Čínské cenné papíry: Jsou pro investory příležitostí či hrozbou?

Asijská velmoc láká západní burziány

Navzdory obtížím se Čína během posledních let vyhoupla na pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa hned po USA. Značného rozvoje přitom dosáhly i její finanční trhy. Nejeden investor tak začíná se zájmem sledovat dění na tamních burzách. Vyplatí se takto investovaný čas? Jsou čínské cenné papíry zajímavou příležitostí nebo spíše hrozbou pro portfolio?
Zlákají vás investice v Číně?
Zlákají vás investice v Číně?

Nikdy neustrnout na místě a neustále aktivně hledat nové příležitosti ke zhodnocení vlastních úspor. Tak by mohlo znít motto většiny úspěšných individuálních investorů, kteří své původní hobby přetvořili v hlavní výdělečnou činnost. Právě schopnost vyhledávat nové trendy na trzích a objevit vhodné investice dříve, než se na ně vrhnou ostatní, vede k tučným ziskům a často je právě oním game-changerem v tradingové kariéře.

Mezi v posledních letech stále oblíbenější patří akcie či obecně cenné papíry obchodované na asijských burzách. Zvláštní pozornost přitom budí především Čína a její dynamicky se rozvíjející finanční trh, který je podpořen druhou nejsilnější reálnou ekonomikou na světě.

Mnoho individuálních investorů, které již trochu nudí mdlé pohyby na evropských burzách, či se snaží vyvážit svoje převážně americké portfolio, hledí právě na Čínu s nadějí. Jsou však tyto představy oprávněné? Vyplatí se do tamních firem investovat? A jak si trhy v zemi rudého draka vedly v předchozím období?

Přečtěte si také
Nevíte jak na dlouhodobé investice? Zeptejte se anglikánských kněží!
Tak trochu nečekaná hvězda investičního světa

Globální Čína

Hned na počátku je třeba říci, že přestože čínské prostředí skýtá celou řadu pro Evropany či Američany hůře pochopitelných a reálně uchopitelných specifik, cenový vývoj tamních finančních trhů se až tak příliš neliší od dění na ostatních světových burzách.

Důvodem je fakt, že jak tyto trhy, tak především čínská ekonomika jsou čím dál tím více provázány s globálním hospodářstvím, na čemž mnoho nemění ani často restriktivní politika komunistických pohlavárů v Pekingu.

Mluvíme-li tedy o trendech v rámci burzovního vývoje, čínská situace je v nich dnes již vždy zahrnuta. Často je to ostatně právě „Země středu“, jež stojí v jejich popředí.

Přečtěte si také
Green New Deal: Reálná vize, jak ziskově investovat do bezuhlíkové ekonomiky?
Mají se investoři připravit na radikální změnu pravidel?
Když Amerika kýchne…

Právě provázanost obou těchto ekonomik se výrazně odrazila v grafech předních čínských indexů, když ovlivnila tamní stále rozvojovou ekonomiku.

Řeč je samozřejmě o Trumpově celní válce, která se dle mnohých komentátorů i investorů tak trochu vymkla kontrole. Nicméně zásadních faktorů bylo možno nalézt mnohem více. Obecně přitom platilo, že pokud Amerika v roce 2018 kýchla, Asie (Čínu nevyjímaje) chytla rýmu. A jak většina informovaných čtenářů dobře ví, prosinec přinesl na americké burzy podstatné zchlazení dosud býčí nálady.

O propadech zámořských akciových indexů a spolu s nimi i řady dalších aktiv netřeba podrobněji referovat. Důležité je však říci, že čínské cenné papíry potkal ještě o poznání horší osud. Čína si totiž loni odnesla nelichotivou nálepku nejhůře prosperujícího hlavního akciového trhu světa, když tamní burzy odepsaly dle některých odhadů více než 2 bilióny amerických dolarů své hodnoty.

Tento masivní propad pak bylo možno snadno vyčíst i v souhrnných číslech popisujících výkonnost jednotlivých indexů. Tak například benchmark CSI 300, zahrnující akcie obchodované v Šanghaji a Šenzenu, zaznamenal téměř čtvrtinový propad, když ze svého lednového high na úrovni cca 4300 bodů klesl na sklonku roku až ke 3000. Přitom jenom za prosinec ztratil více než 300 bodů.

