Dávejte si pozor na nesprávný investiční horizont, může vás stát i celý kapitál

Znát své časové období je důležité

Zvláště začínající investoři se často při své práci soustředí na řadu detailů. Podrobně zkoumají vlastnosti aktiv, snaží se nalézt nejlepší nastavení vstupů a výstupů ze svých pozic, popřípadě řeší, jak co nejvíce omezit ztráty. Některé důležité a velké otázky jim však unikají. Mezi ně rozhodně patří dilema investičního horizontu, neboli na jak dlouho své investice v průměru časovat. Tato otázka se může zdát triviální, avšak její podcenění nejednou vede k nenávratným ztrátám a zklamáním.
Jak daleko u svých investic dohlédnete?
Jak daleko u svých investic dohlédnete?

Tuším, že to byl slavný investiční guru Peter Lynch, kdo napsal, že investování je jako jízda v automobilu. Abyste bezpečně dorazili do cíle a nesjeli z vozovky, musíte se dívat daleko před sebe. Trefnější přirovnání vystihující přístup dlouhodobých investorů jsem dosud neslyšel.

Obecně však odkazuje k mnohem složitějšímu a komplexnějšímu tématu tzv. investičního horizontu. Ten určuje dobu, po kterou v průměru plánujete svoji investici/pozici držet, jinak řečeno, kdy očekáváte vybírání zisků. Jeho správná volba je přitom základním stavebním kamenem každého úspěšného a robustního investičního plánu. Investor by toto téma proto rozhodně neměl podceňovat a důkladně nad ním zamyslet, než pošle své těžce získané peníze vstříc trhům.

Pokud vše uspěchá, popřípadě si svým rozhodnutím nebude jist, potažmo se jej rozhodne v průběhu aktivního investování nedodržovat, hrozí potenciálně velké ztráty. Jeho strategie může být v základu správná, mechanismus vstupů i výstupů vesměs jasný, vybraná aktiva úměrná jeho znalostem, schopnostem i velikosti kapitálu, ovšem pokud nebude mít jasno v tom, jak daleko do budoucnosti se bude chtít dívat, jeho přístup může ztroskotat.

Tak například situace, kdy si investor vyzkouší nějaký dlouhodobější obchod, avšak během jeho trvání ztratí trpělivost (daný způsob je pro něj příliš nudný nebo naopak není schopen snášet z něj plynoucí silné protipohyby cen), své pozice prodá a rozhodne se raději intradenně spekulovat, aby se vyhnul vlivu makrodat, jenže ten je na něj příliš rychlý a tak raději skočí ke swingovému obchodování, je pro jeho kapitál i jeho samého zničující.

Každý zkrátka musí dobře vědět, kde je jeho místo. Jak na to?

Přečtěte si také
7 moudrých rad Warrena Buffetta, které byste si měli vzít k srdci
Jestli chcete patřit k nejlepším, pak musíte naslouchat nejlepším

Podceňované riziko

Na jak dlouho plánujete investovat? Pokud jste si někdy zašli do investičního oddělení nějaké banky, toto byla pravděpodobně první z otázek, kterou vám tamní poradce položil. Možná se vám zdála zbytečná, neboť jste dorazili především proto, abyste se bavili o zhodnocení. Popřípadě vás zastihla trochu nepřipravené, protože jste zkrátka uvažovali o úplně jiných věcech.

Nyní však nejsme v bance a nemusíme se bavit o investičních horizontech v řádu dlouhých let (což je přesně to, co povětšinou banky svým klientům nabízí). Čtenáři totiž pravděpodobně takto dlouho peníze odkládat nechtějí a naopak touží své portfolio spravovat sami a aktivně. Navzdory tomu by si výše zmíněnou otázku měli položit také a ušetřit si tak mnoho starostí. Proč?

Vezměme si malý příklad s hojně sledovaným akciovým indexem S&P500, který sdružuje pět stovek největších veřejně obchodovaných firem v USA. Pokud se podíváme do historie o více než deset let nazpět do roku 2007, zjistíme, že se jeho hodnota tehdy pohybovala kolem 1500 bodů. A to vše po cca pěti letech nerušeného růstu. Pokud tedy investor uchlácholen předchozím vývojem v tuto dobu nakoupil akcie z tohoto indexu popřípadě nějaký nástroj na index navázaný, právě volba investičního horizontu rozhodla o tom, zdali si slušně vydělal nebo skončil na mizině!

