutečnosti v plnění úkolů či konání specifických činností zpomalí a nasekáte v nich mnohem víc chyb (což je věc, kterou nejen za volantem, ale i při snaze odvést dobrou práci opravdu nechcete) - zároveň v mozku vyvolává dočasné fyziologické změny, jež přímo ovlivňují jeho fungování.

Věnujete-li se více než jednomu úkolu současně, váš mozek se doslova "rozpůlí"

Pokaždé, když něčemu potřebujete věnovat pozornost, v čelní části mozkové kůry se vám do práce pustí oblast zvaná "preforntální kortex". Tato oblast zasahuje do levé i pravé hemisféry mozku a je součástí komplexnějšího mozkového systému, jehož úkolem je motivovat nás k činnosti. Právě díky tomuto systému se dokážete plně soustředit na konkrétní cíl - dokáže totiž v koordinaci s dalšími mozkovými centry zajistit, že vytyčený úkol splníte.

Umístění prefrontálního kortexu v lidském mozku

Takto hladká spolupráce však v prefrontálním kortexu není samozřejmostí. Může k ní docházet pouze tehdy, pokud se soustřeďujete na jeden jediný úkol. Ve chvíli, kdy začnete žonglovat se dvěma úkoly najednou, pravá a levá část prefrontálního kortexu se od sebe doslova oddělí a každá polovina začne fungovat zcela nezávisle na té druhé. Tato skutečnost má pak přímý negativní dopad na výsledek obou úkolů i na celkové fungování mozku.

Na fenomén "rozpůlení" prefrontálního kortexu při multitaskingu přišli ve své studii vědci z Francouzského národního institutu pro výzkum zdraví a medicíny (INSERM). Když účastníkům studie, kteří byli sledováni pod funkční magnetickou rezonancí (fMRI), řekli, že dostanou větší odměnu, pokud splní jeden ze dvou zadaných úkolů, zjistili, že aktivita neuronů se zvýšila pouze v jedné polovině prefrontálního kortextu. Avšak jakmile byla větší odměna spojena se splněním obou úkolů, rozsvítila se na rezonanci i druhá polovina.

Tato zjištění podporují teorii, dle které se mozek v případě, že se musí poprat se dvěma různými úkoly najednou, doslova rozdělí na dvě poloviny, přičemž každá se nezávisle na té druhé snaží splnit jeden ze dvou úkolů.

Zajímavé rovněž bylo, když vědci účastníky vyzvali, aby se pokusili splnit tři úkoly najednou. Za této situace se rapidně zvýšil počet osob, které pravidelně na jeden ze tří zadaných úkolů zapomněly. Zároveň ve srovnání s plněním pouze dvou úkolů vzrostla u účastníků trojnásobně (!) chybovost.

Dle neurovědce a vedoucího zmíněné studie Etienna Koechlina výsledky pozorování jasně ukazují, že byť je mozek za určitých (relativně nevýhodných) podmínek schopen přepínat mezi dvěma úkoly současně, při vyšším počtu mohou nastat komplikace, jelikož máme k dispozici pouze dvě mozkové hemisféry.

Pohled na mozek, jež ukazuje, jak prefrontální kortex zasahuje do levé i pravé hemisféry.

Pomůže vám pravidelné cvičení multitaskingu? Těžko

Pokud je ale dělání tří věcí současně tak náročné, jak je možné, že jste schopni jíst, poslouchat při tom hudbu a ještě si u toho číst zprávy? Koechlin vysvětluje, že vždy záleží na tom, jak moc k daným činnostem prefrontální kortex potřebujeme. Přirozené každodenní aktivity, jako je konzumace jídla či chůze vyžadují méně mozkové aktivity než například čtení či řízení automobilu. Proto jsme schopni při jídle kontrolovat nové zprávy na mobilu mnohem snadněji než při řízení.

A ano, důsledné cvičení konkrétní aktivity ji může učinit mnohem přirozenější. Vedoucí studie však pochybuje o tom, že perfektní zvládnutí jedné konkrétní činnosti vás učiní lepšími v multitaskingu.

Tuto domněnku ostatně podporují i studie provedené na univerzitních studentech, jež ukazují, že ti, kteří tráví více hodin současným konzumováním různých forem médií (např. poslouchání hudby, hledání na internetu, hraní her a sledování televize), dosahují horších výsledků v testech, jež mají zjistit jejich schopnost přesunout se z jednoho úkolu na druhý. Tito lidé mají zároveň větší problém s ignorováním vnějších rušivých elementů.

Jelikož je současná snaha věnovat se dvě různým úkolům vyžadujícím pozornost pro mozek tak náročné, děje se při multitaskingu to, že se mozek snaží rychle pozornost přepínat mezi jedním a druhým úkolem. Takové přepínání pak znamená horší výkon v případě obou činností. Byť studie ukazují, že negativní následky multitaskingu jsou patrné u všech lidí bez ohledu na věk, zdá se, že u starších osob jsou ještě o trochu horší.

Věk hraje roli

Neurolog Adam Gazzaley z Kalifornské univerzity provedl kognitivní test, který měl za cíl tuto teorii ověřit. Skupina mladých osob a seniorů dostala za úkol po dobu 15 sekund sledovat obrázek přírodní scenérie a pokusit se zapamatovat si z něj co nejvíc detailů, zatímco podstupovali fMRI. Zatímco se účastníci snažili během krátkého časového úseku na výjev soustředit, objevil se uprostřed něj lidský obličej. Vědci se následně účastníků ptali, zda si obličej pamatují a dokáží určit, jakému pohlaví patřil a odhadnout věk oné osoby.

Starší skupina měla citelně větší problém vzpomenout si na detaily z obrazu poté, co byli vyrušeni. Další analýza výsledků a mozkové aktivity účastníků během sledování ukázala, že starším účastníkům trvalo déle než těm mladým, než se v jejich mozcích vypnuly neuronové sítě zodpovědné za zpracování podnětů vyrušení a obnovení sítí, jež se věnovaly původnímu úkolu.

Tyto nálezy by dle Gazzaleye mohly pomoci vysvětlovat, proč starší lidé častěji zapomínají či jsou náchylnější ke skleróze. 

Je dnes multitasking součástí vašich každodenních činností? Výše popsané vědecké poznatky naznačují, že věnovat se každému úkolu zvlášť a nerušeně by mohlo být nejen efektivnější, ale i celkově zdravější pro mozek, který pak svou pozornost nemusí "rozpůlit" a snažit se mezi oběma činnostmi zbytečně přeskakovat sem a tam, což působí jako energeticky náročnější a únavnější varianta. Informace máte, volba je na vás.

Hodnocení: +39
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.