NEOM: Chcete investovat do nejvíce hi-tech města na světě? Pouze na vlastní nebezpečí!

Bez šrámu nevyvázl ani majitel Virgin

Ohromný investiční, podnikatelský a vědecký hub spojující Evropu, Asii i Afriku, navíc vybavený těmi nejmodernějšími technologiemi. Touto vizí vábil saudský korunní princ velké i menší investory z celého světa, aby vložili své peníze do projektu supermoderního města budoucnosti. Nalákat se nechal například i sir Richard Branson či majitelé banky Softbank. Potenciální návratnost měla překonat odhady, jenže jak se ukázalo, vše bylo příliš snové.
NEOM
NEOM

Jako bychom ten příběh už stokrát slyšeli! Vize vybudovat zcela nové a supermoderní město, v němž by bylo možno demonstrovat ty nejúžasnější lidské výtvory, zde rozhodně nebyla poprvé. Začalo to Babylónem, jehož konec nebyl úplně slavný, a pokračovalo až k NEOMu. Tak se měla jmenovat snová oáza moderních technologií uprostřed pouští Arabského poloostrova, jejíž vznik loni na luxusně pojaté investiční konferenci ohlásil saudský korunní princ Mohammad bin Salmán.

Do projektu za více než půl biliónu dolarů přitom lákal obří i poměrně drobné investory z celého světa, včetně předních technologických společností, bank i investičních fon­dů.

Neotřelá a lákavá investice pro každého, kdo v dětství třeba jen zavadil o sci-fi tématiku, se však velmi rychle proměnila v image ničící bolehlav. Celý příběh je přitom poučným podobenstvím o rizicích spojených s investováním do rozvíjejících se trhů, které sice slibují daleko více než jen dobré zhodnocení, avšak skýtají řadu na západě netušených nástrah.

Přečtěte si také
Bezos vydělal každých 20 vteřin tolik, kolik průměrný Čech za celý rok 2018
Výherci roku 2018

Investiční centrum tří kontinentů

Megapole NEOM byla projektem, který sliboval opravdu mnohé. Vysoké ambice v sobě skrýval ostatně již samotný název složený z latinského „neo“, tedy nový, a zkratky „m“ pro arabský výraz pro budoucnost „mostaqbal“. Novodobá oáza uprostřed pouště a hor se měla nacházet na severozápadě Saudské Arábie a částečně přesahovat i na území Egypta a Jordánska. To z ní mělo činit první civilní stavbu protínající hranice tří suverénních států na světě. Celková plocha 26 500 km2 pak již sama o sobě dávala tušit ohromné možnosti, navíc podpořené faktem, že 70 % populace planety mělo díky vhodnému umístění mít možnost do města přicestovat z jakékoli destinace do 8 hodin.

Výsledek tak měl představovat ohromný investiční, byznysový a výzkumný hub, udávající tón všem ostatním metropolím světa. Korunní princ navíc vše hodlal podpořit zvláštním statusem, který by město vyjímal ze saudského práva a vytvářel mu zcela ojedinělý řád. Pro investory to znamenalo především naprosto minimální daňovou zátěž, řadu investičních pobídek, podporu při založení nového centra finančních trhů (burzy) i možnost volného výběru a migrace pracovních sil. Zatímco tedy řada zemí světa uvažuje o zavedení nových forem zdanění investic a technologií (i u nás diskutovaná „daň z robotů“), Saudové toužili jít naprosto opačnou cestou a vytvářet zdánlivě snové podmínky pro byznys i vědu.

NEOM měl totiž umožňovat světovým investorům a technologickým firmám spustit dosud více méně zkušební projekty a aplikovat prototypy, které by jinde dosud neprošly schvalovacím řízením. Společnosti si tak měly moci vyzkoušet své produkty dříve, než je uplatní na trhu. I pouze ilustrativní výčet byl přitom dechberoucí:

  • zásobování elektřinou pouze z obnovitelných zdrojů (především obřích solárních farem v přilehlých horách)
  • logistická doprava skrz systém dotovaných dronů
  • systém městské dopravy i spojení s okolním světem za pomocí hypervlaků a moderních systémů letové dopravy
  • moderní biofarmy využívající nejpokrokovější technologie k masové produkci potravin přímo na místě
  • 100% pokrytí města bezdrátovým superrychlým internetem (dle některých zdrojů zcela zdarma)
  • systém e-governement pro správu věcí veřejných + dotovaný systém školství založený především na e-learningu
  • stavba budov z přírodních a životní prostředí nepoškozujících materiálů s minimální energetickou náročností
  • ulice speciálně upravené pro cyklisty a chodce
Přečtěte si také
SpaceX raisuje dalších 500 milionů dolarů na projekt Starlink
Valuace společnosti se dostala přes 30 miliard dolarů

I sir Branson se nechal napálit

Nepřekvapí proto, že vše si získalo poměrně široký zájem světových investičních skupin a finančních institucí. Království samotné odhadovalo, že jen vybudování základů projektu spolkne zhruba 500 miliard dolarů. Kromě přímých investic ze státního Veřejného investičního fondu se primárním zdrojem prostředků měl stát model public-private-partnership, tedy spojení veřejných a soukromých subjektů.

