Uber vs Lyft: Souboj alternativních taxislužeb se přesouvá na burzu, s kým se svezou investoři?

Jedna z nejočekávanějších IPO tohoto roku

Trhu poskytovatelů „alternativních taxi“ na Západě fakticky dominují dvě společnosti – Uber a Lyft. Oba startupy se přitom po sérii nejrůznějších skandálů snaží vylepšit image. Pomoci jim v tom má i letošní vstup na americké burzy, který z nich činí jedny z nejdiskutovanějších IPO světa. Co přinesou tyto netradiční firmy burziánům a jak zajímavé budou jejich akcie pro drobné investory?
Uber vs Lyft
Uber vs Lyft

Celé to tak trochu připomíná biblický příběh o souboji drobného Davida s obřím Goliášem. To však neznamená, že by se jednalo o souboj v rukavičkách. V sázce totiž není nic menšího než dominantní postavení na trhu alternativních taxislužeb v Severní Americe a v budoucnu zřejmě i v západní Evropě.

Daný zápas přitom mezi sebou vede i u nás dobře známá společnost Uber se svým mnohem menším, přesto však výrazně dynamicky rostoucím, rivalem s názvem Lyft.

Oba soupeři nabízí prakticky identickou službu profitující z moderních podnikatelských přístupů tzv. sdílené ekonomiky, cílí na podobnou skupinu zákazníků a především mají společné i oplétačky se zákony a regulačními úřady zemí, v nichž působí. Jejich legislativa totiž s filosofií podnikání obou firem fakticky nepočítá a tak se obě pohybují na hraně šedé zóny ekonomiky.

To jim přineslo nálepku startupů s nejistým byznys modelem, které se nyní obě snaží zbavit ohlášeným vstupem na burzu. Ač je očekávaná velikost prvotních úpisů dosti rozdílná, právě příběh, jenž je doprovází, z nich činí jedny z nejdiskutova­nějších IPO tohoto roku. Jedná se však opravdu o natolik zajímavou investici? Jaký je jejich ekonomický stav, co plánují a vyplatí se je drobnému individuálnímu investorovi nadále sledovat?

Přečtěte si také
Uber kupuje arabský Careem za rekordní sumu a posiluje pozici na globálním trhu
IPO se blíží, je potřeba zazářit

Uber – pionýr v oboru

Jak již bylo řečeno, Uber představuje s údajně až 60 % trhu většího a silnějšího z obou soupeřů. Tato americká nadnárodní společnost totiž působí nejenom v zemích Severní Ameriky, ale své štěstí zkouší poměrně úspěšně i v Evropě, přičemž podnikla pokusy o expanzi i do vybraných států Asie a Blízkého východu (v době psaní článku došlo k akvizici Careem).

Byla to přitom právě ona, kdo ve velkém přišel s modelem alternativní taxislužby (ridesharing), která nebude vázána na profesionální licencované provozovatele, ale využije silných stránek plynoucích z tzv. sdílené ekonomiky. Ostatně Uber je dodnes dáván za učebnicový příklad tohoto přístupu k hospodářství.

Tak trochu problematická firma

Dle statistik působí Uber s větší či menší mírou úspěchu ve více než 60 zemích světa a získal si již řadu věrných zákazníků. Bohužel jeho finanční rozvaha již tak dobře nepůsobí a to navzdory tomu, že nové vedení se snaží daleko více své finance hlídat.

V loňském roce vykázal obrat 11,3 miliard USD, což představuje nárůst o 43 %, podobně se mu o 45 % podařilo zvýšit i objem přijatých plateb od zákazníků na 50 miliard, nemalou část z nich však firma následně zasílá řidičům.

I tak však společnost pokračuje svoji jízdu v červených číslech, když oznámila ztrátu 1,8 miliardy USD. To představuje téměř 15% zlepšení oproti předloňským 2,2 miliardám USD, nicméně pro jakékoli potenciální investory obávající se příchodu další krize se stále může jednat o příliš rizikové sousto.

IPO jako vysvobození

Toho všeho si obměněné vedení bylo dobře vědomo a rozhodlo se zbavit labelu „subjektu rozkládajícího tradiční systém“ a posunout vnímání sebe sama někam do stabilnějšího mainstreamu. Tedy již žádný problematický startup, ale naopak seriózní nadnárodní společnost.

K tomu měl Uberu pomoci právě přechod ze soukromé na veřejně obchodovanou firmu, tedy vstup na pravděpodobně nejslavnější burzu světa – NYSE (New York Stock Exchange).

