To, co jsme zjistili, se nám velmi líbilo, a uvažovali jsme o tom, že se do IPO zapojíme, a to i přesto, že předpokládaná cena IPO v rozmezí 75-85 dolarů už vyžadovala určitou velkorysost a obsahovala v sobě značnou dávku spekulace. Když se však odhadovaná cena ještě před samotným IPO začala zvyšovat, stala se pro nás akcie už moc drahá a do IPO jsme se tedy nezapojili.
IPO nakonec proběhlo za cenu 120 dolarů, akcie otevřela při prvním obchodování na 245, krátce se vyšplhala až na 319, aby první obchodní den uzavřela na ceně 254 dolarů. Aktuální cena je 242. Paradoxně jsme i tak něco málo vydělali, protože jsme akcionáři Snowflake prostřednictvím našeho podílu v Berkshire Hathaway. Buffettův portfolio manažer Todd Combs koupil při IPO 6,1 mil akcií a jejich nerealizovaný zisk teď činí asi 750 miliónů dolarů. V případě Berkshire je však tato suma na úrovni zaokrouhlovací chyby a materiální dopad nemá.
Celkem mě pobavilo, když se v posledních dvou týdnech vyrojily analýzy na akcie Snowflake a mediánová cílová cena akcie je podle názoru 22 analytiků 266 dolarů. Cílová cena je stanovena s výhledem na 12 měsíců, což vlastně říká, že aktuální cena 245 je asi tak akorát.
Vezměme si to pěkně od začátku. První odhad ceny pro IPO byl stanoven v pásmu 75-85 dolarů. K této ceně dospěli investiční bankéři připravující IPO, aniž by byli ovlivněni cenou akcie na trhu, protože ta se ještě veřejně neobchodovala. Cena se musela zdát atraktivní i samotné společnosti. Snowflake nebyl pod tlakem získat kapitál z IPO na další podnikání, do IPO šel dobrovolně a ve vlastní režii a určitě za cenu, která byla pro společnost (a management) jako prodávající stranu dobrá.
Potom proběhlo IPO, cena akcie je dnes 242 dolarů a ti samí analytici (plus někteří další), kteří ještě v polovině záři odhadovali férovou cenu akcie na 80 dolarů, dnes tvrdí, že je třikrát vyšší. Jediné, co se mezitím změnilo, je to, že máme cenu akcie z burzy. Ta působí jako kotva při uvažování analytiků. Na scénu vstupuje jedna z nejčastějších kognitivních chyb nazvaná kotvení (anchoring). Je v zásadě nemožné, aby u společnosti jako je Snowflake, kdy 80 % její hodnoty pochází z období vzdálenějšího než 7 let, a kdy i jen nepatrná odchylka ve výhledech dramaticky změní výsledek, mohli analyticky dojít k ceně, která odpovídá dnešní ceně akcie a která je jen tak mimochodem třikrát vyšší, než jakou zhruba očekávali ještě před měsícem. Většina analytiků v podstatě není schopna předpovědět, jakou ztrátu bude mít Snowflake příští rok, natož aby předpověděli, kolik bude vydělávat za deset let. I přesto se však překvapivě alespoň přibližně shodnou na cílové ceně.
Vysvětlení alespoň pro sebe mám dvojí. Tím prvním je právě zmíněné kotvení. Existence veřejně obchodované ceny akcie natolik dopředu ovlivňuje uvažování analytiků, že mají silnou tendenci výsledky upravovat tak, aby se moc nelišily od současné ceny. Málokdo je ochoten stát si pevně za názorem, který je radikálně odlišný od ostatních. Takové názory jsou velmi cenné, ale také velmi vzácné. Druhé vysvětlení pochází z faktu, že jedním z hlavních cílů analýz je generovat objem obchodů v dané akcii. A je zcela evidentní, že nejvíce obchodů bude generovat taková analýza, která cílovou cenu akcie vidí o něco výše, ale ne zase nerealisticky vysoko.
Takto jsou dnes bohužel stanovovány cílové ceny akcií. Místo aby se akcie pohybovaly podle objektivně stanovovaných cílových cen, cílové ceny se posouvají podle aktuálních cen. Není to nic nového, v podstatě se tak děje, co si pamatuji. Proto je k cílovým cenám lepší přistupovat velmi opatrně, vždy si raději udělat vlastní názor a stát si za ním i v případě, že bude diametrálně odlišný od názoru většiny. Takové názory, pokud se ukážou jako správné, mohou přinést největší odměnu. Investujte opatrně!
#snowflake #ipo #akcie #cilovacena #kotveni #analyzy #nadhodnoceni