Green New Deal: Reálná vize, jak ziskově investovat do bezuhlíkové ekonomiky?

Mají se investoři připravit na radikální změnu pravidel?

Téma ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje ekonomiky dominuje veřejné diskuzi stále výrazněji. Za své jej proto začíná pojímat i stále větší počet investorů, kteří směřují své peníze do „zelených projektů“ a environmentálně citlivých společností. Právě na ně přitom obrací svoji pozornost stále vlivnější hnutí Sunrise, jenž stojí za ideou radikální hospodářské reformy v USA – tzv. Green New Deal.
Alexandria Ocasio-Cortez s aktivisty
Alexandria Ocasio-Cortez s aktivisty

Jednalo se o vskutku titánskou iniciativu, která, zdá se, navždy proměnila tvář Ameriky. Řeč je o New Deal neboli v češtině Novém údělu – sérii zákonných opatření spuštěných během 30. let s cílem potlačit negativní dopady vrcholící globální hospodářské krize. Vláda demokratů v čele s prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem se tehdy rozhodla s pomocí federálních zdrojů pozměnit pravidla hry a „nakopnout“ zbídačenou ekonomiku dosud neozkoušeným a netušeným způsobem.

Výsledkem byla bankovní reforma, proměna pracovního trhu, zavedení řady dnes běžně pojímaných sociálních opatření, avšak především velké infrastrukturní stavby – dálnice, mosty, letiště, obří přehrady. To vše však na úkor enormního zvýšení daňového břemena (zvláště pro vysoko příjmové skupiny), posílení role centrálních orgánů, omezení podnikání a hospodářské soutěže, či zákazu soukromého vlastnictví zlata.

Kontroverzní politika však nakonec přinesla hospodářskou obnovu a dopřála růst i finančním trhům, přestože tento byl spíše pozvolný a například index Dow Jones (DJIA) se na svá čísla z roku 1929 dostal zpět až v 50. letech.

A právě takovouto radikální přestavbu americké, potažmo následně i světové ekonomiky nyní požaduje nové a posilující hnutí Sunrise. Základem jím prosazované vize tzv. Green New Deal (Zeleného nového údělu) má přitom být především důraz na udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, boj s klimatickými změnami a z toho všeho plynoucí proměna rozložení bohatství v současné společnosti (tedy drobná sociální revoluce).

Je možné, aby se v Trumpově Americe podobný přístup prosadil? Jaké dopady by měl na největší hospodářství světa? A co by přinesl investorům?

Přečtěte si také
Od špinavé ropy k větrným turbínám: Na co lákají klasičtí těžaři investory?
Tlak investorů a institucí nutí těžaře měnit styl

Zelenější a „spravedlivější“ ekonomika

Hnutí mladých a ideologicky zapálených aktivistů Sunrise na sebe upozornilo před nedávnými volbami do amerického Kongresu podporou radikálně smýšlejících demokratických kandidátů, z nichž mediálně nejznámější se stala kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez.

Vzhledem k volebnímu úspěchu řady z nich a sílící aktivitě se názorům této skupiny dostalo náležité pozornosti. Ta vedla mimo jiné i k tomu, že se dosud poněkud nesourodé hnutí začalo více ideově jednotit. Z čistě politologického hlediska se prakticky jedná o směs neomarxistické levice s místy poněkud radikálním environmentalis­mem, která však dokáže vyprodukovat i řadu ekonomicky odborných návrhů.

Mezi ty nejznámější přitom patří právě Green New Deal, ucelená (i když snad trochu naivní) koncepce přebudování americké ekonomiky, jež má dle mnohých potenciál aktivizovat a proměnit Demokratickou stranu tak, jako si to před lety vytklo za cíl ultrakonzervativní hnutí Tea Party v případě republikánů. A pokud opravdu dokáže změnit politiku, jistě svůj vliv přetaví i ve významné ekonomické reformy, což je oblast, která by měla zajímat i drobné investory.