Tak se stalo, že do ambiciózního plánu se velmi rychle přihlásil například vizionářský technologický fond Vision zakladatele telekomunikačního a investičního gigantu Softbank Mayoshi Sona, který v něm hodlal „utopit“ dle odhadů až několik miliard dolarů. Do zástupu se přidali i investoři z ostatních zemí Blízkého východu, Asie i postsovětského prostoru. Nicméně princovo vábení zaujalo i řadu západních snílků a vizionářů – mezi nimi i sira Richarda Bransona.

Jeho společnost Virgin Hyperloop One totiž údajně měla být jedním z hlavních budoucích dodavatelů hromadných dopravních řešení pro NEOM, ale i další saudská města. Královská rodina ostatně měla mít o tento způsob přepravy založený na vysílání speciálně upravených kabin podtlakovým potrubím naprosto enormní rychlostí výrazný zájem. A to dokonce takový, že přislíbila vlastní investici do dalších Bransonových firem Virgin Galactic a Virgin Orbit. Ty se zabývají převážně budoucí vesmírnou a rychlou leteckou přepravou, přičemž některé projekty měly být v rámci vize NEOMu rovněž ozkoušeny. Kromě Bransona se o navrhovaný systém městské přepravy měl dle některých zpráv ucházet i Elon Musk se svým Space X a společnost Boeing.

Přečtěte si také
S osmihodinovou prací od pondělí do pátku je konec, říká Richard Branson
Britský vizionář a jeho myšlenky

Špatnou pověst neskryješ

Jak však již vyplynulo z řádků výše, celý projekt ani ne do roka zkrachoval a současný stav snad i dle přiznání samotného prince lze vyjádřit absolutním nezájmem investorů! Důvodem přitom není nějaká chyba v ekonomických kalkulacích či spory o financování, nýbrž ztráta dobré pověsti království.

Ta přišla, když jako ledová sprcha mezinárodní společenství skropila zpráva o zavraždění v Americe žijícího saudského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku, za nímž měl dle zpráv západních zpravodajských služeb stát sám korunní princ či minimálně jemu blízcí lidé. Celá kauza se natolik rozvinula, že jakákoli spolupráce západních investorů a firem s písečnou monarchií se rázem proměnila ve velmi toxická aktiva, kterých bylo potřeba se zbavit či je alespoň odložit na několik let k ledu. A to přestože některé počáteční investice již byly učiněny.

Ve hře totiž byla dobrá pověst těchto značek u na události podobného rázu citlivé západní veřejnosti. A tak si například i prostořeký sir Branson dovolil postup Saudů veřejně kritizovat a distancoval se od podobného jednání. Otázkou zůstává, nakolik vše myslel vážně a zdali byl schopen předpovědět následky, jenž jeho slova přinesou. Saudská královská rodina totiž reagovala dosti podrážděně a okamžitě ukončila jakoukoli spolupráci s firmou Virgin v rámci NEOMu i jinde. Podobný scénář přitom následoval i u řady dalších subjektů a snovému projektu za stovky miliard dolarů tak zřejmě minimálně na několik let odzvonilo!

Přečtěte si také
Apple má astronomických 245 miliard dolarů v hotovosti. Co s nimi bude dělat?
Problémy, které chce mít každá firma

Pozor na investice do rozvojových trhů

Výše zmíněný příběh sice vypráví o velkých investičních hráčích a miliardových sumách, nicméně je poučný i pro drobné individuální investory. Velmi věrně totiž ilustruje nebezpečí spojená s investováním na rozvíjejících se trzích třetího světa. Ty sice slibují tučné zisky, ovšem nejednou s sebou přináší i rizika, která si západním standardům uvyklý burzián zřejmě ani neuvědomí.

Grafy mohou působit skvěle, čísla značit excelentní růst a přesto se za tím vším může skrývat problém spojený s liknavým právním prostředím, společenským či politickým režimem dané země. Právě takováto rizika přitom nelze jakkoli kvantifikovat a rozumně do svých úvah započítat. Každý investiční dobrodruh by si proto měl velmi dobře rozmyslet, než své peníze tímto směrem vyšle. Jak je totiž vidět, zmást se mohou nechat i ty nejbystřejší géniové světa!

Podívejte se na video důkladně popisující plány NEOMu:

Vstupte do světa Warengo, je to zdarma.
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
Nejnovější články