Konfucius je považován za vůbec prvního čínského filozofa. A zatímco pro nás bývá jen zpestřením knižních večerů, pro Číňany jsou jeho postoje běžnou součástí výchovy. Je až fascinující, že žil přibližně 500 let př. n. l., a přesto jeho učení zastává v čínské společnosti i dnes to nejvyšší postavení.
Konfuciův odkaz tak neodmyslitelně formuje čínskou společnost a kulturu, a výsledkem je tak kupříkladu silný vztah a úcta ke starším nebo pro někoho možná až fanatické pracovní nasazení.
Číňané se od vyčerpávající a namáhavé práce nedistancují, právě naopak, vyhledávají ji a následně pokorně vykonávají. Většina tradičních Číňanů celý život zastává myšlenku, že právě tvrdá práce je nejvýznamnějším aspektem pro dosažení úspěchu.
Pokud jste si tedy někdy položili otázku, na jakých základech je tato supervelmoc vybudována, zde máte odpověď. Věřím, že i vám pomohou tyto pradávné principy k posunu, a kdo ví, možná i k vytouženému podnikatelskému úspěchu.
1. Lenost je zločin
Americký spisovatel Mark Twain kdysi poznamenal, že snad nikdy nepoznal líného Číňana. Ač byl i satirik, tento výrok myslel smrtelně vážně. Dodal, že „Číňané si vždy najdou něco na práci“. V dnešní moderní Evropě a světě je to bráno jako opravdu tvrdý přístup, ale jednoznačně takový, který se vyplácí. Čínská ekonomika by se nedostala tam, kde je, kdyby si Číňané jen tak založili ruce a jejich jedinou činností by bylo pozorování okolí.
Oddanost práci je tak velká, že některé firmy platí svým zaměstnancům za projekty již předem, ač ještě nejsou hotové. Skutečný přístup Číňanů k práci je takový, že se snaží omezit jakékoliv časové horizonty pro dokončení a namísto toho jednoduše chtějí věc dokončit tak rychle, jak je jen možné. Není se tak čemu divit, že např. mrakodrap stihnou precizně vybudovat za několik měsíců, zatímco v našem moderním světě si s tím dávají firmy „záležet“ i roky.
2. Není třeba pracovat jen tvrdě, ale i chytře
Když se zmínila tvrdá práce, je třeba připomenout i práci vykonanou mozkem. Pro některé je ovšem tvrdá manuální práce snadnější, než intelektuální práce, tedy práce vykonaná na základě rozpálení všech mozkových ,,závitů“. V Číně se většina pracujících snaží vykonat práci tak dobře, jak jim to situace a tělo dovolí. Vydat ze sebe maximum usilují hlavně v těch nejnáročnějších záležitostech. Proto se jednoduše překážkami a nesnázemi nenechají zastrašit.
Snaží se zapojit veškeré vědomosti a prostě se k vyřešení promyslet. Když si najdou cestu okolo tohoto problému, tak se posunou vpřed. Podobný, ne-li stejný, systém nakládání s těžkostmi učí i stoicismus – další vědění vedoucí téměř k dokonalému životu. Vymyslí si svou ideální cestu, jak docílit toho či onoho a je vlastně vedlejší, jestli jde o cestu okolo problému nebo cestu k dosažení pracovního cíle. Cíl je cíl a pro Číňany je jeho zdolání povinností týkající se cti.
Číňané pro to mají označení či frázi – cha bu do – znamenající „dostatečně dobrý“. Podstatou cha bu do je zaměření se méně na proces a pravidla, zatímco se vysoce koncentrujete na výsledek.
3. Úspěch není náhodou
Určitě jste někdy slyšeli, jak někdo pronesl, že tvrdá práce vždy přebije jakkoliv velký talent. Číňané toto rčení opravdu vystihují, historicky se jim osvědčilo, a proto se ho i nadále drží. Již na škole jsou malí Číňané vychováváni s myšlenkou, že každé přání je dosažitelné skrze tvrdou práci a píli, a ne pouze díky talentu. Přesně toto je jeden z těch kamenů, ze kterých se vybudovala ekonomická supervelmoc.
Již několikrát byl svět očitými svědky, kdy se jedny ekonomiky států hroutily, zatímco ta Čínská se kupodivu nehnutě posouvala vzhůru. Jejich bleskový ekonomický vzestup není náhodou nebo následkem jejich vyspělosti. Jejich vyspělost je právě výsledkem pravé dřiny. Poslední dekády se Číně ekonomicky daří a to jen díky jejich pracovní morálce.