Hnutím a mnoha progresivními politiky prosazovaná reforma má být přitom komplexní a neztrácet punc radikálnosti. Její základ lze přitom vtělit do dvou stěžejních myšlenek.

Přečtěte si také
Šťastní zákazníci, nic jiného mě nezajímá, říká Tim Cook. Bude to Wall Street stačit?
Jim Cramer se pustil do šéfa Apple
Konec špinavého průmyslu

První z nich je definována jako environmentální udržitelnost a citlivost. Tedy jakým způsobem se daná hospodářská odvětví dokáží přizpůsobit novým a přísným limitům ochrany životního prostředí, popřípadě jakým způsobem využívají přírodní a zdroje a jak efektivní jsou při jejich přeměně na hotové produkty či služby.

Vcelku pochopitelně se tak do hledáčku aktivistů dostávají velké těžařské, důlní a energetické společnosti, které navzdory určitému pokroku v této oblasti během posledních let (zapříčiněnému i tlakem akcionářů) přísným normám nemohou vyhovět. Většina z nich totiž byla díky významně klesajícím cenám energetických surovin na světových burzách nucena přistoupit ke koncentraci svých těžebních provozů, díky čemuž významně zvýšila produkované emise. Ostatně některé environmentální studie odhadují, že právě těžba surovin stojí až za polovinou lidské produkce CO2.

Že takovéto firmy do vize environmentalistů jistojistě nepatří, je očividné. Problém ovšem spočívá ve faktu, že se velmi často jedná o stěžejní společnosti tvořící nedílnou součást americké průmyslové základny, obří zaměstnavatele i přispěvatele do federálního daňového systému. Takto silné hráče zkrátka nelze jednoduše odstavit a zvláště pokud se těší i podpoře finančních kruhů. Právě toto si zastánci Green New Deal velmi dobře uvědomují a proto by rádi přispěli i k proměně finančního systému.

Přečtěte si také
Akcie Tesly se propadnou o dalších 70 %, předpovídá analytik
Čeká výrobce elektromobilů hororový rok?
Zelenější Wall Street

Ten by měl být nově primárně orientován na podporu environmentálně i sociálně citlivých projektů s hmatatelným dopadem na lokální komunity. Jinak řečeno, investované prostředky by měly směřovat do „reálné ekonomiky“ namísto tržních spekulací.

Jedním z cílů hnutí je tedy i výrazné omezení finančních derivátů a silná regulace investičních fondů, jejichž činnost by měla probíhat dle čitelných pravidel na otevřených burzách. Důraz na přísnou transparentnost finančních procesů je zde evidentní.

Podobný přístup má být aplikován i na velké investiční banky, kdy „nová ekonomika“ počítá s jejich umenšením, rozdělením na drobnější firmy a striktním oddělením retailového a investičního bankovnictví. Zakázány by měly být i možnosti sanování neúspěšných finančních institucí (tzv. bail-outs) z veřejných prostředků a to i v době finančních krizí (přestože dle údajů federálních institucí na celé transakci američtí daňoví poplatníci ve výsledku vydělali).

Systému komerčních bank má naopak konkurovat nově vzniklá „armáda“ drobných státních, regionálních a municipálních bank s veřejným vlastnictvím, jejichž posláním by měla být podpora revolučních projektů za mimotržních podmínek s důrazem nikoli na dosažení zisku, nýbrž naplnění environmentálních a sociálních cílů.

Přečtěte si také
NEOM: Chcete investovat do nejvíce hi-tech města na světě? Pouze na vlastní nebezpečí!
Bez šrámu nevyvázl ani majitel Virgin
Právo na dobře placenou práci

Tím se dostáváme k druhému pilíři Green New Deal, jímž je sociální spravedlnost. Té má být dosaženo změnou rozdělení národního bohatství směrem od velkých, neproduktivních a environmentálně necitlivých korporací k drobnějším podnikům a lokálním komunitám.