Celý záměr se však táhl kvůli snaze vyřešit nejpalčivější problémy. Ty spočívaly trochu paradoxně v samotném vedení.

Zakladatel Travis Kalanick totiž sice svůj projekt vyzdvihl do výše, nicméně nebyl schopen zastavit ani zmírnit kumulující se ztráty. K tomu se za doby jeho šéfování přidaly i skandály jako údajné špehování řidičů a zaměstnanců Lyftu a táhlé žaloby s Alphabetem spojené s podezřením na krádež obchodních tajemství.

Původní CEO tak musel z kola ven. To se podařilo díky vstupu strategického partnera – japonské Softbank, která získala 17,5 % společnosti za cenu 48 miliard dolarů. Díky dosazení svých lidí do správní rady tak připravila Kalanicka a jeho spojence o majoritní podíl.

Nyní to tedy vypadá, že by Uber mohl vstoupit do světa burzovních spekulací již během první poloviny dubna, přičemž upisovací banka Morgan Stanley odhaduje, že by celková hodnota úpisu mohla vyšplhat až ke 120 miliardám USD. To by z ní učinilo jedno z největších IPO v dějinách a jistě přilákalo řadu ziskuchtivých investorů.

Neoblomní Asiaté

Jenže dle kritiků je takováto hodnota naprosto nadsazená a neodráží nadále pokračující problémy, jimž firma reálně čelí. Jejich cenovky přitom míří k číslům až o polovinu nižším, přičemž většina poukazuje především na neúspěchy, jež kolos ze San Franciska potkaly v Asii.

Uberu v tamních zemích, kde jsou legislativní podmínky ještě mlhavější než na Západě, bleskově vyrostla silná konkurence.

Pravděpodobně nejznámějším a pro firmu i nejvážnějším protivníkem se stal Grab. Tento projekt zaznamenal ve státech jihovýchodní Asie takový úspěch, že svůj americký protějšek donutil k úplnému stažení z výrazně ztrátového trhu. Výsledkem byla dohoda, která Uberu umožnila zachovat si tvář – firma prodala Grabu svoji tamní divizi výměnou za akcie nově vzniklé společnosti. Ta přitom dle některých odhadů bude disponovat více než 90% tržním podílem a prakticky ovládne tamní ulice.

Neblahý osud potkal Uber i v Číně, kde se jeho síly střetly s rychle rostoucím projektem s názvem Didi Chuxing. A podobně jako řada západních firem v přímé konfrontaci s místním sokem byl nucen vyvěsit bílý prapor. Stejně jako v jihovýchodní Asii i zde došlo k odkupu tamní divize výměnou za balík akcií nové firmy ve výši 18 %, což dle řady škarohlídů není mnoho.

Celá věc pak ukazuje na snadnou přenositelnost byznys modelu Uberu a rychlý vznik silné konkurence.

Přečtěte si také
Naivní nebo prozíraví? Investoři se chystají ocenit Lyft na 23 miliard dolarů. Možná i víc
Očekávané IPO je tu

Lyft – ve stínu většího „bratra“

Trochu jiný příběh předkládá potenciálním investorům druhá ridesharingová společnost z Ameriky – Lyft. Ten představuje v naší biblické metafoře onoho drobného Davida, který sice po celou dobu žije ve stínu svého většího konkurenta (Uberu), nicméně to mu nebrání v dynamickém rozvoji.

Lyft prozatím působí pouze v Severní Americe, silný je především v Kanadě a ve velkých amerických metropolích typu New Yorku, Los Angeles či domovského San Franciska. Dle vlastních zveřejněných dat přitom v současnosti ovládá 39 % amerického trhu, což je výrazný nárůst oproti 22 % z roku 2016. Pochlubit se dle všeho může rovněž 18,6 milióny aktivních uživatelů a přibližně 1,1 milionem řidičů (full-time taxikářů i příležitostných vydělávajících).

Slavné IPO

K další expanzi mu přitom údajně chybí kapitál i dostatečně silná mezinárodní značka. Jako nejlepší řešení tohoto nedostatku se managementu jeví přeměna soukromé firmy na veřejně obchodovanou společnost, tedy taktéž vstup na burzu.

Lyft z celé záležitosti učinil mediální show, přičemž se investorům snaží dokázat, že i díky daleko menším problémům v porovnání s Uberem zvládne celou operaci rychleji a elegantněji. To se mu prozatím daří a během krátké doby se zařadil mezi nejsledovanější IPO současného roku.

