Miliónové dluhy Gigawattu. Co prozradí smutný příběh slavného kryptomilionáře?

Velké poučení pro investory do kryptoměn

Mining kryptoměn se od zábavy pro univerzitní studenty proměnil v náročný byznys. Vstoupit do něj dnes již není snadné a profity lze získat jen s vysokou vstupní investicí. Společnost Gigawatt Davea Carlsona tento stav chtěla změnit a předvedla revoluční myšlenku kapacitního sdílení. Výsledkem jsou miliónové dluhy dodavatelům, zklamaní zákazníci a zhrzení investoři, jimiž nakoupené ICO ztratilo většinu své ceny. Jaké poučení si z tohoto příběhů lze vzít?
Dave Carlson
Dave Carlson

Až poeticky znějící příběh o tom, jak jeden nejmenovaný český poslanec těžil ve svém služebním pražském bytě kryptoměny, aby se v chladném zimním večeru zahřál, a přitom málem „strhnul“ počítadlo na elektroměru, se v českém prostředí stal již pomalu legendárním.

Pomineme-li však jeho mnohé absurdní prvky, vcelku dobře ilustruje problém, se kterým se mohou potenciální zájemci o těžbu kryptoměn setkat. Je jím bleskově postupující nutnost specializace a technologické inovace, která činí jakýkoli profitabilní vstup do tohoto byznysu poměrně finančně i znalostně náročným. Počet investorů, kteří přitom nechtějí pouze kryptoměny obchodovat, ale přemýšlí o jejich zisku, je přitom poměrně velký.

Tuto nerovnováhu se rozhodl svým podnikatelským nápadem vyřešit americký podnikatel Dave Carlson, který v kryptoměnové komunitě rozhodně není neznámou tváří. Možná i proto jeho projekt zaujal řadu odvážných investorů, kterým však nakonec zbyly jen oči pro pláč.

Společnost Gigawatt, o níž nadšeně psalo nejedno médium, totiž ohlásila bankrot a zanechala po sobě nejenom miliónové dluhy (jen přednostní věřitelé žádají 7 miliónů USD), ale především hořkou pachuť mezi investičně naladěnou veřejností. Co se vlastně s firmou stalo a jaké poučení z toho plyne?

Přečtěte si také
Konec výjimečnosti: Proč nyní (ne)nakupovat kryptoměny?
Jakou strategii vůči bitcoinu a spol. zvolit?

Znuděný inženýr z Microsoftu

Byl to příběh jako vystřižený z motivačního podnikatelského časopisu či reklamního bulletinu pro investory. Mírně prošedivělý sympaticky působící IT inženýr z Microsoftu, jenž sice miloval technologie, ale už méně svoji práci u věhlasného gigantu, někdy na počátku druhého desetiletí nového milénia objevil v té době prakticky neznámý bitcoin.

Revoluční vynález jej více než zaujal, a proto postupně přestavěl svůj byt na těžební stanici kryptoměn. Využil přitom svého vzdělání i faktu, že stál jako jeden z prvních u zrodu nového byznysu, a velmi brzy se v rámci americké kryptokomunity stal přinejmenším zkušeným rádcem.

Poté již šlo vše přesně tak, jak by čtenář předpokládal. Těžba bitcoinu, jeho prodej, obchodování i poradenství Carlsonovi brzy vynesly tolik, že byl schopen se přesunout z úrovně „zažraného“ amatéra žijícího mezi výhní z rozžhavených těžebních procesorů k podnikání. Tak vznikl jeho první start-up MegaBigPower, který investory lákal na tučné zisky z těžby bitcoinu.

Doba přitom odhodlanému inženýrovi přála, neboť cena této kryptoměny bleskově rostla a kolem roku 2014 z něj učinila boháče. Carlson vystupoval na mnohých IT show a konferencích a jeho osobní příběh o tom, jak se během krátké doby stal z řidiče omlácené Hondy hlavou multimiliónového podniku, se šířil jako lavina.

Nicméně s rostoucí energetickou i technologickou náročností bylo jasné, že vousatý inženýr svůj podnik nebude schopen financovat sám a jakákoli další expanze si vyžádá injekci od vnějších investorů. MegaBigPower se tedy ve své podstatě nelišil od řady jiných start-upů, v nichž jsou problémy s penězi vždy „až na prvním místě“. Zprvu vše vypadalo dobře a to zvláště, když investoři denně sledovali rostoucí ceny kryptoměn v médiích.

Problém ovšem nastal v momentě, kdy tito lidé měli svoji investici přeměnit v nákup extrémně drahé výpočetní techniky, která by zvládala složité logaritmy bitcoinu a jeho příbuzných. Projekt tedy padl.

Přečtěte si také
6 psychologických triků, jak ovládnout své ztráty a stát se vyrovnaným investorem
Nepodceňujte sílu své mysli

Prodělečné ICO

Novou krev do žil Carlsonovi však vzápětí vlilo rozšíření tzv. ICO (initial coin offering), tedy procesu počátečního zisku kapitálu, který, jak již název napovídá, připomíná prvotní úpis akcií firmy na standardní burze. Zde se však vše děje pouze v elektronickém světě a nutno říci, že zde chybí většina standardních ochranných nástrojů, které běžné finanční trhy nabízejí. Investor tedy není chráněn fungující legislativou a jeho vklad je tak opravdu spíše spekulací. A jak vše funguje?

Firma, která ICO provádí, při něm vydává omezený počet nových kryptomincí, fakticky programů navázaných na blockchain, za něž odvážní spekulanti platí buď některou z tradičních měn, či častěji již nějakou etablovanou kryptoměnou – tak vlastně poskytnou společnosti dostatečný kapitál na rozjezd jejího podnikání. Jako odměnu získají právě tyto nové mince navázané na firmu, přičemž doufají, že jejich hodnota postupem času poroste.