Podobně i další hojně sledovaný index MSCI China loni přišel o 20 % své hodnoty, což byl jeho vůbec nejhorší výsledek od počátku globální finanční krize z roku 2008. Nadšené investory tak příliš nepotěšil.

Nutno ovšem poznamenat, že prakticky netvořil výraznou výjimku oproti akciovým indexům v dalších silných asijských ekonomikách. Japonský Nikkei 225 propadl o 15 %, Hang Seng z Hong Kongu uzavřel rok jen o procento výše a jihokorejský KOSPI se doslova „proletěl“ ze svého vrcholu 2550 bodů na počátku ledna 2018 až někam k prosincovým 2000.

Přečtěte si také
Od špinavé ropy k větrným turbínám: Na co lákají klasičtí těžaři investory?
Tlak investorů a institucí nutí těžaře měnit styl
Splasknutí hi-tech bubliny

Co však způsobilo tak razantní propady zmíněných indexů? Jak je známo, největším tahounem cen akcií ve Spojených státech, a to oběma směry, se v posledních letech staly technologické akcie. Tituly jako Apple, Amazon či Alphabet se těšily zájmu většiny investorů a obohatily tak často i konzervativně stavěná portfolia.

Asijský případ byl obdobný. V Číně totiž ceny táhla nahoru mánie po již zavedených, ale i poměrně nových hi-tech firmách, které v této zemi vznikají jako houby po dešti.

Nejznámějším se patrně stal případ společnosti Tencent, která platí za největší akciový titul v indexu MSCI China. Tento v Šenzenu sídlící IT gigant je v Asii zainteresován v mnoha odvětvích sahajících od telekomunikačních služeb, přes sociální sítě až po prodej hudby, videí a počítačových her. A byl to právě prudký zátah pekingské vlády proti výrobcům tohoto druhu zábavy (zdůvodňovaný strachem z bleskově rostoucí závislosti mladé generace), který uškodil firemním ziskům a srazil cenu akcií o více než 20 %.

Nepříliš lépe si vedly i další v Evropě dobře známí IT titáni. Pro příklad zmiňme obří konglomerát Alibaba Group, stojící za jedním z největších nákupních online portálů na světě, či v Pekingu sídlící Baidu, společnost provozující tamní internetový vyhledávač a v posledních letech silně investující do prvků umělé inteligence a jejího využití.

Navzdory tomu, že jejich produkty se zdály být „cool“ a mnozí jim předpovídali prakticky nekonečný růst, většina z nich zklamala. Jako důvod je přitom často uváděn strach investorů z dalších represivních opatření centrální čínské vlády, zavádění přísnějších regulací a ochabnutí politické podpory těmto společnostem v zahraničí.

Přečtěte si také
Manická euforie i slzy v očích: Takový byl rok 2018 na finančních trzích 1/2
Akcie investorům štěstí nepřinesly
Problematické dluhopisy a opadnutí zájmu o IPO

Svalovat všechnu vinu na vliv technologií by však nebylo fér. Nutno totiž poznamenat, že obrázek čínského hospodářství vyjádřený v běžné činnosti největších společností není zdaleka růžový. Nepopiratelné svědectví o tom ostatně přinesly výsledky hospodaření za čtvrtý kvartál roku 2018, které investory značně zklamaly propadem zisků. Mezi nejpostiženější sektory patřilo zdravotnictví či výroba automobilů a jejich komponentů.

Je navíc třeba si uvědomit, že se stále bavíme o oficiálních zveřejněných číslech, tedy těch, které dané společnosti sami přiznají. Vzhledem k pokulhávajícím tamním účetním standardům však může být realita ještě mnohem horší.

Pro podporu tohoto tvrzení může sloužit například i nedávná zpráva o snížení počtu provedených i plánovaných prvotních úpisů akcií na čínské burzy (IPO) spolu s umenšením odhadů takto potenciálně získaného kapitálu. Jako logický důvod je přitom uváděn propad zájmu investorů spolu se zvětšujícím se strachem o bezpečnost takto vložených peněz.

Tedy ne, že by předním čínským průmyslovým hráčům hrozil okamžitý krach, popřípadě jejich kvartální výsledky byly smutným příběhem kumulujících se ztrát, avšak růst se podstatně snižuje a pro řadu investorů již není dostatečný. A to především v tom smyslu, že jim nevyvažuje podstoupené riziko.

