5 minut čtení

Největší brzdy vašeho zbohatnutí? Tyto 3 dokola omílané a i přesto dokola ignorované finanční chyby

Lidé, kteří už peníze mají, často říkají, že vydělat je není ničím extrémně složitým či náročným. Pokud se vám dlouhodobě chce dřít a šetřit, jde to tak nějak samo. Tedy pokud si zároveň pod nohy neházíte jeden z těchto tří klacků.

Na základních, elementárních lekcích finanční gramotnosti skutečně nic není a věřím, že drtivá většina populace je někde vzadu v hlavě dost možná i má, jen už na ně zapomněli.

"Neutrácej zbytečně za kraviny. Pokud to jde, šetři si pravidelně bokem. Jestliže víš, co děláš, část těchto peněz investuj." Tahle mantra vypadá, že už o moc snazší být nemůže. Přesto na ni zřejmě lze s úspěchem kašlat, ba rovnou dělat pravý opak.

Kde je zakopaný pes? To si asi musí každý finanční ignorant zodpovědět tak nějak sám. Ale je vysoce pravděpodobné, že jednoduše řečeno nemá vyřešen svůj vztah k penězům a dost možná ani nechápe, proč s nimi nakládá tak, jak nakládá.

Ono žít v iluzi hojnosti a bezstarostnosti, zatímco jste úspěšně zadlužení a na účtu vám každý měsíc před výplatou svítí nula, je přece o mnoho snazší. Zvlášť, když tak žijí i lidé ve vašem okolí a umocňují pocit, že takhle vypadá normální, smysluplný život.

Jednoho dne samozřejmě chtě nejde přijde náraz do zdi a probuzení ze snu. Pokud máte raději příjemnější a méně surové budíčky, je možná načase ujistit se, že k jedné takové zdi také nesměřujete. Třeba tím, že konáte tyto 3 fatální finanční chyby.

1. Jste zbytečnými majiteli "stranické knížky kapitalismu" - dluhu

Existuje dluh a dluh. Ten jeden může být třeba hypotéka na rodinné bydlení, což dává smysl a je i vzhledem k tržní situaci logickou investicí do něčeho, co bude jednoho dne vašim majetkem.

Pak tady ale máme různé rychlé půjčky, kontokorenty nebo půjčování si peněz de facto na cokoliv jiného, než je bydlení, kde se smysl takového chování velmi rychle vytrácí. Jednoduše proto, že čím větší je váš dluh, tím víc budete muset někomu druhému v budoucnu celkem zaplatit a tím víc se chtě nechtě budete podílet na jeho prosperitě a zisku.

Proto lze na drtivou většinu dluhů nahlížet jako na takovou finanční past, která vás na cestě k vyššímu jmění zkrátka dál nepustí bez ohledu na to, jak moc rádi byste se dál dostali. 

Pravidelné přepalování kreditek, půjčování si na spotřebiče, nový automobil, dárky, dovolenou... tohle všechno je dnes sice možné, ale pokud těchto toxických vymožeností finančního světa začnete intenzivně využívat, nikdy si k finanční nezávislosti či pohodlnému kapitálovému polštáři ani z dálky nepřičichnete.

2. Neudržíte v kapse ani korunu, protože utrácení je pro vás emoční záležitost

Pokud je pro vás utrácením prostředkem k tomu, abyste se cítili dobře nebo něco si dokázali, máte problém. Ne že by bylo zakázáno mít radost z toho, že si koupíte něco pěkného.

Ten vztah by ale měl fungovat opačně - něco pěkného jsem si koupil/a, a proto mám radost. Ne jdu si něco koupit, abych měl/a radost. To první je přirozená věc, to druhé očividně opět mírně toxický vztah k penězům, na jejichž utrácení má být váš pocit štěstí z nějakého důvodu závislý.

Propojení peněz s emocemi je nebezpečné vždy a za všech okolností. A pokud pro vás mají funkci něčeho, co vám pomůže cítit se lépe a na chvíli na vše ostatní zapomenout, moc se popravdě nelišíte od lidí závislých na jakékoli droze počínaje čokoládou a konče bůh ví čím.

A stejně jako každá jiná závislost - i tady dříve či později dojde k nutnému navyšování dávek. Neboli abyste se aspoň na chvíli mohli cítit dobře, budete si muset koupit něco ještě většího a dražšího než posledně. Na nějaké reálné štěstí z toho, že jste si pořídili hromadu drahého, nepotřebného harampádí, však můžete zapomenout. O cestě k bohatství snad ani netřeba mluvit.