4. Usilování o dokonalost
V některých opravdu profitujících společnostech by se našel jeden společný faktor – pracovníci z Číny. Díky zmíněným a ještě dalším vlastnostem jsou Číňané v některých společnostech opravdu přednostně zaměstnáváni. Jsou schopni dosáhnout požadovaného cíle a to dokonale.
I ostatní lidé z dalších zemí dokáží tvrdě zapracovat, ale Číňané jsou přeci jen trochu jinde, tvrdou práci v sobě mají hluboce zakořeněnou. Dá se říci, že jsou na úspěch naprogramováni. Pro ně samotné je úspěchem již slušná práce, ze které uživí i další členy rodiny. Od toho se jejich definice úspěchu s definicí západu markantně liší.
Být silně soutěživý a na cíl orientovaný je to, co mají Číňané vrozené nebo jim to je již od útlého věku neustále vštěpováno. Pokud pochybujete, zamyslete se, proč v těch největších společnostech světa najdete značné množství čínských zaměstnanců, na kterých staví zbytek firmy.
5. Zaměření se na cíl
Kdybyste se zeptali Číňana, jestli vám sdělí jedno rčení, které charakterizuje jejich postoj k tvrdé práci, pak by vám řekl, že pouze jedno nemají. Jakýsi étos Čínské pracovní morálky je to, že oddaná a tvrdá práce se vyplácí a přispívá k celkově spokojenějšímu životu.
Jedno z jejich rčení shìshàng wú nánshì by se dalo volně přeložit jako „pro ochotnou – toužící – mysl není nic nemožné“. Číňané používají ta nejjasnější označení, pokud jde o dosažení jakýchkoliv cílů. Takový postoj a principy jsou silným základem pro to, co dnes můžeme zaznamenat – Číňané vlastní nespočet firem po světě, které díky nim vzkvétají.
6. Cesta Chi ku
Číňané jsou až posedlí výsledkem a pokud jde o prokázání toho nejlepšího, není snad povolanějších. V roce 2014 ve Wall Street Journal vyšel článek, ve kterém bylo popsáno čínské pracovní nasazení. V něm bylo mj. uvedeno, že průměrný Číňan ročně odpracuje zhruba 2200 hodin. Jen pro srovnání – v Evropě či Americe běžný zaměstnanec odpracuje okolo 2000 hodin, často méně. Podstatné je zde nejspíš pracovní nasazení, které nám opravdu ve většině případů schází.
V podstatě tato myšlenka téměř každodenní odhodlané dřiny koresponduje s tím, co tvrdí ti na vrcholu byznysu – každý den pracovat 10 a více hodin, včetně víkendů. Elon Musk k tomuto nasazení v jednom rozhovoru prohlásil, že čím více hodin denně investujete, tím rychleji se dostanete k cíli, resp. když u něčeho zdvojnásobíte vložený čas, dvakrát dříve se dostanete do finiše. Logické, ale pro většinu populace více než náročné. A jak Musk dodal: „Je to jako kousat střepiny. Doslova žvýkat sklo“.
Každodenní abnormální pracovní nasazení si již žádá jiné nastavení mysli, proto mají právě Číňané jakési Chi ku. Toto označení či postoj vychází z Konfuciánství a jde o čin, či stav, kdy setrváte v utrpení, a to ať je ,,běžné“ nebo duši drásající. Chi ku je tedy ctihodnou cestou k získání si respektu a určitého postupu.
7. Pojem o čase
Závěrečná, ale ne poslední lekce vycházející z Konfuciova učení. Každý ví, jak je důležitá dochvilnost, přesto se tím značná část společnosti odmítá řídit. Takto tomu ale není u Číňanů, kteří dochvilnost považují svým způsobem za ctnost. Je to pro ně přednost. Číňané všude přijdou včas, ne-li předčasně, a pokud druhý přijde bez vážného důvodu později, berou to jako urážku.
„Jsou-li cíle jistě nedosažitelné, neupravuj tyto cíle – uprav své kroky k těmto cílům.“
Konfucius
Čínské postavení tedy není opravdu pouhou náhodou, ale stojí za ním soubor hluboce uznávaných zákonů. Pokud máte snahu někam se posouvat, neberte tvrdou pracovní morálku na lehkou váhu. Můžete mít 20 skvělých charakterových rysů, ale pokud neobětujete kus sebe, povede se vám jen zlomek vašich cílů.
#osobnirozvoj #prace #hardwork #konfucius #vykon #uspech #inspirace #filozofie