Jak totiž čtenáři jistě vědí, krátce poté přispěchala na scénu globální finanční krize, která srazila většinu aktiv silně k zemi. Jak by si přitom v takové situaci vedl náš investor? Ano, někdo může správně namítnout, že se tehdy jednalo o zcela mimořádnou událost, kterou velikostí, ničivostí a rozsahem snad překonala pouze krize z roku 1929. To je samozřejmě pravda a z čistě statistického hlediska nelze příliš očekávat, že další burzovní propad by vykazoval podobnou hloubku. Nicméně na burze je možné všechno a i tento extrémní případ bude mít vypovídající hodnotu.

Přečtěte si také
Konec výjimečnosti: Proč nyní (ne)nakupovat kryptoměny?
Jakou strategii vůči bitcoinu a spol. zvolit?

S léty přibývají procenta…

Tak tedy, pokud by se náš investor rozhodl pustit do nějakého kratšího až střednědobého horizontu v rozmezí 1 roku až 3 let při spekulaci na růst, zřejmě by zaplakal. Index totiž až do jara 2009, kdy dosáhl svého absolutního dna na úrovni cca 660 bodů, vytrvale a razantně klesal. Spekulovat na jakýkoli střednědobý růst akcií v této době opravdu nemělo smysl a rovnalo se ekonomické sebevraždě.

Je přitom více než pravděpodobné, že by investor při hrůzném pohledu na změť červených čísel své pozice v průběhu odprodal a rozhodl se ještě zkrátit svůj investiční horizont tím, že by se pustil do krátkodobých obchodů – například by začal vyhledávat několikatýdenní nebo denní swingy. Tento přístup by mu sice během dané doby nabídl několik příležitostí, nicméně celkový kontext trhů byl tak negativní, že je velká otázka, nakolik by se mu je podařilo využít. Pravděpodobně by si přišel jen na malé částky, popřípadě by ještě více prodělal.

Alternativou by mohla být další změna horizontu a zaměření se na opravdu krátké intradenní ochody. Ty sice mají tu výhodu, že jsou do určité míry od celkového tržního kontextu a makrovlivů oproštěny, nicméně jejich obchodování je oproti pozičnímu investování natolik specifické, že lze úspěšně pochybovat, že by investor tento přechod rychle a úspěšně zvládl. Spíše by přišly další nepříjemné rány pro kapitál.

Z předchozích řádků tedy jasně vyplývá, že změny investičního horizontu a z nich plynoucí proměny obchodního stylu by ve výsledku vedly jen k velkým ztrátám. Nicméně jsme si řekli, že investor původně uvažoval až o tříletém horizontu. Jaká by byla situace? Mnohem lepší!

Po dosažení dna na počátku roku 2009 totiž index zahájil období dlouhé a úspěšné postkrizové obnovy a na konci roku 2010 se už nacházel na úrovni 1200 bodů, tedy za velmi krátkou dobu smazal většinu předchozích ztrát. Investor by stále byl v červených číslech, nicméně držení se svých zásad by mu pomohlo je zmírnit. A pokud by byl opravdu trpělivý a od počátku uvažoval alespoň třeba o pěti letech, rázem by se ocitl na cifře téměř se rovnající jeho vstupní pozici. Jakékoli další prodloužení by pak vedlo k přesunu do výrazného zisku.

To je způsobeno tím, že dlouhodobé držení akcií je dle průzkumů velmi dobrým nástrojem, jak snížit riziko celkové ztráty a slušně si vydělat. A to přestože vše obnáší i právě zmíněná období nezdaru, kdy se portfolia topí v červených číslech.

Přečtěte si také
6 psychologických triků, jak ovládnout své ztráty a stát se vyrovnaným investorem
Nepodceňujte sílu své mysli

Co si vyjasnit?

Předchozí příklad byl opravdu trochu extrémní a pro účinnou demonstraci obsahoval i řadu výrazných zjednodušení. Nicméně je na něm patrné, že správně zvolený investiční horizont může výrazně rozhodovat o zisku a ztrátě. Jak by si jej proto investor měl správně určit? Jaké otázky si položit?

Proč obchodujete?

Působí to jako naprosto triviální záležitost, ale pro správné určení vašeho investičního horizontu je klíčová! Co je vaším údělem na trzích? Proč na burzu vůbec směřujete? Je-li totiž vaším cílem vyšší zhodnocení úspor jako doplněk k běžným příjmům, toužíte-li po předčasném odchodu do důchodu nebo si jednou za pár let chcete užít opravdu luxusní dovolenou, pak je pro vás dlouhodobější investiční horizont pravděpodobně lepší volbou. V opačném případě se poohlédněte po střednědobých či krátkodobých obchodech.