To je ostatně v posledních měsících i problém většiny rozvojových trhů, kde dochází k výraznému odlivu investovaného kapitálu směrem ke stabilnějším západním burzám.

Mezi nejmedializovanější příklady výše zmíněného lze pak zařadit plánované IPO firmy Maoyan Entertainment, jednoho z největších online prodejců lístků na kulturní představení. To mělo proběhnout v Hong Kongu, přičemž se spekulovalo, že výtěžek by měl dosahovat až 1 miliardy dolarů. Po loňském akciovém „výplachu“ však probleskly zprávy o plánech počítajících s již „pouze“ třetinovou částkou.

Své problémy přitom hlásí i firemní dluhopisy. Rok 2019 se totiž ponese ve znamení splatnosti nemalé části z nich, přičemž existují obavy o schopnosti řady emitentů těchto cenných papírů dostát svým závazkům.

Pravdou zůstává, že Čína stále není tržní ekonomikou a ochota pekingské vlády i jejích regionálních a místních odnoží z veřejných rozpočtů pomáhat svým ekonomickým tahounům v dobách krize je stále dosti silná. O klasickém konkurenčním prostředí pak samozřejmě nemůže být řeč, nicméně daný model prozatím fungoval. Předpokládá se proto, že komunisté své společnosti i tentokrát většinově podrží.

Velkou neznámou však představují dluhopisy soukromých korporací bez státního podílu a podpory. Těch přitom rozhodně není málo.

Přečtěte si také
Investiční předsevzetí 2019: Jak být lepším burziánem
Závěrečný audit je základ

Čínská bankovní reforma a zásahy státu

Jak již jistě čtenář z textu pochopil, jednu z nejnebezpeč­nějších pastí pro soukromého investora při vkládání prostředků do čínských cenných papírů (ať už obchodovaných kdekoli) představují zásahy tamní politické garnitury do ekonomiky. Ty jsou někdy značně nepředvídatelné a pro běžného čtenáře zpráv je velmi těžké se orientovat v často protichůdných strategiích pekingských pohlavárů. Co bylo úřady dříve podporováno, může být vzápětí potíráno a naopak.

Významný vliv na propad čínských trhů tak dle expertů mělo především výrazné opadnutí likvidity, které je během loňského roku postihlo. Přestože se rozhodně nejedná o natolik medializovaný problém, jakým je například americko-čínský celní spor, jeho efekt na burzu je pravděpodobně mnohem zásadnější.

Čínské vedení se totiž rozhodlo zprůhlednit tamní finanční systém a očistit jej od pochybných polobankovních struktur, jež se dlouhodobě pohybovaly někde na pomezí běžné a šedé ekonomiky. Ty mají nově zakázaný přístup k financování od státních bankovních domů, přičemž nedostatek kapitálu dle všeho řeší právě stahováním svých investic z trhů.

Dlouze se přitom spekuluje, že právě tamní burzy mohly sloužit podobným subjektům k praní špinavých peněz a vyhýbání se daňové povinnosti. Záměr vlády je tedy možná bohulibý, nicméně znamená výrazně chybějící likviditu, s níž si tamní cenné papíry prozatím neumějí poradit.

Přečtěte si také
NEOM: Chcete investovat do nejvíce hi-tech města na světě? Pouze na vlastní nebezpečí!
Bez šrámu nevyvázl ani majitel Virgin

Čína země neomezených možností?

Je vždy dobře, pokud malí individuální investoři aktivně zkoumají možnosti, jak nejlépe alokovat svůj kapitál. Čína a asijské cenné papíry přitom v posledních letech patřily k hojně spekulovaným příležitostem. Nicméně jak ukázal minulý rok, tamní burzovní trhy se stále potýkají s řadou problémů, což platí i o čínských společnostech, ty zcela velké a přední nevyjímaje.

Každý propad je samozřejmě potenciální možností levně nakoupit. Investoři by však v tomto případě měli být obzvláště opatrní.

Ještě nejste členy? Zaregistrujte se, je to zdarma

+ bonus 22 praktických tipů, jak okamžitě zlepšit váš život i byznys
Kniha
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.

Nejnovější články