Tento 30 let fungující trend likviduje drahé akcie a dle experta z Wall Street si brousí zuby na tech giganty

Letošní rok se prozatím vyznačuje bořením jedné zavedené normy za druhou, a to nejen v našem, ale i v tom tržním světě. A tento dlouhodobý trend je další věcí, kterou byste si před rokem nebo dvěma dokázali představit asi jen stěží.

Wall Street měla v posledních několika dekádách v tom, jak nakládala s nejtěžšími váhami na trhu, poměrně jasno. Stručně řečeno se žádnému ultra-drahému akciovému titulu nepodařilo opanovat více než 4 % celkové hodnoty indexu S&P 500 déle než jeden rok.

Technologické akcie dnes na první pohled vypadají jako logičtí lídři trhů. Zejména pro nekonečné zástupy investorů, kteří na nich dlouhodobě vydělávají. A rekordních 80 % všech manažerů hedgeových fondů dnes tvrdí, že v amerických technologiích je long drtivá většina celého trhu. Dle některých jde dokonce o nejjednomyslnější a nejintenzivnější nakupování konkrétního segmentu, jaké kdy burza zažila.

Analytická společnost zaměřující se na burzovní trhy The Leuthold Group poměrně unikátním způsobem využila historická data k tomu, aby ilustrovala, proč by investoři neměli slepě věřit tomu, že technologické akcie mohou jít nevyhnutelně stále výš a výš.

Prestižní klub "Four Percenters"

Zaměřila se totiž na specifickou skupinu akciových titulů, kterým říká "Four Percenters". Jde o poměrně prestižní skupinku společností, jejichž akciím se v posledních 30 letech podařilo svou hodnotou tvořit 4 a více procent celkové tržní hodnoty indexu S&P 500.

Analytik Leuthold Group Phil Segner na základě historických dat vysvětluje, že je to klub s velmi úzkým vchodem a velmi širokým východem. Neboli - pro jakoukoliv společnost je extrémně náročné vyrůst do takové velikosti a i když se jí to podaří, je následně ještě těžší si tuto pozici dlouhodobě udržet.

Od roku 1990 se do tohoto "klubu" podařilo dostat pouze 6 akciovým titulům: Microsoft, GE, Cisco, Exxon, Apple a Amazon.

Tři ze šesti jmen již tento klub zřejmě definitivně opustily a jedno se z něj na téměř dvě dekády poroučelo a vrátilo se do něj až letos. Senger podotýká, že společnostem se zpravidla nad hranicí 4% podílu indexu S&P 500 daří zůstat jen několik měsíců, nejvýše jeden rok.

Jinými slovy - dle Leuthold Group je 4% hranice dobrým ukazatelem toho, že daná akcie je již za nákupním zenitem a měla by ji čekat korekce. 

Tento graf navíc ukazuje, že většina velikánů po dosažení tohoto milníku zažívá citelný pokles hodnoty:

Microsoft se nad 4 % už jednou dostal během technologické bubliny a znovu do ni zavítal až letos společně s Amazonem a také Applem, jež v posledních osmi letech okolo 4% hranice neustále tancoval, načež ho letošní nákupní horečka poslala dokonce až na 7 % hodnoty idnexu S&P 500. To zbylá trojice bývalých velikánů Wall Street si očividně jde vlastní cestou.

Současná bezprecedentní koncentrace kapitálu v jediném segmentu trhu ovšem dle Segnera ohýbá zavedené tržní normy do té míry, že se zdá být jednoduše neudržitelnou.

Čeká tech giganty nevyhnutelná korekce?

"Tento index, který prakticky každý odjakživa považuje za jednoznačně diverzifikovaný, je dnes neuvěřitelně koncentrovaný bez ohledu na to, z které strany se na něj podíváte," tvrdí Segner a dodává: "Při pohledu na dnešní tržní těžké váhy a historický kontext se nelze ubránit myšlence, že tato generace technologických gigantů má aspoň aktuálně již to nejlepší za sebou."

Není vlastně tak těžké pochopit, proč investoři tyto akcie neustále nakupují i přes masivní valuace. Jejich produkty a služby se ve světě zasaženém nemocí COVID-19 staly potřebnějšími než kdy před tím. Ve světě plném malých příjmů a nulových úrokových sazeb jsou to právě tyto akcie, kdo dokáže i nadále přinášet atraktivní výnosy.

A jak poznamenal i Segner, každý hedgeový manažér hledající na trhu zajímavé růstové akcie se zatraceně zapotí, aby našel podobně výhodný nákup jinde.

Jeho pohled na riziko spojené s aktuální hodnotou těchto akcií však nadále zůstává spíš pesimistický. Kromě slušné šance na zkorigování blíž k průměrným tržním valuacím vidí u velkých technologických společností jako riziko i možný drastický zásah ze strany antimonopolních úřadů. Riziko představují i nové daňové zákony, jež mají za cíl zlikvidovat offshorové finanční ráje.

Jako úplně největší riziko však Segner vidí skutečnost, že navýšení úrokových sazeb investory donutí zvážit, jak moc se ve svých výpočtech budoucího cash flow technologických gigantů přepočítali.

Masivní dominance těchto akcií rovněž vyvolává opodstatněné obavy o to, jak diverzifikovaný index S&P 500 skutečně je a co by se stalo se zbytkem trhu, pokud by se tito velcí technologičtí hráči náhodou zhroutili.

Zářijový výprodej technologického sektoru, který poslal index S&P 500 dolů o téměř 10 %, byl takovou menší ochutnávkou toho, jak by to v praxi mohlo vypadat. Ve výsledku pak došlo k bizarní situaci, kdy za ním pětice největších společností v indexu z pohledu výnosů v září dokonce zaostávala.

I navzdory těmto poklesům však technologie i nadále s přehledem vládnou trhům. Jak dlouho tento stav ještě vydrží? Segner přiznává, že předpovídat příliš brzký konec by se nemuselo vyplatit. Rozhodně je však podle něj na místě zabývat se touto otázkou podrobněji.

Jak se říká, nic neroste do nebe. Ani stromy, ani nic jiného.

#investovani #akcie #technologie #giganti #sp500 #amazon #apple #microsoft #ge #cisco #exxon #analyza #pandemie #bublina