Jak velkým volným kapitálem disponujete?

Neboli kolik volných peněz si můžete dovolit na investice vyčlenit? Je-li váš účet menší a přesto vás zajímá vyšší zhodnocení, pak se intradenní obchodování jeví jako smysluplnější. Dlouhodobý přístup zkrátka vyžaduje určitou kapitálovou sílu. Jak se říká: „peníze vydělávají peníze“.

Jaký je váš vztah k riziku?

Stěžejní otázka v investování obecně! Je třeba si ujasnit, nakolik jste schopni snášet i delší období ztrát, popřípadě jaká úroveň ztráty kapitálu je pro vás již psychicky nepřijatelná. Dlouhodobější investiční horizont ztráty rozkládá v čase a povětšinou při něm aktiva mají růstovou tendenci. To je ovšem vykompenzováno občas opravdu nepěknými propady, které mohou například roční či kvartální hodnocení výkonu portfolia velmi zkazit. Jste na to připraveni? Nebo je pro vás jednodušší se popasovat s menšími, i když třeba opakujícími se zápornými hodnotami? Pak je kratší investiční horizont pravděpodobně vaší cestou.

Jaké jsou vaše časové možnosti?

Také velmi zásadní otázka, která váš investiční horizont prakticky okamžitě předurčí. Pokud totiž nemáte dostatek času věnovat se svým spekulacím/in­vesticím každý den nebo alespoň několik hodin do týdne, pak pro vás krátkodobé obchody nepředstavují žádné řešení a bude lépe se zaměřit na poziční nákup aktiv. U něho povětšinou postačí občasná víkendová kontrola stavu věcí, kdy je většina burz uzavřená, a investor tak může vše v klidu zhodnotit a rozmyslet své další kroky.

Jaká aktiva plánujete nakupovat?

Vyřešení tohoto problému vám také velmi pomůže s určením správného horizontu. Obecně totiž platí, že ne každý přístup je vhodný pro každý druh aktiv. Tak například, pokud si plánujete vybudovat akciové portfolio, pak pro vás střednědobý či dlouhodobý investiční horizont bude vhodnou volbou. Akcie se totiž pohybují mnohem pomaleji než například futures, déle reagují na změny a není příliš ve zvyku je obchodovat s pákou. Naopak u volatilních spekulačních nástrojů typu kryptoměn se povětšinou využívá kratší investiční horizont, neboť výrazné změny cen často probíhají i v rámci jediného dne. Vše tedy závisí na tom, do čeho se chcete ve své investiční kariéře pustit.

Jste dostatečně disciplinovaní?

Otázka „za milion“ na závěr. Ať už se totiž na základě předchozích bodů rozhodnete pro jakýkoli styl, je pro váš úspěch naprosto zásadní, abyste se jej nadále striktně drželi. Není možné efektivně přebíhat od jednoho k druhému, výsledkem je totiž povětšinou naprostý chaos v hlavě i na účtu investora! Ano, některé komplexní přístupy umožňují a dokonce doporučují kombinaci vícero investičních horizontů v závislosti na cílech investora a kontextu trhů. Nicméně toto již vyžaduje opravdu propracovaný kalkul a vlastnictví vzájemně se vyvažujících obchodních strategií pro rozličné situace. Nicméně začínající investor by se tomuto měl spíše vyhnout a držet se svého bidla! Není totiž nic horšího, než podlehnout panice a snažit se svoji strategii postavenou na dlouhodobém investičním horizontu nejednou rychle naroubovat na krátkodobé spekulace. A to jenom proto, že si burza zrovna prochází několikatýdenní korekcí.

Přečtěte si také
Trhy kolabují. Je Buffettova strategie buy-and-hold mrtvá? 1/2
Doba se mění, změní se také investoři?

Komplexní myšlení je základ

Tolik tedy k základním tipům, jak si správně nastavit svůj investiční horizont. Do procesu výběru samozřejmě můžete zařadit i více otázek a faktorů dle vlastní libosti. Vždy je však potřeba nad věcí přemýšlet komplexně a jednotlivé kroky dávat do kontextu jejich vlivu na ostatní aspekty vaší strategie. To je cesta k úspěchu, ať už bude váš investiční horizont jakýkoli.

Vstupte do světa Warengo, je to zdarma.
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Nejnovější články