Samotný úpis by měl proběhnout již tento pátek, přičemž celková hodnota je oproti Uberu velmi nízká – **„pouhých“ 21 miliard USD. Za celou operací stojí banky JPMorgan a Credit Suisse, které firmu převedou na burzu Nasdaq pod tickerem LYFT. Bankéři přitom doufají, že se jim podaří dosáhnout prodeje akcií v celkové hodnotě 2 miliard USD v rozhraní 62 až 68 USD za kus.

Nutno však rovněž zmínil, že emitované cenné papíry s sebou nesou nižší hlasovací práva pro akcionáře. Ve výsledku to znamená, že zakladatelské duo Logan Green a Josh Zimmer si i po převedení firmy na veřejně obchodovanou ponechá majoritní postavení a bude tak moci nadále udávat její budoucí směr. To je úplný opak situace v porovnání s Uberem a nutno říci, že některé investory může tato skutečnost i odradit.

Finančním obtížím navzdory

„Skvrnek od kafe“ však na sobě akcie Lyftu mají mnohem více a některé jsou poměrně nezanedbatelné. Zmínit je nutno především nepříliš stabilní finanční situaci v posledním období.

Tržby firmy loni dosáhly 2,2 miliard, což představuje velmi pěkný meziroční nárůst o 103 %. Jenže zvýšily se i náklady a společnost tak ve výsledku prodělala úctyhodných 911 miliónů USD. To je přitom mnohem více než předloňských 688 miliónů. Firma ve svém hospodaření tak nadále pokračuje ve ztrátovém trendu, a to navzdory faktu, že se ji podařilo významně zvýšit průměrný obrat na zákazníka z 18,53 USD ve čtvrtém kvartále roku 2016 až na 36,04 USD v posledním kvartále 2018.

Pro potenciální investory však může být zajímavý fakt, že Lyft se pevně drží stabilních trhů, nadále pracuje na posílení tamní tržní pozice a případnou expanzi do dalších regionů hodlá podrobněji plánovat. Ostatně nedostatek jasné vize byl za Kalanickova vedení vytýkán právě Uberu, jenž se dle mnohých rozrůstal příliš živelně na to, aby mohl své pozice uhájit.

Přečtěte si také
Akcie Tesly se propadnou o dalších 70 %, předpovídá analytik
Čeká výrobce elektromobilů hororový rok?

Samořiditelná vozidla – „bojiště budoucnosti“

Pro investory se zájmem o některou z obou společností však může být obzvláště lákavé sledovat jejich střed v segmentu zapojení samořiditelných vozů (autonomous vehicles – AV).

Lyft k realizaci tohoto záměru zakoupil společnost Blue Vision, zabývající se vytvářením superpřesných 3D map. V rámci testování v Las Vegas navíc navázal spolupráci s další podobně stavěnou společností Aptiv. Její akcie, pohybující se kolem 78 USD za kus, již přitom lze nalézt na NYSE pod zkratkou APTV.

Nutno však podotknout, že podobné kroky podniká i Uber, který nedávno spojil své síly s automobilkou Toyota. Nemluvě o tom, že svoji vlastní sharingovou taxislužbu založenou na autonomních vozidlech plánuje i Alphabet (skrz společnost Waymo), Amazon (AMZN) či autovýrobce General Motors (GM).

Přečtěte si také
Stadia, Xbox, Nvidia - Jaké investiční příležitosti nabízí svět streamovaných videoher?
Jak vydělat na souboji těžkých vah

Všechna sláva polní tráva

Tomu, aby se IPO provozovatelů alternativních taxislužeb Uberu a Lyftu stala nejdiskutovanějšími vstupy na burzu minimálně tohoto půlroku, již pravděpodobně nic nezabrání. Nicméně otázkou zůstává, jak si služby povedou v budoucnosti. Dlouhodobě se totiž potýkají s kumulujícími se ztrátami, které se příchodem další recese mohou prohloubit.

Do jejich potenciálně velmi ziskového sektoru navíc pomalu vstupují i další velcí hráči, kteří nejednou za sebou mají jiné silné společnosti. Konkurenční boj se tedy zostří a pro drobné investory jistě bude více než zajímavé sledovat, jak na toto zareagují ceny akcí na sekundárním trhu. Vznik zajímavých investičních příležitostí tak nelze vyloučit.

Ještě nejste členy? Zaregistrujte se, je to zdarma

+ bonus 22 praktických tipů, jak okamžitě zlepšit váš život i byznys
Kniha
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.

Nejnovější články