Pro vysvětlení: Pyramidová hra je podvod založený na bázi Ponziho schématu, je tu ale drobný rozdíl. V případě Ponziho schématu zakladatel shromažďuje peníze od investorů a zároveň podle svého uvážení vyplácí výnosy (obvykle tak, aby uchlácholil ty, co začínají mít podezření, že není všechno v pořádku). V případě pyramidových her „investoři“ nemohou jen pasivně čekat, až jim přitečou slibované výnosy, ale vstupním poplatkem si vlastně jen kupují možnost lákat do systému další lidi – a profitovat z jejich vkladů.
Ty jsou podle pravidel nastavených zakladateli celé pyramidové struktury přerozděleny od vkladatele přes člověka, který ho do systému uvrtal až k horním patrům pyramidy, tedy k zakladatelům celé legrace (těm samozřejmě zůstane za nehty nejvíc).
Klasické pyramidové podvody využívají jako zástěrku toho, že celou strukturu živí jen vklady nově příchozích, nákup nějakého produktu za vklad (v oblibě byly např. slitky zlata, nebo třeba příručky o osobním rozvoji), modernější pyramidy se pak snaží maskovat pyramidové schéma a rychlé rozrůstání pyramidové struktury tzv. „matrix systémem“, což je v podstatě jen rozdělení jedné velké pyramidy do spousty maličkých pyramidek.
HYIP
Současný „hit“ mezi těmito podvody, tzv. HYIP (High Yield Investment Program), pak kombinuje prvky Ponziho schématu a pyramidové hry. Je tu onen fiktivní předmět podnikání, který má dodat zdání, že se tu skutečně odehrává něco, co může vložené peníze opravdu zhodnocovat, skutečným zdrojem pro výplaty těchto výnosů jsou ale vklady dalších klientů. A aby se jejich přísun zvyšoval, využívá se princip pyramidových her – provize za nalákání dalších důvěřivců do programu.
Aby se možnosti expanze ještě rozšířily, využije se i affiliate partnerů – na rozdíl od pyramidové hry, kde musíte dát vstupní vklad, abyste získali právo lákat nové ovečky, v případě affiliate spolupráce stačí podstatně nižší poplatek, abyste mohli začít vydělávat na provizích za nové „dušičky“.
Ponzi + Pyramida + Affiliate = HYIP
Princip všech těchto systémů je podobný, základní problém všech těchto systémů je pak zcela totožný – s rozrůstajícím se počtem investorů je zapotřebí stále větší příliv nových k uspokojení nároků těch stávajících. Jakmile začne tento příliv oslabovat, dojde letadlu palivo a spadne. Strůjci mají vyděláno a mizí ze scény – a investoři ostrouhají.
Ještě v době, kdy už letadlo padá, spousta z nich poslouží zakladatelům celého podvodu jako užiteční idioti – protože v hloubi duše tuší, že to nedopadne dobře, snaží se ze všech sil lovit další nebožáky, aby oddálili pád letadla a měli tak teoretickou šanci dostat z něj ještě nějaké peníze. Vedeni zoufalstvím a zaslepeni chamtivostí jsou schopni do potápějící se lodi nahnat i své nejlepší přátele či členy vlastní rodiny. Obvykle tím nezískají nic, jen přilepší autorům celého projektu ještě o nějaké peníze navíc, než bude čas stáhnout definitivně roletu.
Jak ukazují projekty, které nedávno skončily, či stále úspěšně běží, lidí schopných sednout na lep tomuto typu podvodů, je stále dost. Ale o tom zase příště.