Diskuzi si můžete přečít zde, doporučuji to udělat, protože je to důležité pro oriantaci mezi jednotlivými názory a pohledy. Tento článek (odpvěď) jsem stylizoval jako odpověď krizovému managmantu na současnou situaci a jednotlivé trendy.
Na začátek vás uvedu do situace, co se vlastně v naší společnosti děje:
Na zasedání krizové rady naší společnosti byly představeny tyto výše uvedené informace a trendy a jako krizový management se musíme rozhodnout, které kroky, akce a reakce vykonáme.
Je evidentní, že se vnitřní organizační struktura rozpadá a to na základě rozdílného vývoje jednotlivých členů a jejich očekávání co přinese budoucnost, jak bude partnerství fungovat.
Sledujeme nejen finační, ale i psychickou ztrátu v okamžiku rozpadu manželství- tak i následující finanční ztráty a poškození, kdy jeden z managerů odmítne zodpovědnost za svůj projekt a to až takovým způsobem, kdy je rozvoj projektu podfinancován, tak že projekt musí být řízen v krizovým způsobem..
Ze statistik vyplývá, že je velký rozdíl mezi očekáváním a realitou. S ohledem na to, že trend je dlouhodobý- od začátku měření 1930 vzrostl cca 9x a po změně kterou naše společnost (1980 vs. 1990 a 2010)udělala před lety počet případů se zvedl cca o 30%
Tento trend sledujeme i u jiných/ konkurenčních společností- je více méně globální a více či méně ovlivněn kulturním dědictvím.
Máme omezený čas na rozhodování, reakci a i zdroje, protože poslední volby do předsednictva naší společnosti byly umně za použití progresivních marketingových nástrojů zmanipulované a současné vedení je banda neschopných kreténů, kteří doslova projebali růstové období a nyní v krizi si opět půjčili peníze, tedy problém nevyřešili, jen řešení posunuli další generaci.
Tímto jsem chtěl poukázat na problémy ve vzdělávání, edukaci..
Projekt manželství je potřeba upravit- restrukturalizovat.
V první řadě je potřeba sladit realitu a očekávání jednotlivých účastníků mnaželství:
Jeden ze základních problémů je nerovnoměrná dělba práce a to i té (hlavně) mentální, která je dříve či později na ramenou partnerek, což následně vede ke kaskádě problémů, kdy manželka a matka v jedné osobě nestará jen o čerstvě narozeného potomka, ale i o svého partnera/ manžela který je stále dítě a očekává mama servis. Trend bude nadále pokračovat, protože emancipované ženy, dosahují stejných, ne-li lepších pracovních výkonů jako muži. Jsou schopny postarat se samy o sebe a když se nebudou muset starat o lempla zvládnou se postarat i o potomka (výsledek tohoto rozvoje uvidíme nejdříve v následujících 5+ letech po jeho zavedení)
Jelikož cca 50% lidí opouští standartní model manželství a rodiny a s ohledem na dlouhodobý trend, je potřeba přijmout skutečnost, že tento standardní model není v moderní společnosti tak úspěšný jak si jeho jednotliví zastánci myslí. V tomto případě nemá smysl investovat prostředky do udržení či posílení současného standardu- kde je cca 50% chybovost a neúspěšnost, nýbrž má smysl podpořit těch druhých 50%, co jim v institutu manželství chybí, přebývá, proč jej nevyužívají a pod..
Manželství je totiž jediný plnohodnotný nástroj naší společnosti, kdy partner v případě potřeby přebírá za partnera některé jeho povinnosti či role což registrované partnerství plně neumožňuje a to se ani nebavíme o partnerství 3 a více lidí..
V tomto - výše uvedeném kontextu podepsat internetovou petici která bojuje za ústavní ukotvení manželství jako svazku muže a ženy a zamítnutí návrhu novely Občanského zákoníku "Manželství pro všechny" znamená nejen že diskriminovat všechny kteří by chtěly mít stejná práva, možnosti a povinnosti, ale i podpoření všech negativních jevů vůči kterým se cca 50% rozvedených párů vymezilo. Jen pro dokreslení situace co znamená podpořit takovýto návrh je zde zpráva přímo z vlády: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/ochrana-obeti-domaciho-nasili-v-dobe-nouzoveho-stavu-182142/
Na závěr si neodpustím rýpnutí do zastánce klasické tradiční rodiny:
V roce 1995 se oženil s Kamilou Pojslovou. Do manželství se narodily děti Vojtěch, Kateřina a Jakub Klausovi. V závěru roku 2012 manželství skončilo rozvodem. Počátkem roku 2013 se podruhé oženil, s o šestnáct let mladší Lucií Hřebačkovou,[57] s níž má dceru Elišku.[58] I v tomto vztahu však došlo v roce 2017 k rozvratu a na podzim, v době těsně po volbách do Poslanecké sněmovny, informovala média o tom, že Klaus podal návrh na rozvod. Podle něho vztah reálně skončil 12. června 2017.[59] Roku 2017 se jeho partnerkou stala o sedmnáct let mladší Simona Vandová.
Jak tedy vypadá tradiční rodina? Sériová monogamie okořeněná trochou nevěry a tradičního mužského šovinismu?