3. Jste fanatičtí šetřílci a uniká vám pointa

Finanční bohatství může být neskonale fajn věc, jež vám život udělá bezstarostnější, šťastnější a posypaný výrazně menší vrstvou stresu. Ale to jen v případě, že jste k penězům přišli jakožto někdo, kdo chápe jejich podstatu a umí s nimi smysluplně nakládat.

Taky totiž můžete být fanatickým šetřílkem neboli vrtkolenem, který řeší stokrát každou utracenou korunu a neustále si hlídá, aby náhodou neutratil ani o halíř víc než opravdu musí. Tito lidé mohou být paradoxně klidně velkými boháči, byť byste to do nich nikdy neřekli.

O své peníze se však strachují tak panicky, že se nikdy neodváží je smysluplně investovat a zároveň jim díky konstantnímu strachu z jejich ztráty nikdy nepřinesou kýženou psychickou pohodu. Reálně tak o žádné lidi disponující bohatstvím nejde.

Pouze o lidi, které věčně pronásleduje strach a stres z toho, že jednou vše přijdou, takže se vlastně snaží co nejvíc chovat tak, jako by vlastně žádné peníze neměli. Fyzicky peníze mají, ale duševně jsou to stále chudí lidé. Krásný příklad toho, že umět pouze spořit, pokud zároveň dopředu netušíte, co s naspořenými penězi následně budete dělat, nemusí být tak úplně ideální plán pro šťastný život.

#finance #financnigramotnost #dluh #utraceni #sporeni #emoce 

Hodnocení: +34
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
  • Ad 2) Pro me je setreni emocni zalezitosti. Mam radost z nekoupeni zbytecnosti.

    +5
    • také jsem se dal na šetření ikdyž de facto v závěru nebo jinak řečeno na konci 4tého desetiletí mého života. Je to už pozdě ale vše se jednou podaří, když člověk chce

      +3
    • @RadekPitour Pozdě není dle mého téměř nikdy. ?

      +1
    • Pozdě 100% není, pozdě je podle mě den před smrtí, kdykoliv před tím to smysl jistě má. :-) Já se mlátím do hlavy, že jsem začal až po dvacítce, vědět to, co dneska, tak to jedu od 15 a nerozházím skoro všechny peníze z brigád za kokocinky. :-D

      Ale to si podle mě říkají lidi v každém věku "jó, to kdybych věděl tehdá, kde já mohl být". Důležité je, že jste začal a věnujete se tomu. Budete-li mít trochu štěstíčka, čeká vás ještě klidně 40 let, a to je sakra dlouhá doba i na investice a šetření. :-)

      +2
    • Přesně tak, já začal před pětatřicítkou a pořád lepší než nic. Jo kdybych začal ve 20... :)

      +2
    • @DavidPita @DavidKlouda Proto mám rád, když starší lidé tyhle své příběhy sdílí. Je to minimálně inspirace pro mladší, kteří si to třeba přečtou. Jedna věc je přečíst si hezky vypadající poučku, druhá slyšet to z vlastní zkušenosti od někoho staršího. A za pár let vám možná poděkují. ?

      +2
  • Já se přidám :) Díky Warengo jsem začal v 21 :)

    +2
  • Mě každý měsíc na účtu svítí 0 a myslím si, že je to dobře. Protože část peněz jsem spotřeboval, část peněz jsem uspořil, část investoval a část daroval. Pokud by tam něco zůstalo bylo by to pro mě plýtvání a brždění energie.

    +2
    • Pokud to máte nastaveno takto, pak je nula v pořádku. ?

      0
  • Opět jeden ze špičkových článků! Dnes si s odstupem času rád přečtu, že jsem se postupným dovzděláváním prozpracoval přes všechny 3 body k dnešnímu stavu! Být pouhým “konzumentem” toho co mi každý měsíc přistane na kontě je hodně pohodlné a myšlení do budoucna na “odloženou spotřebu” chce zezačátku hodně sebezapření. Já to měl o to jednodušší, že jsem si z vylepšování Fin situace udělal hobby a proto neustále dál a dál objevují nové zdroje pasivních příjmů a snažím se každý sen “zaměstnat” co největší objem toho čím zrovna disponuju ve svůj prospěch.

    0