Právě tento systém Carlsona fascinoval a tak se rozhodl založit novou společnost Gigawatt, která shodou okolností koupila jeho dřívější krachující projekt MegaBigPower. Firma měla krom ziskového i jeden poměrně idealistický cíl. Bývalý inženýr Microsoftu totiž věřil tomu, že svět kryptoměn má být plně demokratický, tedy dostupný prakticky komukoli, kdo o něj projeví zájem. A to ať už přes přímou spekulaci nebo právě těžbu.

Nicméně ta se stávala stále technologicky a finančně komplikovanější. Jeho vizionářská představa o tom, jak každá rodina v Americe vlastní drobnou těžební stanici, díky níž si přivydělává ke svým běžným příjmům, tak byla ohrožena.

Gigawatt měl proto nabídnout schůdné řešení a to hned v několika rovinách. Společnost se kromě vlastní těžby primárně zaměřovala na prodej zcela drobných ale i silně specializovaných těžebních jednotek. Kromě toho nabízela i jejich servis, pronájem volné těžební kapacity a rovněž údajně velmi cenově výhodné tarify na odběr elektřiny dle plánovaného měsíčního rozsahu těžby.

Toto vše se dělo v obřím a svým způsobem legendárním těžebním parku ve Washingtonu, o jehož přesné poloze nechtěl zakladatel veřejně hovořit. Jisté ovšem je, že vzhledem k nutnosti napájet a chladit monstrózní výpočetní jednotky by z takovéto „továrničky“ dostal okamžitý infarkt každý člen Greenpeace.

Scénář se opakoval, o Carlsonovi psala média a sláva projektu rostla. V roce 2017 pak proběhlo již zmiňované IPO, v jehož rámci investoři zakoupili nové „mince“ za více než 22 miliónů USD. Pak se však něco pokazilo.

Přečtěte si také
Zničí kryptoměnové deriváty finanční systém? Britové zvažují jejich zákaz!
Může se opakovat rok 2008?

Ach, ty účty za elektřinu…

Co přesně srazilo Carlsonovi podruhé vaz a jeho investory připravilo o peníze, není dosud jasné. Nicméně jak se zdá, ve vizionářském projektu od počátku těžce neseděla ekonomika! Velmi častý neduh většiny start-upů a důvod, proč se v drtivé většině řadí mezi vysoce rizikové investice.

Gigawatt tedy vyhlásil v listopadu tohoto roku překvapivý bankrot, přičemž oznámil, že absolutně není schopen dostát svým závazkům vůči věřitelům ani klientům. Ona pomyslná „sekyra“ přitom není zrovna malá. Jen největším věřitelům firma dluží cca 7 miliónů USD, přičemž drtivou většinu z nich tvoří (ano hádáte zcela správně) elektrárenské společnosti. Nejvyšší z nesplacených faktur za energie má přitom dle spekulací médií dosahovat až půl milionu USD.

Tím však výčet nekončí! Celkové závazky firmy totiž přesahují minimálně dalších 10 – 20 miliónů USD, a to vše za situace, kdy se odhadovaná hodnota jejích aktiv pohybuje někde kolem 50 – 100 tisíc USD.

Přečtěte si také
Kryptoměny jako nástroj elitářů a gangsterů aneb komu budou bitcoin a spol. opravdu sloužit?
Mějte se na pozoru, varují investiční guru

Poučení z dluhů aneb pozor na rizikové investice

To už je slušný „průšvih“, že? A to nejenom pro Carlsona, ale i jeho investory, jejichž účast na ICO se nyní jeví jako vyloženě ztrátový podnik. Co to tedy vše vypovídá o podobném druhu investic? Lze si z nešťastného příběhu Gigawattu vzít nějaké poznačení? Určitě ano, nicméně k překvapení mnohých se prakticky nebude lišit od těch, která již investoři slyšeli mnohokrát.

Svět investování do kryptoměn a na ně navázaných společností totiž ve své základní podstatě není výrazně odlišný od tradičních investic. Vztahují se na něj proto velmi podobná pravidla a prakticky je jedno, zdali se jako investor účastníte ICO nebo jako řada nešťastníků známých z filmu Vlk z Wall Street kupuje neprověřené akcie z tzv. pink sheets.

  • Vždy si udělejte hlubší průzkum investičního nástroje, který kupujete. Čím detailnější taková analýza bude, tím pro vás lépe.
  • Pokud se jedná o akcie či nějaké podíly na nových projektech, zaměřte se především na finanční model a jeho dodržování. Stěžejní je cashflow a struktura dluhů.
  • Poznejte lépe předkládanou vizi a celé odvětví. Pokud těmto věcem nerozumíte, od investice raději couvněte.
  • Využívejte jen opravdu „zbytný“ kapitál, jehož ztráta vám nezpůsobí finanční ani psychické potíže.
Vstupte do světa Warengo, je to zdarma.
Kliknutím na Zaregistrovat se vyjadřujete souhlas s našimi podmínkami ochrany osobních údajů
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Řadit podle: oblíbenosti nejnovější
  • Nechci nic říkat, ale ti investoři byli dost naivní

    0
    • Moje slova! Zasloužené ponaučení

      0
    • Tak ono většina těhle ICO je fakticky sázka do loterie, protože většina z vydávajících společností za sebou nemá žádnou historii. Vyplatí se to pouze, pokud má člověk opravdu velmi zbytný kapitál s tím, že si řekne, že o něj maximálně celý přijde. V opačném případě je asi lepší a levnější si vsadit Sportku - výsledek bude podobný! smiley

      0
Nejnovější články