Japonsko bylo vždy známo jako země s nejvyšší střední délkou života na světě, v současné době mohou aktuálně narození jedinci v Zemi vycházejícího slunce očekávat život dlouhý téměř 84 let. V malých vesnicích a osadách po celé zemi navíc můžete objevit tisíce mužů a žen starších 100 let.
Abychom byli přesnější, podle průzkumu z roku 2017 žilo v Japonsku v té době 67 824 stoletých lidí, tedy 38 na 100 tisíc obyvatel, což je suverénně nejvyšší průměr na celém světě. Pro srovnání třeba Česko má průměr 5,9 stoletých na 100 tisíc obyvatel a řadí se spíše ke světovému průměru.
Jaké je tedy to tajemství, které by mohli převzít všichni podnikatelé světa, aby měli dostatek času na svou tvorbu a splnění všech snů a plánů?
Tajemství doktora Hinohary
Japonský doktor Shideaki Hinohara je považován za jednoho z popularizátorů a v podstatě i zakladatelů japonského systému pravidelných lékařských prohlídek. Kromě toho také napsal knihu s názvem „Living Long, Living Good“, ve které shrnuje zásady pro dosažení dlouhověkosti.
To by nemuselo být až tak zajímavé, knihy o zdravém způsobu života a dlouhověkosti dnes píše mnoho lidí. Jenže doktor Hinohara byl také dokonalým praktikem, on sám se totiž dožil úctyhodných 105 let a tak prokázal, že jeho rady opravdu fungují.
Abychom se mohli jeho receptem na dlouhověkost inspirovat, bude nejlepší se podívat na jeho vlastní přístup k životu, který mu umožnil prožít léta mezi roky 1911 až 2017.
Když se ho novináři z The Japan Times v roce 2009 zeptali, zda má nějaká pravidla, která musí dodržovat, aby prožil dlouhý život, řekl jim trochu překvapivě, že je naopak důležité se moc pravidly netrápit. Snaha striktně dodržovat čas oběda nebo spánku podle něj vede ke ztrátě energie.
Jednu věc ovšem vyzdvihl jako vhodnou k dodržování…
„Všichni lidé, kteří žijí dlouze – nezávisle na národnosti, rase či pohlaví – mají společnou jednu věc: nikdo z nich nemá nadváhu,“ říkal Inohara.
On sám si proto udržoval po celý život stabilní váhu. Dařilo se mu to také díky jeho zvyku, který jistě mnohým lidem přijde nerealizovatelný – jedl každý den to samé.
K snídani si pravidelně dával kávu, sklenici mléka a pomerančový džus se lžící olivového oleje. „Olivový olej je skvělý na klouby a pomáhá mi udržovat zdravou pokožku,“ řekl v rozhovoru s The Japan Times.
Oběd byl ještě zajímavější. V podstatě každý den si dával sklenici mléka a několik cookies, nebo dokonce oběd vynechával, protože byl příliš zaneprázdněný prací a potřeboval se soustředit. Večeře už bývala trochu obvyklejšího střihu, skládala se často ze zeleniny, kousku ryby a rýže.
Tvrdou prací k dlouhověkosti
Ačkoli by to mohlo vypadat, že Inohara musel být po celý den hladový, on sám vždy tvrdil, že byl vždy natolik ponořený do práce, že ho často vůbec nenapadlo na jídlo pomyslet. Samotnou práci potom považuje za druhou důležitou složku dlouhověkosti.
I v pozdějším důchodovém věku totiž Inohara pracoval, jak se na Japonce sluší a patří, 18 hodin denně, 7 dní v týdnu. A jak sám říkával, užíval si každou vteřinu. Jako dobrovolného spolupracovníka místní univerzity i nemocnice jste ho až do posledních měsíců jeho života mohli vidět docházet do práce.
„Nejdříve pracujte pro svou rodinu a na splnění svých snů. Až vám bude 60, začněte více vracet společnosti a podílet se na veřejně prospěšných aktivitách. Nemusíte vůbec chodit do důchodu a pokud ano, tak mnohem později, než v 65 letech,“ vysvětlil svou životní filozofii Inohara.