Právě od těchto společností je přitom očekáváno, že ponesou většinu nákladů navrhované transformace. V plánu je totiž vznik řady drobnějších společností s veřejným vlastnictvím, jejichž cílem by bylo vytvářet a poskytovat udržitelná a férově ohodnocená pracovní místa všem Američanům, kteří si přejí pracovat.

Samozřejmostí je pak bezplatné zdravotnictví stejně jako školství, a to do včetně toho univerzitního. Redukci studentských dluhů pak zajistí výhodné půjčky od již zmíněných veřejných bank.

Přečtěte si také
Špatné zprávy pro farmáře, mileniály přestalo bavit avokádo
Akcie farmářských firem klesají

Ne v Trumpově Americe!

Člověk nemusí být politolog nebo znalec amerických poměrů, aby mu bylo na první pohled jasné, že předložená vize je v přímém rozporu s představami republikánů a především současného prezidenta. Ostatně celá Trumpova reforma daňového systému, založená na významné redukci korporátních daní, měla za cíl nabuzení největší ekonomiky světa pomocí zvýšení zisků velkých společností, které je následně měly dle vlastního uvážení dále využívat. Daný krok navíc významně stimuloval i Wall Street, když vyhnal stěžejní akciové indexy na historická maxima.

Další položkou na Trumpově seznamu změn je přitom uvolnění bankovních a finančních regulací přijatých v post-krizovém období Obamovou vládou, která dle zastánců ideje volného podnikání pouze brzdí další ekonomický růst. Představa, že toto vše bude zahozeno pro splnění hůře hmatatelných environmentálních idejí, k nimž je navíc Trump více než hluchý, je tedy iluzorní.

Koalice republikánů, velkého byznysu i silných investorů přitom poukazuje i na řadu zcela praktických bodů, v nichž je Green New Deal problematická.

Tak především vize by znamenala enormní posílení státu a veřejných struktur na úkor soukromého podnikání. Právě tomu by aktivisté často chtěli přímo konkurovat veřejnými podniky a minimálně jej tak silně omezovat, ne-li přímo likvidovat.

Takovýto přístup by přitom vedl k ohromnému nárůstu veřejných výdajů na federální i státní úrovni, který by bylo nutno financovat skokovým zvýšením daňové zátěže. Z programu pokrokářů lze přitom vyčíst, že břemeno by padlo především na velké firmy, podnikatele, investory a obecně vysoko příjmové skupiny.

Environmentální měřítka pak mají být nastavena tak přísně, že by jim většina energetických společností nebyla schopna vyhovět. Pravdou přitom zůstává, že obnovitelné zdroje energie nejsou v dnešním stadiu technologického rozvoje tento výpadek schopny pokrýt.

Přečtěte si také
Konec výjimečnosti: Proč nyní (ne)nakupovat kryptoměny?
Jakou strategii vůči bitcoinu a spol. zvolit?

Raději klasiku, prosím!

Jak je tedy vidět, Green New Deal je více než smělou vizí přestavby americké, potažmo světové ekonomiky, na bázi dlouhodobé environmentální a sociální udržitelnosti. Jedná se však o natolik radikální postoj, že lze těžko předpokládat jeho uvedení v život. A to přestože se k němu opatrně přihlásili i někteří potenciální prezidentští kandidáti demokratů pro kampaň v roce 2020.

Vybrané prvky, jako je například podpora „zelených“ investic, jistě skýtají potenciální příležitost i pro malé investory. Nicméně rozvrat dosavadního modelu ekonomiky a finančních trhů by způsobil takové otřesy, že si lze jen těžko představit jakoukoli výhodnost Green New Deal pro tuto skupinu burziánů.

Ještě nejste členy? Zaregistrujte se, je to zdarma

+ bonus 22 praktických tipů, jak okamžitě zlepšit váš život i byznys
Kniha
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.

Nejnovější články